Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

arnost snad nechci tak   moks

Anna Banovská - Dnes tkám plenkovinu

Dnes tkám plenkovinu.
Kdo v ní bude spát?
Děťátko u nás, v Švédsku, v Americe, Krymu?
Tkám, tkám, za každou nití pozdrav posílám:
Děťátko ve světě, až do plenkoviny
máma tě obalí,
nebude vědět, čí ruce ji utkaly.
Dvě české ruce, které tkají pro mír,
abys ty vyrostlo v lepší svět.
Abych já nemusela tkát obvazy na frontu
a krvavé je na svých bratřích uvidět.

asi 1950
 
JeromeHeretic ETERNIT - nehorlava azbestova trsatka  pro hrace bluegrassu!
No... tahle verze mi prijde teda lepsi: https://www.youtube.com/watch?v=EM4vblG6BVQ
arnost snad nechci tak   moks
 
dík, nicméně v té ukázce z Žertu je to o mnogo lepší. Btw. hezké alegorické vozy!
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
https://plus.rozhlas.cz/dobre-je-ze-uz-neni-pana-anezka-gorlova-sbirala-pisne-ktere-utvarely-kolorit-6538581

Anežka Janečková, později provdaná Gorlová, se narodila roku 1910. Vyrůstala v chudých rodinných poměrech v Boršicích u Blatnice. Několik jejích sourozenců zemřelo v mladém věku.

Těžkou ránu dívce zasadila též smrt otce, který skonal při zemědělské práci v Uhrách. I tam Anežka několikrát putovala s dalšími obyvateli Boršic za přivýdělkem.

Zkušenost dítěte konfrontovaného s nuznými poměry venkovského života předznamenala Anežčinu inklinaci k revolučním změnám na venkově, které nastaly po roce 1948.
I to byl důvod, proč Anežka Gorlová začala ve své tvorbě propojovat tradiční formy folkloru s angažovaným obsahem.

Týkalo se to především tzv. družstevních písní. Jejich nápěvy na posluchače sice působily tradičně, ale texty byly dobově podmíněné. Zpívalo se v nich o scelených lánech, žacích strojích i soutěžení družstevníků v hektarových výnosech.

Uplatnění se jim dostalo i ve filmové tvorbě. Objevily se v budovatelské komedii Ještě svatba nebyla natočené režisérem Jaroslavem Machem. Nejznámější píseň lidové textařky Dobré je, že už není pána můžeme zaslechnout také ve filmové adaptaci Kunderova románu Žert.
----------
na YT byla krásna ukázka "Dobré je,...", právě z Žertu, ale vůbec to nemůžu najít. Velice pěkné!
 
Vladimír Lugovskoj: VÝZVA

Já žádám více víry:
oheň
spaluje dřeva
Voda
rozbíjí led.
Vítr
bičuje smrští
Doba
chce mládí vésti
Doba se staví nám v řad
Protože země je mláda
a chceme budovat
budoucí města, starých pád
já žádám více víry
chleba
na misku váhy pad
Almužnu
když prosí stařec v ulicích
když ozývá se v hadrech
hladový dětský smích.
Však napínajíc každý sval
má země zemdlená, vždyť nezná strach
vždyť její srdce bije v úderných brigádách!
Já žádám větší zmužilost
Prach
koštětem se stírá
Klid
martinská pec požírá.
Točí se kola
staví se most
Práce
je země budoucnost.
Píseň
je doprovod cesty
Stůj v bouřlivém větru
nedej se svésti
jak slunce nechť hoří tvá zmužilost.
Věz:
Oheň
spaluje dřeva
Doba
chce mládí vésti
a dát mu chleba.

Přel. Jiří Weil.