Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Poznejte krásu svého mateřského jazyka, hovada!

FAQ Ústavu pro jazyk český - zkuste navštívit ještě před některými dotazy :-)
Pravidla českého pravopisu (alespoň ta základní)

Internetová jazyková příručka ÚJČ

V případě nejasností s některými výrazy se moderátor radí se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (ACADEMIA 1998, dotisk 2000; 2. doplněné a opravené vydání) - abych to už nemusel příště psát :-)


Lodovico Mas syndrom stoleti? Je mi to jedno! 
pětmecítma div 10
 
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
s trépůla jar!
stare a fishfull of  errors
(po půltřetím létě)
pan_kreas Ani krásné vlasy   nejsou k jídlu.
(po půltřetím roce!)
Záměrně jsem to napsal tak, jak to bylo v novinách, tj. dvouřádkový nadpis se spoustou místa na prvním řádku. Bohužel jsem to nevyfotil a teď už se k tomu nedostanu. Děkuji za rozbor. Ten nadpis "po 2,5 roku" ve mně právě trochu vyvolával dojem, že Dalík po 2,5 roku neustále žádal o propuštění. Klidně bych tam v zájmu nevyděšení čtenáře odpustil mírnou nepřesnost/zjednodušení: "Dalík po dvou letech žádá o propuštění".
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
"Rok" v plurálu (duálu), počítaný s číslovkou se skloňuje obvykle s tvarem "léta" – rok, během roku, po roce; ale dva/tři roky, během dvou/tří let, po dvou/třech letech. Tvar "po 2,5 roku" se dá přečíst snad jen hyperkorektně "po dvou celých pěti desetinách roku", což je zde zcela nepatřičné; obvykle tohle spojení vyjadřuje průběh (se 4. pádem), např. "Po 2,5 roku žádal o propuštění" (po celou tu dobu). S tvarem "rok" by ještě šlo, se všema očima přimhouřenýma, "po 2,5 roce" (tj. s užitím hovorové zkratky "po půl roce"), příp. asi i "po 2,5 rocích" – ale samozřejmě nejvhodněji "po 2,5 letech". V titulcích je lepší mít čísla vypsána slovy (tj. "po dvouapůl"), ale někdy to holt kvůli místu v novinách musí být takhle.
Mě podobně tahalo za oči v National Geographic "... stalo se to před 500 let..."
Dnes mě v MF Dnes zatahal za uši nadpis:

Dalík po 2,5 roku
požádal o propuštění


Mohu poprosit o vědecký rozbor, co tam je špatně? Nebo je to podle vás ok?
 
(CM umí německy.)
Chukcha nezcestovalý, opovrhující 
Fskutecnosti povoskovany ubrus.
...Piksycz :-)
cichlasoma_meeki Free East Turkestan 
Viksvajlant!

https://www.rodina.cz/nazor19072222.htm

(Kdysi mi někdo tvrdil, že etymologicky to odkazuje k skutečnosti, že když se vikslajvantové desky nabijí statickou eletřinou, leží týdny na (vertikální) stěně, to by také hrálo pro (wee)KS...)
Pixycz: ... jestli je "správně" vixlajvant, vikslajvant, nebo vichslajvant…

Výborné téma. Já bych se přikláněl ku psaní "vikslajvant", protože výslovnost je skutečně "ks", a v podobných přejímkách z němčiny se zpravidla píše "ks" ("haksna", "piksla" apod.).

pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Fascinuje mě, jak dlouho se dokážete bavit o formální "správnosti" slangového novotvaru. To je jako se dohadovat, jestli je "správně" vixlajvant, vikslajvant, nebo vichslajvant…
 
Mori: O zrůdnosti se nepřu. Jen mě zaujal ten problém nominativu.
ocs sine ira et studio  OCSite
Vskutku, v misce vedle talíře je zelný salát rozhodně daleko smysluplnější. Ale proč to řešíme tady?
Mori: Já jsem nikdy netvrdil, že slovo "koleslaw" neexistuje. Jen jsem toho názoru, že by se mělo číst a psát "koleslav", skloňovat podle vzoru "Boleslav", a že věci označované tímto slovem nepatří na talíř.
ocs sine ira et studio  OCSite
(Na Rybě je klub na všechno; nevím, zda tam spolubydla už je, já tam nechodím. A navíc mne zrovna tento patvar nikterak neuráží, naopak jeví se mi celkem roztomilým.)
Jinak tedy (bohužel) znám tvar ten/ta spolubydla ve významu spolubydlící a možná jsem zaslechla i to Mastodontovo spolubydlo coby spolubydlení, ale jsou to slova (nodobře) odporná a zrůdná!
ocs sine ira et studio  OCSite
Nj, to záleží, jak to bereš. Jsem si zcela jist, že jsem zaznamenal třeba také tvary „oběmi dvěmi“ nebo „my by jsme“...

Každopádně u víceméně slangového slova je celkem zřejmé, že je může každý ohýbat trochu jinak. Já se dosud setkával jen se základem „(ten) spolubydla“; „(to) spolubydlo“ nebo klidně i třeba „(ten) spolubydl“ rozhodně někdo někde užít může a nic mu v tom nemůže zabránit, žejo.