Hmm. Mnoho slov o ničem. Konstruování škatulek a jejich naplňování. Přesné součty nepřesných čísel. Prázdné jako Klusákovy komentáře či jiná hodnocení jakýchkoli jiných kulturních projevů.
http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/namatkou:
Třetím typem masové písně byly texty hymnické. Jestliže texty pochodových písní kladly hlavní důraz na úkoly a překážky, jež musejí budovatelé zdolat, a zisk z podobného hrdinství a požitek ze „socialistického ráje“ odkládaly do budoucna, hymnické písně vyjadřovaly okouzlení z přítomnosti, poukazovaly na to, že „ráj“ není jen obtížně dosažitelným cílem, ale zpřítomňuje se všude kolem, vystupuje na povrch všedního koloběhu. Z perspektivy uskutečňova- né idyly příznačně vyrůstal pocit šťastného klidu, jímž své verše ze stavby socialismu (velkovepřína Gigant) nechal prostoupit Jan Pilař (Gigant, 1950, hudba Alois Hába). Touhu spočinout napořád v budovatelské arkádii spojoval Pilařův lyrický mluvčí i s tím, jak se budoucnost samozřejmě odráží ve zjevu stavebníků, „těch, co už dávno měli v očích zítřek“. Oproti pochodovým písním bylo tedy naladění budovatelských hymnů mnohem vlídnější, svým způsobem konejšivé, z čehož také pramenila jejich mimořádná odezva. Idylizující pohled na přítomnost se nikoli náhodou prosadil v textu Pavla Kohouta Zítra se bude tančit všude (1953, hudba Ludvík Podéšt), který se stal symbolem naivních nadějí své doby: „Písní a šťastným úsměvem / vítáme nová jitra, / už dnes je krásná naše zem, / oč hezčí bude zítra!“ Nejzásadnější manifestací tohoto typu tvorby se pak stala píseň Miroslava Zachaty Rozkvetlý den (1950, hudba Radim Drejsl). Jednotlivé idylické motivy Zachata scelil do programové podoby: tak jako „bez chleba nelze jíst / a bez vody nelze pít“, nelze ani „bez radosti žít“. Ten, kdo věnuje každodennímu životu láskyplnou pozornost a neobětuje ho vzdáleným cílům, si z něj odnáší víc než ten, kdo je ke každodennosti slepý. Netečnost vůči dnešku a škarohlídství jsou osobním nedostatkem, nikoli před- ností budovatele, neboť nemají oporu ve skutečnosti. Ta je podle refrénu již dnes přímo nabita krásami: „Dým z továren / a houfy dětí nad pískem, / tisícem věcí život rozkvétá / a rozvíjí se v nás.“
a dale:
http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/budovatelsk%C3%A1%20proza.pdfhttp://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/budovatelsk%C3%A9%20drama.pdfhttp://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/spory%20o%20podobu%20socialistick%C3%A9%20literatury.pdfhttp://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/rozru%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD%20budovatelsk%C3%A9.pdfhttp://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/I/cel%C3%A1%20kniha.pdf
Dalsi akvizice:
http://budovatel.cz/pisen.phtml/pisen_mladych_brigadniku(opet s videumem uvnitr)
Hudbu slozil zaslouzily koryfej budovatelske pisne Miroslav Barvík
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Barv%C3%ADk
Připomnělo Karla Zicha a saýc-kraýc:
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/zich-karel/ptam-se-vas-lide-489815...i když to byla spíš píseň lehce protirežimní.
http://budovatel.cz/pisen.phtml/traktoristka_2je to i s videumem, ale nejsem si jist, jestli to pochazi z toho Skandalu v obrazarne
Nevite nekdo o puvodu teto pisne?
http://budovatel.cz/pisen.phtml/pochod_snbDale pak tehle?
http://budovatel.cz/pisen.phtml/pochod_leninske_vyzvyPak jsem nasel dve pisne pohranicni straze se kterymi si taky moc nevim rady:
http://budovatel.cz/pisen.phtml/hranicarskahttp://budovatel.cz/pisen.phtml/pochod_hranicarua nakonec jse objevil, ze pisen Dobry den (Snad Ludvik Podest) nazpival Korn se 4tet
http://budovatel.cz/pisen.phtml/dobry_den(dole je odkaz na video)
Nemám, neznám... Díky za tip.
druha strana Tvari k zivotu:
ale vypada to, ze tohle LP je zcela zmizele ze sveta a nejde dohledat ani podle pantonoveho cisla %(
na tomhle sampleru:
https://www.discogs.com/Various-12-Pro-Mlad%C3%BD-Sv%C4%9Bt/release/10241354
se nachazi dalsi poklad
sampler: 12 pro mladý svět (LP 1972)
6. Koberec lítací ( ) J.Spálený/M.Skalka
Zpěv: M.Prokop+Jezinky
Hraje: 6 strýců [Su 1 13 1294]
k poslechu zde: https://www.dropbox.com/s/6v1j834xp4nc58d/Koberec_letajici.mp3?dl=0
Podle diskografie Prokopa existuje jeste jeden vynikajici pocin Framusu V:
http://www.zateckecountry.cz/diskografie/zpevaci/prokop.php
Tváří k životu (LP 1981)
3. Píseň nezaměstnaného (3:10) D.Dobiáš/O.Nouza
Zpěv: M.Prokop
Hraje: Framus 5
(asem to nastehuju vsechno na budovatele, ale ted ho zrovna predelavam)
Olympic: Už je čas
Tohle neni sice takovy spek, jako vonicka budovatelskych pisni (kterou Olympic taky natocil s AUSem), ale svuj puvab to ma:
https://www.youtube.com/watch?v=rjFSHY7Px2EV chladném přítmí krápníků
kdosi je tak ze zvyku
nalámal si suvenýr
co víc mám říct
Do potupných otěží
spoutal kvítka protěží
pro svou dámu kavalír
co víc mám říct
Proč zůstat stát?
proč jen se ptát?
