Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

bard,
arnost,
Šnek

Může vás zajímat



Reklama



protoze se ani bard, ani snek zatim nerozhoupali a ja nemam kam davat odkazy, zalozil jsem tento klub sam. pridal jsem oba zminene aspon k k demoderatizatorum

Linky:


Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
(eh a mám tam chybu, "pomalejší a přesnější" vs "rychlejší a s větším rizikem chyby" tam mělo být)
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
A já celou dobu doufala, že spíš trollíš :(
no dobře, vzdávám se.
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
No vlastně dvě ;)
Ale o to nejde, ozáření a jiné metody nevyrábí mutace tak, že měnili nějaký písmenka, oni poškozují DNA. Poměrně závažně, ionizující záření vytváří dvojřetězcové zlomy. UV a různá chemická činidla, volné radikály atd. poškozují přímo báze nukleové kyseliny. V obou případech musí buňka spustit reparační mechanismy, protože s poškozenou a přeručenou DNA nemůže existovat. Ale ty opravné mechanismy mají několik procesů, některé jsou rychlejší a přesnější a některé pomalejší a s větším rizikem chyby. U dvojřetězcových zlomů je to nejmarkantnější, ty buňky nemůže opravit pomocí komplementárního řetězce, musí si leda půjčit druhý chromozom a to je poměrně zdlouhavé, takže jako forma rychlé opravy je prostě spojit nejbližší dva konce. Vzhledem k tomu, že chromozomy jsou normálně v jádře rozpletené a tak nějak kolem sebe trošku zachumlané, leckdy se spolu spojí něco co k sobě vůbec nepatří, nebo se i trefí, ale v tom zlomu se při opravě něco ztratí nebo přidá, pokud je to uvnitř sekvence kódující protein, pak ho to změní.

Nicméně špatně opravených míst je jen zlomek proti těm, které byly původně poškozené, takže nejpravděpodobněji by buňka/organismus prostě umřeli, protože by to neopravili včas, a i kdyby ne, došlo by z větší části k poškození něčeho funkčního, a jen velmi vzácně by ta změna něco přinesla.

Prostě domnívat se, že je vůbec možné, nějak necíleně buňky zasáhnout tak, aby se změnila velká část cíleně, je jako čekat že vám šílenecs obřím kladivem, kterýmu doma otevřete dveře, nerozfláká na co přijde, ale předělá ty dvě poličky v koupelně co jste chtěli, přistaví balkónek, příčku a zalije kytky.
(pořád se ještě vážně bavíme o tomhle??)

A jinak jak už zmínila Mori, nemusíme chodit do takových komplikací, prostě můžeme rovnou zkusit vložit vlčí embryo do jiného organismu a guess what, chcíplo by. Organismus, zvláště ten savčí netvoří jen jeho DNA, je to celé kontinuum ze kterého vzešlo, i dynamika DNA během života v rámci času i prostrového uspořádání, nastavení systémů, které se možná liší geneticky o pár procent, ale funguje úplně jinak.
My umíme přečíst jen tu DNA, navíc pořádně jen to jedno procento proteinů, ještě ani ne úplně bezchybně a kompletně, takže to pak vypadá, že je potřeba změnit jen nějaký písmenka. Zkuste vzít manuál pro vysoce kvalifikovaného operátora jaderné elektrárny a jen tam změnit ty písmenka. Nemáte ani toho operátora a koneckonců ani tu elektrárnu, co s tím jako chcete dělat?
v okamžiku početí je jen jedna buňka, ne?
Už jen když tím ozářením změníš 5% DNA matky (jako v každé buňce nebo jak?), je imho tak nějak šumák, co se stane/nestane s DNA plodu, porod čehokoli se jaksi konat nebude. Jestlis to jen blbě napsal a chtěl jsi říct, že vtipně namířený paprsek nechá matku být, ale přecvakne DNA ve všech buňkách plodu stejně směrem člověk-vlk, tak nejenže je to statisticky nemožné (takové to "když ozářím každou vteřinu jednu matku, jak starý by musel být vesmír, aby byla pravděpodobnost alespoň jednoho "úspěchu" třeba jedno procento?" O několik řádů starší než je, laickým odhadem.), ale to vlčí embyo by taky potřebovalo být ve vlčí děloze a připojené na vlčí placentu, což smolík.
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Tuším že v kvantové mechanice se taková pravděpodobnost nazývá jako extrémně malá. V běžném životě ji ovšem nazýváme nula.
víš, že je malá, leč nenulová pravděpodobnost, že se rozeběhnu proti zdi a projdu? Tak proč by se nemohl narodit vlk?
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Ne všechno. Ale přišlo mi to jako taková kravina, že mi to nestálo za delší komentář.
!
Tander Lee  
K těm procentům znám hezké přirovnání (mám dojem, že je od Flegra) - o kolik procent se liší Praha od Paříže? A podobné je to s těmi genomy.
Otec Chura  
Nemůže se jí narodit vlk.
co ne?
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Ne.
zase na druhé straně, když ozáříme matku, co čersvtě počala tak, že se jí změní 5% DNA, může se jí narodit vlk. :-)
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
No to je spíš jinak. Morfologové si celou dobu dělají takové hezké stromečky a pak se molekulárně biologickými analýzami zjistilo, že evolučně jim to dost často vůbec nesedí. Takže poslední (deseti)letí se ty stromečky předělávají a systematici jsou nasraní.
Akorát když to pak rozmazává i jednoznačnou definici druhu, je v tom trochu větší chaos. Ale to mezi krabem a člověkem zase tak nehrozí.
Tander Lee  
Chápe, že se jedná o žertovnou nadsázku.
Jak se na to tváří dcera, když jí řekneš, že dělat rozdíly v rámci tříd už je prakticky iracionální posedlost detaily?
El_Diablo Nikdo není dokonalý, až na  Chucka Norrise!
 
Je to dost naucne. Přečtení teto knihy by IMHO stačilo na udělení zkoušky z vývojové biologie. Pokud by se tedy zkoušející tázal na obecne principy nebo detailneji na živočichy.