Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Poznejte krásu svého mateřského jazyka, hovada!

FAQ Ústavu pro jazyk český - zkuste navštívit ještě před některými dotazy :-)
Pravidla českého pravopisu (alespoň ta základní)

Internetová jazyková příručka ÚJČ

V případě nejasností s některými výrazy se moderátor radí se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (ACADEMIA 1998, dotisk 2000; 2. doplněné a opravené vydání) - abych to už nemusel příště psát :-)


Micana Finish your plokta. 
Do toho bych nerada zabředala, ale: jednak "autoritativní" ona moc není, současná pravopisná kodifikace je docela měkká. A druhak - ptáš se, proč jsou potřeba v důležité oblasti, která je společná celému národu, nějaká závazná pravidla? To by asi líp zformuloval někdo teoreticky schopný, já jsem spíš přes praxi a řeknu akorát, že bez těch pravidel by IMHO nastal mrdník. Ty mi na to můžeš říct, že nenastal, a s tím se můžeme rozejít.

Nicméně konkrétně na interpunkci není fakt moc co měnit, syntax je jedna z těch exaktnějších oblastí jazyka. To není jako pravopis, který se dá postupně přizpůsobovat úzu: hierarchizace promluv se nemění. Bez logicky členící interpunkce by se promluvy rozsypaly jak kostičky stavebnice a třeba takové zákony by se pak vykládaly dost blbě.
Fredie: Ne, je to o různých spisovatelích a mysticích atp., jméno musí zůstat.
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
On se tam podvědomě hodně motá Julius a jeho české skloňování, proto vidím jako důležité držet se striktně vzoru a nenechat se zmást. I když samozřejmě použít ten počeštěný tvar (podle Julia) taky nemusí být úplně na škodu.
Asi se nehodí nějak to hovorově zkrátit, třeba "Julije/Jule", což?
Tedy Julij, Julije, Juliji, Julije, Juliji, Juliji, Julijem? (Mám tu text, ve kterém je to nejednotně, tu a tam též bez toho druhého "j", a znejistěl jsem.)
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Jako Jurij (Gagarin) a muž (vzor).
Jak se skloňuje Julij?

Jak byste skloňovali ruské jméno "Julij" (případně další podobná, jako "Arsenij" apod.)?
 
Pixycz: Ta čárka tam vnáší orientaci. Bez té čárky je to bordel na hromadě.
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Ne, to už je úplně jiný problém: proč potřebujete autoritativní kodifikaci jazyka?
Micana Finish your plokta. 
Jo aha, teď mi to došlo: ty si myslíš, že navzdory pravidlům by se tam ta čárka psát neměla, a že by to chtělo změnu kodifikace. To je k diskusi, já jsem s tím takhle spokojená, ale na začátku stál Frediin dotaz, na jehož základě chtěla asi korigovat korektora nebo tak, a tam je asi lepší se podle té nkodifikac řídit.

Beru zpět svoje předchozí pochybnosti, měla jsem nějaké zatmění. Ta čárka tam jednoznačně patří, je to, jak říkala határ, vedlejší věta vložená, samozřejmě.

K té možnosti psát či nepsat čárky oddělující vsuvky s oslabenou větnou platností: to fakt není nový trend, je stará věc (z podobného ranku jako možnost psaní některých příslovečných spřežek dohromady i zvlášť - já bych to vetkla do roku 1993, ale možná to je, jak píše pan_kreas, ještě starší záležitost.). Každodpádně je to úplně jiný případ než čárky syntakticky členící souvětí, protože - symetrickým - vypuštěním těchto čárek, ba dokonce vypuštěním celé té vsuvky se vůbec nic nestane.

Pokud jde o členění složených větných celků (o které tu jde), žádný zjednodušující trend nepanuje. Což je dobře, protože zrovna v oblasti interpunkce, kdy jediná vynechaná nebo přidaná čárka zásadně mění význam a ve složitých textech může napáchat značnou paseku, je jednoznačná kodifikace velmi na místě.
pan_kreas Ani krásné vlasy   nejsou k jídlu.
Ok, asi věc pohledu. Mně čtení a pochopení mezivetnych vztahů naopak usnadňuje.
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Ne, já jsem vůči mluvenému přednesu v pravopise zcela imunní. Cítím tam jen logiku a zachování toho zřetelného souřadného vztahu. Tohle je průzračné souřadné spojení dvou sdělení:

V létě chodíme na výlety a když neprší, koupeme se.

