Připomíná to můj oblíbený
Boj s Dněprem, ale tam šlo o prostou přehradu.
Porad premyslim, jest ta narazka na "Znam ja jeden krasny zamek nedaleko Jicina" je nahodna, nebo umyslna.
Mnoho vykřičníkův mává na pozdrav!!
Krasa. To by mel nekdo poslat do Reze, treba Wagnerovi.
Ant. Kvasnička: Stavba nového ústavu jaderné fysiky
Znám jeden krásný koutek české země
na pravém břehu Vltavy - nedaleko matičky Prahy,
kde do nedávna zeleň zahrad a pestrý koberec lučin byl,
lemován po pravé straně hájem šumivým -
a za stříbrnou hladinou Vltavy
po levé straně úpatím šedých skal.
Tam na pravé straně za malebnou a čistou vískou Řeží staletý dub stál...
Tam z jara přívaly prudkých vod řeka Vltava posílala,
bělostným květem zahrada i louka pestrým kvítím každé jaro se odívala.
V tom krásném zákoutí milenci lásku sobě vyznávali
i matky s dětmi do krásné přírody rády chodívaly.
I staří lidé pokoj a klid přírody zde hledali a ptactva zpěvu naslouchali.
Takový zde již byl zvyk a mrav
a staletý dub mohutný jim všem šuměl na pozdrav!
Pak přišel člověk - budovatel, aby zde postavil veliké dílo,
novou věc budoucnosti - Ústav jaderné fysiky.
Do zelených lučin i zahrad zakously se těžké zemní stroje.
Celé kolony nákladních aut odvážely a přivážely materiály.
Kompresory zazpívaly svou monotonní píseň a sbíječky se zaryly do tvrdých skal,
a země se chvěla pod mocnými údery strojů a lidí.
Vyrůstá nové dílo z pevného základu, železa a betonu.
Člověk-technik vítězí nad překážkami,
buduje veliké stavby budoucnosti,
nového radostného života našeho lidu a země,
vždyť stanuli jsme na prahu doby atomové!
...A ten staletý dub na témže místě stojí, upravili mu okolí,
dali mu novou pěknou zem -
a on šumí dál svou mohutnou korunou na pozdrav všem,
vám, vy dělníci, šoféři, mistři, technici,
vám, vy budovatelé velikého díla budoucnosti, vám díky všem!
(Rozběh, 1956)
