Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládežiPro lingvistyNové

Spravuje:

Sigrun.Ingolfsson



Reklama



www.skandinavskydum.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Fin%C5%A1tina

Myslím, že nemáme, ale souhlasím, mohlo by se zavést.
Ilmarinen My nevěříme v Ďábla ale Ďábel věří v nás 
Plískanici cejtím tak, že to je když to padá rychle a ve větru. Břečka je zase když taje sníh a smíchá se s různou špínou ze země, například s tou strašnou posypovou solí. Ale břečit je dobré.
Zrovna jsem o tom dneska také přemýšlel (kvůli estonskému slovu "lörts", znamenajícímu totéž), napadlo mě "břečka". Na Wikislovníku uvádějí "plískanice", ale to je medle dost nejednoznačné, a navíc to označuje břečku označuje jen během padání. Mohli bychom též zavést nové sloveso "břečkat", případně "břečit".
Ilmarinen My nevěříme v Ďábla ale Ďábel věří v nás 
Máme v češtině nějaký jiný výraz pro "räntä" než je "déšť se sněhem"?
 
Ano, tak jsem to myslela. Díky.
Stojím spíš za Tebou. Viděl bych to jako:

Proti strachu z létání, vysvětlovala: čím...

A takhle jsi to také myslela, předpokládám.

Čtu teď po kouskách Finskou čítanku, se zrcadlovými překlady finských povídek. Někde se jakžtakž prokousávám finštinou, jinde (například Katja Kettu, pekelně hovorová) se neobejdu bez překladu. Ale teď jsem se u jednoho textu zarazila:

Finsky: Sylissään tytöllä oli kirja Andien kuuluisasta turmasta. Lentopelkoa vastaan, hän oli selittänyt: mitä hirvittävämpi surmansyöksy, sitä paremmin taika toimi.
Česky: Na klíně měla knihu o proslulé nehodě v Andách. Navzdory strachu z létání vysvětlovala: čím strašnější střemhlavý pád, tím líp trik funguje.

Já bych to spíš chápala tak, že má tu knihu proti strachu z létání, dává mi to i větší smysl. Jsem mimo, nebo se tu překladatelka ustřelila?

 
Snoopy: To zas úplně ne, rytmus bude ten běžný "kalevalský", tedy táda-táda-táda-táádá.
Já to nemyslel na překlad, ale v tom smyslu, že se od toho odvíjí rytmus té písničky - že by to člověk měl vnímat hodně ve stylu
Elä kaikata kivonen, laklata kiven lapatta
Vielä näille neitosille, näille kaunoille kanoille
Kihlat kiljuen tulevat, rahat suuret raskutellen
atd.
Aliterace odpovídá rýmu. Překlad bez aliterace je samozřejmě možný, ale je to něco podobného, jako když přeložíš rýmovanou písničku bez rýmů.
(ok, zbytečné otázky v kriminalistice)
Takže tam asi nikde žádná aliterace není jen tak náhoda, člověk by je měl zdůrazňovat?
(Tedy "räntsuda". V estonštině je zvykem brát za základní tvar supinum.)
Ilmarinen My nevěříme v Ďábla ale Ďábel věří v nás 
Aha, tak to bude ono. (Pochopil jsem, jenom mě vrtalo hlavou to rensování)
Tedy, v kontextu je jedno, zda sáně drncají, nebo kloužou. Podstatné je, že "reki" i "rensuen" začínají na "r".
Estonsky je "räntsuma" mj. "drncat". (Ten můj pokus níže však nebyl snahou o přesný překlad, nýbrž o vysvětlení struktury textu.)
Ilmarinen My nevěříme v Ďábla ale Ďábel věří v nás 
Rensua bude nějakej klouzavej pohyb, nebo kolíbavej. Něco mi to připomíná, ale nevím, co.
A to "rensuen" asi bude způsob pohybu saní, tedy něco jako (když to v češtině taky zaliteruju):

sáně svistí, jak se vezou,
strakatý je postrkuje,
ryšavý je rovně žene,
po cestě je popohání,
bělohřívák běží směle.

Ilmarinen My nevěříme v Ďábla ale Ďábel věří v nás 
No jo, to je rozumnější :-)
"Kirjakorja" bych tipoval na slovo typu "cikcak", tedy asi nějaký strakatý kůň.