Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

bard,
arnost,
Šnek

Může vás zajímat



Reklama



protoze se ani bard, ani snek zatim nerozhoupali a ja nemam kam davat odkazy, zalozil jsem tento klub sam. pridal jsem oba zminene aspon k k demoderatizatorum

Linky:


arnost snad nechci tak   moks
Imho bingo.
arnost snad nechci tak   moks
Mne to prijde pochopitelne taky prilis hranicni a ulitle, ale na druhou stranu si myslim, ze k takovemu jevu muze nejak ve svete parazitu, potazmo tech genetickych dojit.

Coz mi pripomina, ze nedavno se potvrdilo, ze genetika parazitu kopiruje hybridni zony jejich hostitelu: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologie-a-lekarske-vedy/Vedci-z-Ustavu-biologie-obratlovcu-popsali-novou-hybridni-zonu-parazitu-mysi/
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Nicméně srovnání s existujícími systémy asi stejně není úplně na místě. Oni přešly přes ty různé mezifáze spolu, samozřejmě pokud by opylovač naráz vyhynul nestihne se adaptovat asi ani rostlina, to se stává.
Od života v misce je to ale pořád hodně daleko, my tkáňovým kulturám vytváří umělé podmínky podobné jejich původním. Jediné co po nich chceme je aby byly "nesmrtelné". Nemají ale žádný směr ani důvod získat charakteristiky umožňující samostatný život.
Pořád bych řekla, že žít v prostředí jako jednotlivá buňka je o dost obtížnější než jako systém specializovaných buněčných typů, který v tom prostředí dokáže splňovat všechny požadavky, ochranu, reprodukci, shánění potravy/energie. Tkáňové kultury v podstatě dělají jen tu reprodukci, o bezpečí jejich prostředí jako i příjem potravy a kyslíku se staráme my. Dokonce i o to aby byly podmínky optimální. Jestli má genetickou sestavu člověka nebo ne je docela irelevantní.
Nicméně podstatná věc je, že se vlastně ani nedomnívám, že HeLa kultura je fakticky jednobuněčná. Oni se ty buňky navzájem potřebují, méně než v původní tkáni samozřejmě, protože tam je to signál pro buněčnou smrt, pokud ztratí kontakty s okolními buňkami, a dokážou vyrůst znovu i z jediné buňky, ale to proto, že se zreprodukují rychleji a usadí vedle sebe, nebo na speciálně upravený povrch toho plastu.
Fakticky stabilně "bezkontaktními" jsou krevní buňky, ale do jisté míry jim organismus sám připravuje stejně optimální prostředí jako lidi tkáňové kultuře. Jakmile se chceme skutečně zabředávat do definic, bude to obtížné.

"Život" se těžko dá narvat do nějaké škatulky, speciálně když ta škatulky definujeme sami jen podle toho, co jsme zatím poznali.

Takže já bych nezabředávala :) Pořád si myslím, že vysoce specializované mnohobuněčné organismy mají tu bariéru návratu k jednobuněčnosti extrémně vysokou aby jí dosáhly bez nějaké cílené vnější podpory. To možná můžeme brát jako ten rozdíl. Člověk dělá věci cíleně, prostředí ve kterém evoluce probíhá může vytvářet různé tlaky, ale cílené není. Stejně tak necíleně vznikly ekologicky závislé systémy, ovšem HeLa buňky ne. Ty sice vznikly jako nádor, ale jako nádor by taky nakonec zemřeli společně s majitelkou. My jsme je cíleně přesadili do prostředí, ve kterém můžou existovat prakticky do nekonečna.
Co třeba Myxozoa?
 
arnost snad nechci tak   moks
Jasne, neni to dokonaly priklad, bez specifickych podminek by to neprezilo, ale to se da rict o mnoha vyssich organismech taky (napriklad cast zivotne rostlin je zavisla na specializovanem opylovaci a pohlavni zivot fiku pripomina sedmero pohlavi Venuse). Dokonce si to nejak vyresilo zkracovani telomer, tudiz je to v ramci zachovanych podminek nesmrtelne. Pricemz geneticky je to nastupce cloveka.

