Květnová rýmovačka
Venku je tak strašně krásně,
že by jeden skládal básně
imbecilní smolil verš-
e, ani rytmus nejde, herš-
vec
Zkrátka samé nahé mládě
intelekt pak úpí v kládě
dneska mám zase jednu hodně experimentální:
Kohoslužba
---------------
Máš se velmi mojovitě
Můj já-e
Přeju šťastný a veselý sebeseb!
vyprat bílé prádlo na průhledno
vlastně být průhledný celý
včetně myšlenek
nenechat se chytit do pasti názorů
místo nich prázdnou množinu, mezeru, vzduch
vlastně ani moc nebýt, pokud to jde
stát se
poeticky korektním
Taková trochu "komposťácká" neurvalá báseň, tak se zdráhám ji postnout na literární servery, kde si držím laťku slušňáka. Přece jenom ji zkusím udat tady a podle úspěchu možná přijde i tam
blbák blé
-----------
na každém stromě
jeden blbák
a takhle k večeru
je dobře slyšet
jejich
blití
pokus o zamyšlení
Jméno
-------
určuje jméno
funkci, tvar, nasměrování?
někdy nomen omen
někdy pouhá prázdná nálepka
někdy identifikátor
kterým zavolám a chytím
někdy mívám problém
napíšu báseň
ale jak ji pojmenovat?
něco tam "plácnu"
ale není to součástí
uměleckého záměru
to pak oslabí dojem...
škoda
jsou i entity
které se pojmenovat nedají
ztratila by se jejich
šíře...
o jedný holce..
v nenadálém úprku
od vysněný reality
z ničeho nic tady jsi ty..
mačkáš se a ceníš zuby
třetí křížek na krku..
vyhřeznutí touhy skrytý
copatý a zapeklitý
- smyk na cestě do záhuby
přestává být proměnlivo
tvoje dýně něžně rusá
kozy jako vozy z USA
kam se koukat už mi zrak ví
čtyrycátý osmý pívo
šedesátá třetí pusa
kolej má už není kusá
odkládám katalog rakví
dekonstrukce přísloví
-----------------------
až budeš zase
do lesa volat
že se určitě
z lesa ozve
neočekávej
zase si hraju se slovy..uuii..
ošemetná situace okořeněná slovotvorbou
-----------------------------------------------
klepnutý zabukýj
se za bukem potutelně usmívá
chystá se klepnout
neklepnutého rovnodenníka
který si to sune
do přeosvětlené budoucnosti
však mezi tím
dupčí vsuvkaři
vsunou libovolný hýl
mezi suny této akce
takže nakonec
nikdo neklepne nikoho
uf uf
napsal jsem si metalovou píseň..
chci tě blíž jsi někde pryč
oči se marně snaží o zoom
jakoby hrdě povstal chtíč
a do koulí nakopal rozum
překrásně na mě čumíš z fotek
napíšeš jednou za sto dní
jakoby mezi náma šotek
chybí mi dotek
a málo byl ten poslední
to se tak stává
jen někdy přijdeš, vždycky jdeš
co mi to dává?
co po mně vlastně holko chceš?
to se mnou mává
a kde mám na to sílu brát
za tebou hnát se vůbec vstát?
a vlastní blbnutí mi nevadí
a že už takhle blbnu dlouho
zase se promíchalo pořadí
a rozum zabije tě touho
nemáme prochozený míle
snad se ptáš kdy to chlape vzdáš
na prstech spočítal bych chvíle
moc velký cíle
tak už mě smaž nebo se snaž
to se tak stává
jen někdy přijdeš, vždycky jdeš
co mi to dává?
co po mně ještě vůbec chceš?
to se mnou mává
a kde mám na to sílu brát
když musím večer sám jít spát?
"na odvrácené straně doublethinku" zaujalo asi nejvíc
(se tu pověsím...)
-------------------------------------------------
Koženej křivák
Stiletto podpatky
A do sluchátek vlčí vytí
Narovnej záda
Usměj se Odhodlaně
Zvládneš to Zvládneš cokoli
Just bring it Vždyť
Life is a piece of cake
... jen nezapomeň dýchat
Nedáš-li na sobě nic znát
Možná to doopravdy půjde
Možná že zatím
Na odvrácené straně doublethinku
Tvé slzy poodmyjí
Ledovou krustu krve
A pot bezesných nocí
Experiment
------------
prší trosky měst
klikatí žolíci svítí
trochu nad rámec měr a vah
podává se hostina pestrosti
někdo klepal na měsíc?
někdo zvonil na slunce?
všechno se to obnoví
září nekonečna
Alelujá, obejdeme se i bez doslovnosti! Zde řekla bych: ano, vtipné, ale zároveň i elegantní.
'se proškrábeme archivem,, třeba
jak čas pádí
mě to svádí
se tebou - mým pokladem
mezi jiné harampádí
mrsknout do té velké kádi
se smíšeným odpadem
odpad třídím
'se tím řídím
přepečlivě velice
řešení jen jedno vidím -
zvláštní koš si doma zřídím
na protivný vopice
nebo
radost-li mi vůbec skýtá
sám sebe se často táži
moje šelma turovitá
v nakreslený ekvipáži
hlavně ale málo touží
milovat se postaru
tak se život něžně plouží
od cigára k cigáru
a nebo moje velice oblíbená
sedí šutr na mezi
přesáhl své meze
kdo teď šutru zamezí
skutálet se z meze?
kutálí se šutr z meze
tam co roste bez
teď je šutr beze meze
mez je šutru bez
a kde ty máš, holka, meze
za mezí-li kvete bez?
skutálej se se mnou z meze
.. konec rýmu .. dole bez
jj myslim že za těch třista let velmi občasného psaní jsem tyto ctnosti vytříbil
taky mám sklony oslavovat smutné skutečnosti.
Hříčka
V koncích se skrývají počátky
jako v uzlících vlasů nevyřčená slova
Když už tu hodláte přezimovat
měl byste se aspoň pokusit
Aspoň v holých větách
...
...
A potom dochází na všelijaká
r o z t í n á n í
p ř e t í n á n í
z a t í n á n í
neboť při tom není třeba mluvit
Tak se z mužů stávají velcí vojevůdci
Nešlapte mi po té mokré podlaze
Alexandře
Ukazuje se, že máte vcelku smysl pro rytmus a rým - a nejapný humor.
