Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

Mateřídouška, říjen 1969


Tvorba, 31. října 1969


Rudé právo, 1. listopadu 1969


Rudé právo, 4. prosince 1969
 

Václav Plecháč: Ne - Ne!

Jak krásnou strunu ladí Majakovský,
když hrá v básních
o lidu sovětském, o jeho práci,
o mládí zpívavém, o pionýru, jeho šátcích.

To vývoj život, to jiné sféry,
ne puma z atomu,
ne zánik života celý.
Kdo mír chce rušit na světě -
snad ruský člověk s pluhem?
Ne! Ne!
Jen kreatury kapitálů prokleté
s fašistickým Hitlerovým duchem!!


(Bojovník Mostexu, časopis spolupracovníků socialistického závodu, 1955?)
Marie Sedláčková: Práce

Naše práce - to je naše zbraň!
Naše práce - to je život náš!
Svojí prací nad národem bdíme
- jako stráž!
Nechť každý věrný syn vlasti
ochotný je život za to klásti,
aby zrádce nebyl v řadách těch,
které zdobí krásné jméno Čech!
A když svírá žal a ochabujem zas,
vzpomeňme jen na Sovětský svaz,
hned nám v žilách zaproudí krev jiná,
jak jen pomyslíme - na Stalina!
Vždyť i nám hvězdu slávy rozsvítil,
vždyť i u nás nadšení mas zanítil,
jež širým světem kolem dokola
plamenem jasným plápolá!
Zde pohleď! Znáš tu Teslu svou,
jak jasně na ní rudá hvězda svítí -
svítí ti do boje,
svítí ti do práce,
která je živobytí!


(Svět kolem nás, závodní časopis lanškrounských Tesláků, 1952?)
 
Karel Kozub: Tobě k svátku...

Sto roků stíral sis ze tváře
potůčky potu a uhlí,
za sto let tobě i koníku
svaly v žulu a kámen ztuhly.

Sto let jsi kahanec do šachty bral,
k chlebu jsi míval vodu.
Kdopak ti, havíři, úsměv tvůj vzal?
Kdo vzal ti chléb i vodu?

Páni to byli, co tělo tvé dřeli.
Rotschild z tvé práce zámky měl přec!
V žilách tvých na čele z krve ti vřely
naděje na lepší havířskou klec.

Nefáráš do dolu prostý a chudý,
nevodíš koníčka s vozíkem vpřed.
Z kombajnu září ti paprsek rudý,
nastal ti jinačí, svobodný svět.

Sto let máš za sebou, havíři z Hrušova,
Sto let byl otcův i dědův věk.
Pracuješ bez pánů, stavíš si poznova
vlastní svůj zámek, jaký měl rek.

Děti tvé bohatství z hlubiny Země
ocení za dalších, nových sto let,
pohladí po skráních obrázek na stěně,
dětem svým o tobě syn bude vyprávět.

O tobě havíři z Hrušova-Ostravy,
poletí po sto let hrdinná báj.
Tobě dnes patří všech bojové pozdravy.
Dík tobě za uhlí, za nový ráj.


(Stachanov, závodní časopis dolu Stachanov, 1955)
 
Jé, n.p. Igla!

Tam jsem byl ve druhé třídě na exkurzi. :-)
 
B. Koláček - Sláva vítězům

Ještě pár dnů nám v kalendáři zbývá
a konec roku se zas přiblíží,
před jeho ukončením povinností bývá
učinit rekapitulaci úspěchů a obtíží.

Vy slavnostní den všichni prožíváte
v píseckém Jitexu na březích Otavy,
vítězný úsměv na svých tvářích máte
a hrdost nad významem dnešní oslavy.

Úspěšná Vaše práce letos byla,
znali jste po celý rok zářný cíl,
dnes vidíte, že snaha zvítězila
a Rudý prapor Vaším byl.

V soudružském kolektivu napnuli jste síly
přes překážky, o kterých všichni dobře víme,
by vítězně jste zakončili v cíli,
proto k Vám z Igly s přáním přicházíme.

Na našich jehlách nikdy plán neshoří
i když snad starosti Vám někdy dělají,
proto všech, kteří na nich očka tvoří,
si vážíme, že nad problémy nelkají.

Co přát Vám, lepších zítřků bojovníci,
než aby Rudý prapor nadále vždy Vaším byl,
by v republice každý člověk pracující
poznal, že Jitex v práci zvítězil.