Zatímco ta "korektní" čárka tam vnáší úplně zbytečnou komplikaci:

V létě chodíme na výlety, a když neprší, koupeme se.

Nemůžu si pomoct.
pan_kreas Ani krásné vlasy   nejsou k jídlu.
Jo, tahla tendence má reflexi i v těch Pravidlech minimálně od vydání 1978. Ale to přece je úplně jiný příběh - ustálené spojení má oslabenou funkci věty, což se odráží i v pravopise. Nikterak se to netýká té čistokrevné věty vedlejší vložené, kde naopak oboustranné oddělení čárkami čtení a pochopení syntaktických vztahů v tom souvětí usnadňuje. Já možná tuším, co tam cítíš - kontaminaci mluveným přednesem, kde se ta čárka často jakoby neuplatňuje?
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Mluvilo a psalo se o tom mj., když v r. 2013 vycházela Akademická příručka, tehdy se myslím hodně zmiňovalo vypouštění kdysi povinných čárek, hlavně kolem všelijakých ustálených konstant a vsuvek – prosím, myslím, jak vidím, řekl bych, popravdě řečeno, bohužel, naštěstí, mimochodem, celkem vzato apod.), v ustálených spojeních (padni komu padni, ať dělám co dělám), zvolání, pozdravy apod. Kdesi kdysi jsem o tom trendu četl zajímavý rozhovor s někým z újčav, ale nedokážu ho dohledat.
pan_kreas Ani krásné vlasy   nejsou k jídlu.
Navíc zrovna pravopis čárek mi nepřipadá jako pole, kde se výrazně ukazuje filosofie jazyka a posuny v jejím vývoji, vnímání atakdále.
pan_kreas Ani krásné vlasy   nejsou k jídlu.
Já tedy, omlouvám se, žádný smysl v nepsání té čárky nevidím, a ani tu údajnou tendenci v omezování čárek nijak neshledávám.
Micana Finish your plokta. 
Já bych tam tu čárku určitě napsala, i když přiznávám, že čím déle do toho brejlím, tím mám víc pocit, že tam může být a nemusí.

Ke smyslu jazyka ve vztahu k čárce před "a" třeba tady:

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6811

Odkaz na článek sem dávám proto, že zrovna čárka před "a" je sémantikou mimořádně zasažený jev. Takový ten názor, že kromě asi tak dvou vyjmenovaných případů tam ta čárka rozhodně nepatří, je hodně zavádějící, a pak to vede k mnohým rozbrojům mezi korektory a autory textů (ono dá leckdy práci už jenom rozluštit, co je čistě slučovací poměr.)

O trendu zbavování se čárek slyším poprvé, to je zajímavé. O dopravních značkách to vím, těch je moc, ale čárky jsem doteďka považovala za užitečný a celkem předvídatelný nástroj orientace v textu a úplně nevím, kde by se jich dalo zbavovat - napadá mě jeden jediný případ, související s pomlčkami.

(Ostatně asi nejmíň předvídatelná mi právě připadá ta čárka před "a", která mnohdy záleží na výkladu nebo může být prostě rytmizační, když se to s ní umí.)
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
V PČP to asi najdete, přinejmenším ve vydání z r. 93 je ještě výslovně uvedeno, že se taková vedlejší věta má oddělovat z obou stran čárkami, a to i před slučovacími spojkami. Jak je to v novějších vydáních nevím, a jaká je nad tím aktuální shoda mezi újčavami, netuším – vím jen, že trend je zbavovat se zbytných čárek, protože čeština začala být obludně přečárkovaná. Tolik k preskriptivní jazykovědě, a nyní zpět k normálnímu jazyku, a zde znova zopakuju, že pro tu čárku zde není vůbec žádný důvod, tudíž nedává žádný smysl ji tam psát.
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Aha, vy jste preskriptivisti. Nehledáte smysl jazyka, ale autoritatovní vyhlášku. To jste měli říct rovnou.
Jojo. Já jsem si jen spekulovala, jak si takové pravidlo mohl pixycz z nějakého zdroje vyvodit.