Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

Kořalny zaujaly. Poro? Jaký byl postoj komunistů ke kořalnám?
ertegun Barbarus sum et nil barbari a me alienum 
Už vidím malého, jak po šichtě jde za tatínkem do kořalny s palčivými otázkami.
HÁDANKY

Neuhodneš-li, tatínek ti pomůže

1. Proč musí v Americe pracovat milion dětí v továrnách, když je tam tolik dělníků bez práce?
2. Proč chodí invalidi pěšky, když zdraví lidé jezdí v kočárech a v automobilech?
3. Proč je tatínek tak chudý, třebaže tolik pracuje?
4. Proč je v každé vesnici kostel - a nikde lázně?
5. Proč jsou žebráci v naší bohaté zemi?
6. Proč je v našem státě 30.000 kořalen?

(Kohoutek, časopis proletářských dětí, 1923)
 
Karkar Lilo tak, že všechna prasata byla čistá  a všichni lidé zasviněni
Otázkou je, měl-li autor ptáka z ocele nebo Ohníváka. Nemluví se o tom ve spisku páně Nováka?
I've heard of Kunderovo hříchy z mládí but this is ridiculous.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Kundera, Milan - Člověk, zahrada širá

https://docdro.id/VPC8nIK

Tam za Stalinem leťte,
sniváci, ptáci mí,
tam za Stalinem leťte
mí ptáci ohniví.
Je v jeho dlaních všechno,
co chudák vysnil si,
a Stalinova země
je studně našich sil.“



 
arnost Snad zas nechci tak  moks
Oheň uvadi i ty Dějiny českojazyčných časopisů pro děti.
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Nadpis vašeho příspěvku
Podle https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/17672 i dalších bibliografických zdrojů to byl přinejmenším zezačátku Oheň, ne Ohníček, ". Příloha к »Dělnické tělovýchově«
 
Je to záhada. Na obálce je uvedený svazek 6, ale čeho svazek 6 těžko říct. Vydala to Federace proletářské tělovýchovy a v tiráži tomu říkají sborníček. Možná to oskenuju nebo nafotím celý, je to roztomilý.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Řikadlo pro prsty

V Rusku, tam je dobře braši:
Tam si vaří s medem kaši.
Město řídí dělníci, chalupníci vesnici.
Car už přišel o svůj stolec.
Kněze zahnal komsomolec
a do školy všude vnik
malý žáček - průkopník



Kam patříme?

Továrník, měšťák - byrokrat
jsou v Sokole.
Každý, kdo chudé nemá rád,
je v Sokole.

Kdo dělnictvu mzdy snižuje,
je v Sokole.
Kdo patří mezi buržuje,
je v Sokole.

Tam ať si cvičí četníci.
Tam my se nedáme.
My víme, kde jsou dělníci:
a tam se shledáme.



Matka měst

V Praze jsou paláce z mramoru,
my máme plesnivou komoru.

V Praze jsou domy až do mraků,
a my tu bydlíme v baráku.

V Praze jsou domy až do nebe:
páni je mají jen pro sebe.

Pro sebe všecko. Pro nás nic.
Nás vystrčili do vesnic.

Praha je matka českých měst:
jako v ní, tak to všude jest.



Lidožrouti

Hrozná zpráva světem letí:
V Rusku prý zas jedí děti!
Hned tam jel pan Červíček.
Viděl je jíst perníček.


(Ohníček, čtení pro dělnické děti, 1928?)
 
slušné flejmiki! Pištora zasloužený ban!
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  dát nám všem čipy
!!!
arnost Snad zas nechci tak  moks
imho to jeste vsem jasne nebylo. Pendrekovy zakon byl v srpnu a nekterym iluze zustaly. Ted je skoro presne o tom dil v Prepiste dejiny:

https://www.youtube.com/watch?v=CSfiQkgeSdQ
možná už věděl, že to má spočítaný, tak si ještě na odchodnou zaveršoval.
On byl mladý, ale nebylo v říjnu 1969 už celkem jasné, co se děje, na to aby byl "zaskočen agresivní reakcí režimu"?
arnost Snad zas nechci tak  moks
nojo, znama kauza.

https://www.epochtimes.cz/200706152776/Lapkove-Jiriho-Pistory-detska-rikanka-ktera-rozhnevala-komunisticky-rezim.html

Krize, která nastala v Pištorově životě na konci 70. let, měla dvě tváře, rodinnou a společenskou. Jiří se rozvedl se svou ženou Ivanou, zakrátko si vzal novou ženu Majku, vztah s ní však nebyl vyrovnaný. Do složité osobní situace přišly ještě „nešťastné” verše v Mateřídoušce. V době, kdy vyšly, Pištora působil jako tajemník Československého svazu spisovatelů. Byl zaskočen agresivní reakcí režimu, který mu znemožnil práci a definitivně zakázal veškerou publikační činnost. Narůstající existenční problémy a nepříznivá rodinná i společenská situace ho nakonec přivedly k sebevraždě. Jiří Pištora se v noci z pondělí na úterý 26. září 1970 ve svém nuselském bytě otrávil svítiplynem.
Mateřídouška, říjen 1969


Tvorba, 31. října 1969


Rudé právo, 1. listopadu 1969


Rudé právo, 4. prosince 1969
 

Václav Plecháč: Ne - Ne!

Jak krásnou strunu ladí Majakovský,
když hrá v básních
o lidu sovětském, o jeho práci,
o mládí zpívavém, o pionýru, jeho šátcích.

To vývoj život, to jiné sféry,
ne puma z atomu,
ne zánik života celý.
Kdo mír chce rušit na světě -
snad ruský člověk s pluhem?
Ne! Ne!
Jen kreatury kapitálů prokleté
s fašistickým Hitlerovým duchem!!


(Bojovník Mostexu, časopis spolupracovníků socialistického závodu, 1955?)
Marie Sedláčková: Práce

Naše práce - to je naše zbraň!
Naše práce - to je život náš!
Svojí prací nad národem bdíme
- jako stráž!
Nechť každý věrný syn vlasti
ochotný je život za to klásti,
aby zrádce nebyl v řadách těch,
které zdobí krásné jméno Čech!
A když svírá žal a ochabujem zas,
vzpomeňme jen na Sovětský svaz,
hned nám v žilách zaproudí krev jiná,
jak jen pomyslíme - na Stalina!
Vždyť i nám hvězdu slávy rozsvítil,
vždyť i u nás nadšení mas zanítil,
jež širým světem kolem dokola
plamenem jasným plápolá!
Zde pohleď! Znáš tu Teslu svou,
jak jasně na ní rudá hvězda svítí -
svítí ti do boje,
svítí ti do práce,
která je živobytí!


(Svět kolem nás, závodní časopis lanškrounských Tesláků, 1952?)