Otázkou je, měl-li autor ptáka z ocele nebo Ohníváka. Nemluví se o tom ve spisku páně Nováka?
I've heard of Kunderovo hříchy z mládí but this is ridiculous.
Kundera, Milan - Člověk, zahrada širá
https://docdro.id/VPC8nIKTam za Stalinem leťte,
sniváci, ptáci mí,
tam za Stalinem leťte
mí ptáci ohniví.
Je v jeho dlaních všechno,
co chudák vysnil si,
a Stalinova země
je studně našich sil.“
Oheň uvadi i ty Dějiny českojazyčných časopisů pro děti.
Nadpis vašeho příspěvku
Podle
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/17672 i dalších bibliografických zdrojů to byl přinejmenším zezačátku Oheň, ne Ohníček, ". Příloha к »Dělnické tělovýchově«
Je to záhada. Na obálce je uvedený svazek 6, ale čeho svazek 6 těžko říct. Vydala to Federace proletářské tělovýchovy a v tiráži tomu říkají sborníček. Možná to oskenuju nebo nafotím celý, je to roztomilý.
Řikadlo pro prsty
V Rusku, tam je dobře braši:
Tam si vaří s medem kaši.
Město řídí dělníci, chalupníci vesnici.
Car už přišel o svůj stolec.
Kněze zahnal komsomolec
a do školy všude vnik
malý žáček - průkopník
Kam patříme?
Továrník, měšťák - byrokrat
jsou v Sokole.
Každý, kdo chudé nemá rád,
je v Sokole.
Kdo dělnictvu mzdy snižuje,
je v Sokole.
Kdo patří mezi buržuje,
je v Sokole.
Tam ať si cvičí četníci.
Tam my se nedáme.
My víme, kde jsou dělníci:
a tam se shledáme.
Matka měst
V Praze jsou paláce z mramoru,
my máme plesnivou komoru.
V Praze jsou domy až do mraků,
a my tu bydlíme v baráku.
V Praze jsou domy až do nebe:
páni je mají jen pro sebe.
Pro sebe všecko. Pro nás nic.
Nás vystrčili do vesnic.
Praha je matka českých měst:
jako v ní, tak to všude jest.
Lidožrouti
Hrozná zpráva světem letí:
V Rusku prý zas jedí děti!
Hned tam jel pan Červíček.
Viděl je jíst perníček.
(Ohníček, čtení pro dělnické děti, 1928?)
slušné flejmiki! Pištora zasloužený ban!
imho to jeste vsem jasne nebylo. Pendrekovy zakon byl v srpnu a nekterym iluze zustaly. Ted je skoro presne o tom dil v Prepiste dejiny:
https://www.youtube.com/watch?v=CSfiQkgeSdQ
možná už věděl, že to má spočítaný, tak si ještě na odchodnou zaveršoval.
On byl mladý, ale nebylo v říjnu 1969 už celkem jasné, co se děje, na to aby byl "zaskočen agresivní reakcí režimu"?
nojo, znama kauza.
https://www.epochtimes.cz/200706152776/Lapkove-Jiriho-Pistory-detska-rikanka-ktera-rozhnevala-komunisticky-rezim.htmlKrize, která nastala v Pištorově životě na konci 70. let, měla dvě tváře, rodinnou a společenskou. Jiří se rozvedl se svou ženou Ivanou, zakrátko si vzal novou ženu Majku, vztah s ní však nebyl vyrovnaný. Do složité osobní situace přišly ještě „nešťastné” verše v Mateřídoušce. V době, kdy vyšly, Pištora působil jako tajemník Československého svazu spisovatelů. Byl zaskočen agresivní reakcí režimu, který mu znemožnil práci a definitivně zakázal veškerou publikační činnost. Narůstající existenční problémy a nepříznivá rodinná i společenská situace ho nakonec přivedly k sebevraždě. Jiří Pištora se v noci z pondělí na úterý 26. září 1970 ve svém nuselském bytě otrávil svítiplynem.
Mateřídouška, říjen 1969
Tvorba, 31. října 1969
Rudé právo, 1. listopadu 1969
Rudé právo, 4. prosince 1969
Václav Plecháč: Ne - Ne!
Jak krásnou strunu ladí Majakovský,
když hrá v básních
o lidu sovětském, o jeho práci,
o mládí zpívavém, o pionýru, jeho šátcích.
To vývoj život, to jiné sféry,
ne puma z atomu,
ne zánik života celý.
Kdo mír chce rušit na světě -
snad ruský člověk s pluhem?
Ne! Ne!
Jen kreatury kapitálů prokleté
s fašistickým Hitlerovým duchem!!
(Bojovník Mostexu, časopis spolupracovníků socialistického závodu, 1955?)
