Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

bard,
arnost,
Šnek

Může vás zajímat



Reklama



protoze se ani bard, ani snek zatim nerozhoupali a ja nemam kam davat odkazy, zalozil jsem tento klub sam. pridal jsem oba zminene aspon k k demoderatizatorum

Linky:


Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Tady je původní článek:
https://www.nature.com/articles/s41467-019-13549-9

O jejím vzhledu se vyjadřují toliko takto: "To predict her hair, eye and skin colour we imputed genotypes for 41 SNPs included in the HIrisPlex-S system and find that she likely had dark skin, dark brown hair, and blue eyes" :)
Obrázek se patrně vyrendroval v rámci PR a podobnosti s nějakými portréty lidí té doby a těmi třemi popsanými charakteristikami.

Obličeje se dají docela dobře zrekonstruovat, ale na to je fakt potřeba ta lebka. DNA doplní jen pravděpodobnou barvu kůže, vlasů, očí a tak.
ok 2.dubna 
Na tom bych ty algoritmy ladil. Takže, pokud te nejsou úplní šarlatáni, předpokládám, že to zkoušeli na spoustě lidí, jejichž podoba je známá.
von_Zeppelin Vyhubit lidstvo  pclib php framework
Ten podfuk s portréty nabírá na obrátkách - dřív potřebovali lebku, teď už jim stačí DNA.
Už se těším, až je někdo otestuje a předloží jim vzorek někoho, jehož podoba je známá.
 
 
arnost snad nechci tak   moks
Imho bingo.
arnost snad nechci tak   moks
Mne to prijde pochopitelne taky prilis hranicni a ulitle, ale na druhou stranu si myslim, ze k takovemu jevu muze nejak ve svete parazitu, potazmo tech genetickych dojit.

Coz mi pripomina, ze nedavno se potvrdilo, ze genetika parazitu kopiruje hybridni zony jejich hostitelu: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologie-a-lekarske-vedy/Vedci-z-Ustavu-biologie-obratlovcu-popsali-novou-hybridni-zonu-parazitu-mysi/
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Nicméně srovnání s existujícími systémy asi stejně není úplně na místě. Oni přešly přes ty různé mezifáze spolu, samozřejmě pokud by opylovač naráz vyhynul nestihne se adaptovat asi ani rostlina, to se stává.
Od života v misce je to ale pořád hodně daleko, my tkáňovým kulturám vytváří umělé podmínky podobné jejich původním. Jediné co po nich chceme je aby byly "nesmrtelné". Nemají ale žádný směr ani důvod získat charakteristiky umožňující samostatný život.
Pořád bych řekla, že žít v prostředí jako jednotlivá buňka je o dost obtížnější než jako systém specializovaných buněčných typů, který v tom prostředí dokáže splňovat všechny požadavky, ochranu, reprodukci, shánění potravy/energie. Tkáňové kultury v podstatě dělají jen tu reprodukci, o bezpečí jejich prostředí jako i příjem potravy a kyslíku se staráme my. Dokonce i o to aby byly podmínky optimální. Jestli má genetickou sestavu člověka nebo ne je docela irelevantní.
Nicméně podstatná věc je, že se vlastně ani nedomnívám, že HeLa kultura je fakticky jednobuněčná. Oni se ty buňky navzájem potřebují, méně než v původní tkáni samozřejmě, protože tam je to signál pro buněčnou smrt, pokud ztratí kontakty s okolními buňkami, a dokážou vyrůst znovu i z jediné buňky, ale to proto, že se zreprodukují rychleji a usadí vedle sebe, nebo na speciálně upravený povrch toho plastu.
Fakticky stabilně "bezkontaktními" jsou krevní buňky, ale do jisté míry jim organismus sám připravuje stejně optimální prostředí jako lidi tkáňové kultuře. Jakmile se chceme skutečně zabředávat do definic, bude to obtížné.

"Život" se těžko dá narvat do nějaké škatulky, speciálně když ta škatulky definujeme sami jen podle toho, co jsme zatím poznali.