Vubec tyhle papilomaviralni artefakty jsou imho slusny zdroj na podobnych jevu.
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
To je agresivní nádor (tedy ve své podstatě taky geneticky nestabilní, aspoň na začátku), který žije prakticky ve sterilních podmínkách a neumí si sám obstarat co potřebuje, protože všechno dostane. Kdyby ho někdo kidnul na stůl, patrně by to dlouho nepřežil. Nebo mu prostřelil misku pistolí. Rozhodně není schopný kompetovat ani s bakteriemi, pokud sterilní podmínky porušíte.
Nemyslím že se to dá považovat úplně za "organismus" ani za standardní podmínky. On si taky sám do té misky nevlezl. (v tomto ohledu jsou mnohem zajímavější ty infekční rakoviny psů a tasmánských tygrů, ale tam se rovněž otevírá otázka jestli lze považovat nějaký nádor už za jiný organismus)
arnost snad nechci tak   moks
Co treba HeLa?
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Co se prokazatelně děje je evolucí redukcí, např. chybějící introny u Eubakterií. Jestli ale někdy mohlo dojít i k takové redukci z mnohobuněčných na jednobuněčné je docela otázka. Dost možná ano v době, kdy to nebylo tak úplně ještě oddělené, tj. existovaly plynulé přechody mezi jedno a vícebuněčností. Problém je že mnohobuněčný organismus takového nějakého našeho typu, už se nemůže nějak rychle a jednoduše zredukovat aniž by tím ohrozil svoje přežití. Tím spíš v momentě, kdy je nika zabrána už jinými jednobuněčnými organismy docela efektivně. Tím že se navíc pohybujeme v řádově odlišných velikostních sférách, už není úplně důvod.
Ale i člověk si prochází jistou fází jednobuněčnosti, ale protože víme jak drsný je svět v dané velikosti, aby se mohl státi zase mnohobuněčným, nenecháváme ho radši courat někde venku.
arnost snad nechci tak   moks
Nicmene takova vec se muze stat a pravdepodobne se i nekdy stala. Napriklad jednodelozne rostliny se oddelily od dvoudeloznych (starsim teoriim natruc), az to vedlo k prepsani kusu systematiky.

http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jak-prenest-pribeh-cevnatych-rostlin-do-stredoskol.pdf
Ehm, asi mě dostaly homonyma spíš si teď myslím.
 
Tohle opravdu není můj obor, ale rozumím tomu dobře, že mnohobuněční jsou v některých případech evoluční předci jednobuněčných organismů? Protože tuhle možnost jsem dosud nikdy neuvažoval, ačkoliv nyní si jen říkám - a proč ne vlastně, za jistých podmínek.
arnost snad nechci tak   moks
Hledani spolecneho predka

napr gingo a clovek: https://www.evogeneao.com/explore/tree-of-life-explorer#humans-and-ginkgo

tohle je taky hezka vizualizace: https://www.onezoom.org/life/
Jak se z toho stromu nejprve oddeluji nejruznejsi bakterie a az pak v samotnem zaveru dojde rostliny a zivocichy
 
pKV Rem tene, verba sequentur. 
Britští vědci zjistili
že Kristejn Puskarčíková je nejkrásnější biatlonistkou světa ... (to jistě posune evoluci o notný kus kupředu)
 
Tander Lee  
Napadlo. Jde o to, jak významné rozdíly mezi nimi jsou.
Reakce na | Vlákno  
eso I will not vote for this Brexit, it is s 
Napadlo vás, že myši jsou myši a lidi jsou lidi?

Na ostrově Tashirojima jsou přemnožené kočky žijící v blahobytu, na ostrově Ōkunoshima zase králíci a nějak nevymírají.
 
Tander Lee  
Zkouší se to, co nelze nahradit jinými postupy.
Tander Lee  
Je to v rozporu se současnými etickými principy:

Ethics in Animal Experimentation
In order to prevent undue suffering, ethical considerations in animal studies are important. Generally, before experiments on animals are conducted, the research protocol must be reviewed by animal ethics committees. The guiding principle of these committees is usually the 3 Rs.


First, animal experiments must be replaced wherever possible by other methods such as mathematical modeling, or an in vitro biological system.
Second, there must be a reduction in the number of animals used. Only the number required to obtain reliable data must be used in an experiment. A thorough literature search must be done beforehand to prevent duplicating experiments.
Third, the study must be refined to minimize its overall impact on the animals used.

No nevím. Na myších se zkouší kde co a najednou etika?
mne by zajímalo, proč se s těmi pokusy přestalo, proč se v nich nepokračovalo.

Zmizela společenská poptávka? Dnes frčí spíš ekothrillery typu: Ještě trošku a na sibiři vyletí do vzduchu metan a všichni se tu uvaříme.
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Ano. Nicméně nějak se mezi tím plýtváním a kritickými nedostatky nedokážou všichni shodnout, jestli teda je to lokalita od lokality, nebo naopak kritický nedostatek vznikne v momentě, kdy všichni budou konzumovat na západní úrovni, a nebo kdyby se začalo hospodařit na západní úrovni, bez ozbrojených konfliktnů, s vyššími výtěžky/vegetariánsky/pěstovat řasy/whatever... tak by planeta uživila ještě dvakrát tolik lidí.
Takže ohledně toho jestli nedokáže planeta zasycovat bych to považovala za nejasné. Naopak my poměrně rychle začínáme zasycovat planetu bordelem všech skupenství (a to bohužel i tak jako globálně), takže to bych třeba viděla jako větší problém.
Reakce na | Vlákno