Vztyčte výš Rudý prapor, důkaz síli svojí,
jděte vpřed nejkrásnější cestou všech cest,
svou prací podpoříte miliony k mírovému boji,
proto buď sláva vítězům a Vaší práci čest.

---

Zdravice zaměstnanců n. p. Igla při příležitosti předání Rudého praporu našemu národnímu podniku.


(Tvořič, časopis všech pracujících závodu Jitex, Písek, 1954)

 
V. H. - Jdem v jednom šiku

My nechcem válku
ani jinou zem,
chcem vybudovat socialismus,
dát šťastný život všem!

Pevná pouta přátelství
nás pojí se Sovětskou zemí,
se zemí, jež dala světu genia
velikého Lenina!


(Uničovský budovatel, závodní časopis zaměstnanců Závodů V. I. Lenina, 1958)
 
Kdepak ten rukopis po čtyřiceti letech našli? A proč to neotiskli už v roce 1921. FDTJ měla svůj časopis zvaný Výboj.

P.S. zagooglil jsem FDTJ a zajímavé to bylo. Celý ten vývoj dělnických tělovýchovných spolků.

To by byl zajímavý horror - o upíru, řádícím na stadionu...
Tenkrát na Maninách...

S půlnoci hodiny třetí již bijí
slunce jas v dáli krvavě září,
pochodem průvod po dlouhé míli
s hrdostí kráčí kladenští proletáři.

Na skráni pot, na šatě prach
pod šatem zpoutané srdce se bouří,
ve zraku odvážnost činů, ne strach
letenský stadion silou svou boří.

Ty Kladno zmučené, ale přec rudé
klikatou ujíždíš drahou,
s veselou jízdou na Maniny chudé
jdeš se rvát s bohatou matičkou Prahou.

Tam otec se synem měří své síly
kolona aut na Letnou míří,
kladenskou silnicí, jsou celí bílí
od prachu zmořeni, pevně však věří.

Na dvacet tisíc odbojných hochů
napíná mozolné stuželé paže,
na rtech je zloba, bojovnost v oku
odbojná hrdost lidu se táže.

Proč my sem jdeme do miliónů
všech lidí chudých ztišit své srdce
otřást brány buržoázního stadionu,
kde upír lidstva proletářů zrádce.


Z uchovaného rukopisu Ladislava Pospíšila, cvičitele FDTJ v Lidicích, psaný v době konání maninské spartakiády v roce 1921.

(Kladenská záře, 1960)
 
Vladimír Dymáček - U nás

Jak je to milé žít a dýchat,
pracovat tam, kde jsem si jist,
že je to místo pro dělníka
a nikoli pro továrníka,
jak tomu bylo dřív,
kdy se v člověku strach jen zmítal:
"Koho propustí spíš?"
A dneska je zde všechno jiné,
stroje zní naší písničkou
a s ní až za hranice dozpíváme,
protože rodinou jsme velikou,
která se bude třeba bít
za spravedlnost našich věcí
a jednou musí všude zvítězit.


(Chotěbořský plamen, 1957)
 
ty prapory jsou pochopitelně rozpolceny od A do Z. silný obraz!
ertegun Barbarus sum et nil barbari a me alienum 
Jestli to psal jako vzpomínku k nedožité Teslově stovce...
František Chaloupka: 13.XI.1957

Iniciálou Jeho jména
vlají dnes prapory. Tak rozpolceny.
Smuteční prapory.

V posledních křečích tmy
srdce se sevřela
a hlasy utichly.
Jak slova bolela,
když ptáci naříkáčkem
v hnízdu zatíkli.
V posledních křečích tmy
narůstá nový den,
ta pátá ráno dnes
ať je nám odkazem,
ta pátá - navrstvujíc
smutek za smutkem.

Iniciálou jeho jména
vlají dnes prapory.
Tak rozpolceny. Tak rozpolceny.
Smuteční prapory.

Pět minut ticha dejte mi,
pět minut ticha přejte,
abych se vzpamatoval
a nabral nových sil.


(Hlas Tesly, závodní časopis Tesly Pardubice, 1957)
Naši družstevníci
Hospodáři v Ronově založili družstvo,
všechno jde jak na drátkách,
je v něm silné mužstvo.

Na polích je jako v dílně,
pracuje se kolektivně -
Brambory již zasadili,
jednotí se řepa,
družstevníci, brigádníci,
vše do práce spěchá.