Takže já bych nezabředávala :) Pořád si myslím, že vysoce specializované mnohobuněčné organismy mají tu bariéru návratu k jednobuněčnosti extrémně vysokou aby jí dosáhly bez nějaké cílené vnější podpory. To možná můžeme brát jako ten rozdíl. Člověk dělá věci cíleně, prostředí ve kterém evoluce probíhá může vytvářet různé tlaky, ale cílené není. Stejně tak necíleně vznikly ekologicky závislé systémy, ovšem HeLa buňky ne. Ty sice vznikly jako nádor, ale jako nádor by taky nakonec zemřeli společně s majitelkou. My jsme je cíleně přesadili do prostředí, ve kterém můžou existovat prakticky do nekonečna.
Co třeba Myxozoa?
 
arnost snad nechci tak   moks
Jasne, neni to dokonaly priklad, bez specifickych podminek by to neprezilo, ale to se da rict o mnoha vyssich organismech taky (napriklad cast zivotne rostlin je zavisla na specializovanem opylovaci a pohlavni zivot fiku pripomina sedmero pohlavi Venuse). Dokonce si to nejak vyresilo zkracovani telomer, tudiz je to v ramci zachovanych podminek nesmrtelne. Pricemz geneticky je to nastupce cloveka.

Vubec tyhle papilomaviralni artefakty jsou imho slusny zdroj na podobnych jevu.
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
To je agresivní nádor (tedy ve své podstatě taky geneticky nestabilní, aspoň na začátku), který žije prakticky ve sterilních podmínkách a neumí si sám obstarat co potřebuje, protože všechno dostane. Kdyby ho někdo kidnul na stůl, patrně by to dlouho nepřežil. Nebo mu prostřelil misku pistolí. Rozhodně není schopný kompetovat ani s bakteriemi, pokud sterilní podmínky porušíte.
Nemyslím že se to dá považovat úplně za "organismus" ani za standardní podmínky. On si taky sám do té misky nevlezl. (v tomto ohledu jsou mnohem zajímavější ty infekční rakoviny psů a tasmánských tygrů, ale tam se rovněž otevírá otázka jestli lze považovat nějaký nádor už za jiný organismus)
arnost snad nechci tak   moks
Co treba HeLa?
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Co se prokazatelně děje je evolucí redukcí, např. chybějící introny u Eubakterií. Jestli ale někdy mohlo dojít i k takové redukci z mnohobuněčných na jednobuněčné je docela otázka. Dost možná ano v době, kdy to nebylo tak úplně ještě oddělené, tj. existovaly plynulé přechody mezi jedno a vícebuněčností. Problém je že mnohobuněčný organismus takového nějakého našeho typu, už se nemůže nějak rychle a jednoduše zredukovat aniž by tím ohrozil svoje přežití. Tím spíš v momentě, kdy je nika zabrána už jinými jednobuněčnými organismy docela efektivně. Tím že se navíc pohybujeme v řádově odlišných velikostních sférách, už není úplně důvod.
Ale i člověk si prochází jistou fází jednobuněčnosti, ale protože víme jak drsný je svět v dané velikosti, aby se mohl státi zase mnohobuněčným, nenecháváme ho radši courat někde venku.
arnost snad nechci tak   moks
Nicmene takova vec se muze stat a pravdepodobne se i nekdy stala. Napriklad jednodelozne rostliny se oddelily od dvoudeloznych (starsim teoriim natruc), az to vedlo k prepsani kusu systematiky.

http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jak-prenest-pribeh-cevnatych-rostlin-do-stredoskol.pdf
Ehm, asi mě dostaly homonyma spíš si teď myslím.
 
Tohle opravdu není můj obor, ale rozumím tomu dobře, že mnohobuněční jsou v některých případech evoluční předci jednobuněčných organismů? Protože tuhle možnost jsem dosud nikdy neuvažoval, ačkoliv nyní si jen říkám - a proč ne vlastně, za jistých podmínek.
arnost snad nechci tak   moks
Hledani spolecneho predka

napr gingo a clovek: https://www.evogeneao.com/explore/tree-of-life-explorer#humans-and-ginkgo

tohle je taky hezka vizualizace: https://www.onezoom.org/life/
Jak se z toho stromu nejprve oddeluji nejruznejsi bakterie a az pak v samotnem zaveru dojde rostliny a zivocichy
 
pKV Rem tene, verba sequentur. 
Britští vědci zjistili
že Kristejn Puskarčíková je nejkrásnější biatlonistkou světa ... (to jistě posune evoluci o notný kus kupředu)
 
Tander Lee  
Napadlo. Jde o to, jak významné rozdíly mezi nimi jsou.
Reakce na | Vlákno  
eso I will not vote for this Brexit, it is s 
Napadlo vás, že myši jsou myši a lidi jsou lidi?

Na ostrově Tashirojima jsou přemnožené kočky žijící v blahobytu, na ostrově Ōkunoshima zase králíci a nějak nevymírají.
 
Tander Lee  
Zkouší se to, co nelze nahradit jinými postupy.