Myslel jsem, že to je z kontextu samozřejmé, tak pardon
visage není socha, je to ta tvář té sochy ...
tak zaslechl jsem vizoška místo spisovného vizualizace , ale vizáž k tomu má asi tak blízko jako jiní cizí termiti
No to snad je socha, socha má obličej
Half sunk a shattered
visage lies
Primárně je to obličej (le visage), naopak ten vzhled, vzezření je význam až druhotný, a mám za to, že se tím myslí vzhled člověka. I ta francouzština na to má jiná slova (l'apparence například).
vizáž má výlučně vztah k obličeji? já myslel, že je to primárně podoba a obličej se k tomu přifařil jako občasný zástupný výraz ke slovu podoba. (musíš si s tou obálkou vyhrát, aby to bylo osobitý, aby to mělo držku!)
Výrazy jako "vizáž interiéru" jsou užitečné v tom, že si můžeš mluvčího hned zařadit.
Jen má-li koupelna či interiér obličej, neboť jeho výraz = vizáž.
Dotaz
Myslíte si, že se dá říct "vizáž koupelny", nebo "vizáž interiéru"? Nebo si taky myslíte, že slovo vizáž by se měl používat ve vztahu k člověku?
Je to přímo z učebnice. Učíme se hrou s Magikem, nakladatelství Nová škola - DUHA s.r.o.
Spíš ta shnilá češtinářka z Holomóca.
Nebýt závorek, bylo by to jasné — všechna vlastní podtrhnout, a ta z nich, jež jsou místní, ještě k tomu vypsat.
Vzhledem k závorkám se ale obávám, že to zadával Hejný a řešení bude přinejlepším nejednoznačné :/
takže členění je to divné.
Místní jména (toponyma) jsou podmnožinou vlastních jmen.
Tak jsem si to ještě dohledala, mistní se říka taky, ale stále jsou to "vlastní jména místní" a "vlastní jména osobní".
Znám pomístní jména, podmnožinu jmen vlastních, a Místní jména v Čechách, knihu od Antonína Profouse. Terminologicky je to minimálně nepřesné, aspoň podle toho, co nás učili v minulém století.
Dotaz - ČJ pro 4. třídu - procvičování velkých písmen
podtrhněte v textu vlastní jména (jména osob a zvířat)
vypište z textu místní jména (názvy měst a řek)
Opravdu se používá tohle členění? Takže názvy měst nejsou vlastní jména?
A minuta bude kopina hodiny?
Sice se nemůžu zbavit silného dojmu, že si ten slovník až příliš doplňuje vlastní tvorbou a mnohdy je tam jen přání otcem myšlenky, ale i tak je to přínosný a užitečný počin.