Velké lány zdraví nás,
všude slyšet jasný hlas:
"Přičiňme se, budujme,
každý s chutí pracujme!"


Jiřina Frýdová, VII.B osmiletky v Ronově n. D. (Hedvikovák, závodní časopis zaměstnanců n.p. Kovolis, 1956)
 
Jaroslav Pastucha: Řád práce dolu Žofie

Za tu poctivou práci,
soudruzi žofiňáci,
vláda vás odměnila,
Řád práce propůjčila.

Držte svůj elán dále,
státní plán plňte stále.
Dejte republice
uhlí co nejvíce
to je naše heslo
k dnešní politice.

Až budeme celostátně plnit plán,
každý s úsměvem bude si mnout dlaň.
My chcem žít v míru,
na zemi jak v ráji,
ať nám s válkou
jednou již pokoj dají...


(Zpravodaj dolu Žofie, 1957?)
 
Ještě jedna vzpomínka...

O tom, že naši pracující měli rádi s. Antonína Zápotockého svědčí i tato báseň, kterou složil soudruh Jaroslav Pastucha.

Zemřel státník Zápotocký,
truchlí celý národ český,
to byl pravý proletář dělnických mas,
škoda, že již nevede nás...

Psal knihy o revoluci,
Vstanou noví bojovníci,
rovněž napsal Rudá záře na Kladně,
dokázal, že nežil marně...

Všichni naši odboráři
poctivou prací dokáží,
jak uctíme památku zesnulého,
milovaného soudruha Zápotockého.

Ze všech koutů republiky,
spolehneme na dělníky,
ve straně posílíme naše řady
o poctivé kamarády...


(Zpravodaj dolu Žofie, časopis zaměstnanců dolu Žofie, Orlová III, 1957?)
popcorp S tim káblošem  se nekamaraď
Kvalitka!!
BILDUNTERSCHRIFTEN

1/ Dieser Tscheche erinnert sich: solche Zeichen malten faschistische Mordbuben. etzt sicht man das Hakenkreuz wieder in den Strassen von Prag

2-3/ Zusammenrottung von "Sudetendeutschen" und anderen westdeutschen Revanchisten, die unverschämt eine Revision der Grenzen in Europa fordern

4-5/ Brennende Kraftwagen, von wildgewordenen Gewalttätern angezündet.. Die Scheiben eines Militärfahrzeuges der verbündeten Truppen, von Provokateuren durch eine Machinengewehrgarbe zerschossen

6-7/ Von der Demagogie der Reaktionäre verführte Jugendliche. Auf der Bank ein Appel: "Unterschreibt die Forderung, die Volksmiliz zu liquidieren!"

8-9/ Provokateure rufen boshafte antisowjetische und antisozialistische Parolen aus

10-11/ Ein Geheimsender

12-13/ Konterrevolutionäre Drohungen moralischer Terror

14-15/ Waffen, die die Reaktion nicht mehr einsetzen konnte

16/ Provokation in einer Prage Strasse: in Brand gesteckte Omnibusse und Autos

17/ Am gleichen Tag in einem Park der tschechoslowakischen Hauptstadt

18-19/ Ein westdeutscher "Student", der konterrevoltionäre Flugblätter in Prag verteilte, vor Offizieren der verbündeten Truppen

20/ Sowjetische Soldaten löschen einen von Terroristen angezündeten Panzer

21/ Dieselbe Prager Strasse...

22-23/ Die Lage in der Tschechoslowakei normalisiert sich, das Leben der Prager kehrt in seine gewohnten Bahnen zurück. Mädchen im freundschaftlichen Gespräch mit Angehörigen der vebündeten Truppen

24-25/ Der illegale Rundfunk meldete am 26. August, Prag sei "zerstört und stehe in Flammen"... Diese Anfnahmen entstanden am genannten Tage in der tschechoslowakischen Hauptstadt

26-27/ Antisowjetische Flugblätter und Plakate; in Verstecken geborgene Waffen... Auf frischer Tat ertappte Provokateure wollen nich photographiert werden

28-29/ Waffen, von Terroristen auf Dachböden oder in Kellerräumen versteckt, zum Teil in einigen Staatsämtern erbeutet...

30-31/ Sowjetische Soldaten im Ernteeinsatz bei tschechoslowakischen Bauern...

32/ Das schöne Goldene Prag in den letzten Augusttagen 1968