Otázky vůbec nic nespraví
Proč zůstat stát?
Čeho se bát?
Odvážný přímo se postaví
Sochy mlčky žalují
jak tam v parku kralují
bez rukou a bez nohou
co víc mám říct
Parta hloupých mladíků
bezohlededných cyniků
láme lípu voňavou
co víc mám říct
R:
Lidi dám na vás, vážně už je čas
chránit si svou zem
Sochy zahrady všechny poklady
patří nám tu všem
Ať nestojí opodál kdo má krásu rád
Lidi dám na vás, vážně už je čas
volám tisíckrát
Grafomani po hradech
jména po staletých zdech
ryjí jako autogram
co víc mám říct
Jinde pásek opilý
s rozkoší si zastřílí
prakem na gotický chrám
co víc mám říct
R 2x
Idiot hudby: Milan Kundera o Karlu Gottovi
Když jsem šel s tatínkem asi rok před jeho smrtí na obvyklou procházku kolem bloku domů, z každého rohu zněly písně. Oč byli lidé smutnější, o to víc jim tlampače hrály. Vyzývaly okupovanou zemi, aby zapomněla na trpkost dějin a oddala se radosti ze života. Tatínek se zastavil, zadíval se nahoru k přístroji, z něhož se ozýval hluk, a já jsem cítil, že mi chce sdělit něco velice důležitého. Usilovně se soustředil, aby se mu podařilo vyslovit, co měl na mysli, a pak pomalu a s námahou říkal: "Blbost hudby."
Když český zpěvák pop music Karel Gott odešel v roce 1972 do ciziny, Husák byl zděšen. A hned mu psal do Frankfurtu (bylo to v srpnu 1972) osobní dopis. Cituju z něho doslova a nic si nevymýšlím: Milý Karle, my se na vás nezlobíme. Vraťte se, prosím vás, zpátky, uděláme pro vás všechno, co si budete přát. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám...
Přemýšlejte o tom, prosím, chvíli. Husák nechal bez mrknutí oka odejít do emigrace lékaře, vědce, astronomy, sportovce, režiséry, kameramany, dělníky, inženýry, architekty, historiky, novináře, spisovatele, malíře, ale nemohl snést pomyšlení, že by zemi opustil Karel Gott. Protože Karel Gott reprezentoval hudbu bez paměti, tu hudbu, v níž jsou navždy pohřbeny kosti z Beethovena i z Ellingtona, prach z Palestriny i z Schönberga.
Prezident zapomnění i idiot hudby patřili k sobě. Pracovali na stejném díle. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám. Nemohli jeden bez druhého být.
(In: Kniha smíchu a zapomnění, 68 Publishers, Toronto, 1981)
Posledni dil dava hodne prostoru Dopisu Svobodne Evrope
http://budovatel.cz/pisne.phtml/Dopis_svobodne_evropeKlusak ma puvabny komentar:
Na rozdíl od mnoha duchamorných příspěvků, k nimž byli muzikanti tlačeni, přispěchal s Dopisem iniciativní Laufer jaksi na vlastní pěst. Zcela stylově: vždyť Minařík, který neprovedl teroristický akt jen proto, že byl odvolán pražskou centrálou, měl v kádrových materiálech spokojený pokyn: „Netřeba mu zadávat úkoly, hledá si cíle sám.“
Laufer po letech dodava:
„Podívejte se, bylo to takhle: ocitl jsem se v situaci, kdy jsem nic nesměl. Opravdu nic – mohl jsem maximálně do NDR a do Polska. A nebyly mi nic platné mé jazykové znalosti a má kosmopolitní přítomnost. Pak jsem potkal jednoho z vrcholných představitelů tehdejší kontroly nad uměním. Oznámil mi, že mi ujela loď s angažovanou písní. Tak jsem si řekl: já mu ukážu angažovanou píseň! Takhle to vzniklo, nic víc za tím opravdu není."
"Je to asi to jediné, co si na mě kdo může vymyslet. Už jsem si na to zvykl, je to takový folklór: Vždycky, když se někdo chtěl za ta léta zviditelnit, nebo když jsem mu bůhvíproč nepadl do oka, ozval se přes tuto písničku. Já bych samozřejmě nikoho nechtěl urazit, tak jako jsem nechtěl nikoho urazit ani tenkrát. Urazil jsem jenom svoje svědomí, to je všechno. Každý má své máslo na hlavě. I já jsem šlápl vedle a vím o tom. Ale že bych chtěl někomu vědomě ublížit, o tom to není.“
Takže to vlastně ani není ruské, ale evenské, nebo kerýho čerta tundrovýho. Legenda byla v nějaké učebnici ruštiny, taky pamatuju.
jj, pamatuju si, měl jsem zachovánu nahrávku, ale během mého poněkud divočejšího života někde zůstala. Předpokládám, že humor byl naprosto záměrný, Petr Traxler (R.Y.P.) byl velkým ctitelem díla Jana Jeníka z Bratřic.
Btw. na tom Metro, dobrý den jsou IMHO nejhorší ty komentáře na YT ...
Dopis SE znam, ale ta pisen pro soudruha sovetskeho vojaka je absolutni peklo.
