Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

Tenkrát na Maninách...

S půlnoci hodiny třetí již bijí
slunce jas v dáli krvavě září,
pochodem průvod po dlouhé míli
s hrdostí kráčí kladenští proletáři.

Na skráni pot, na šatě prach
pod šatem zpoutané srdce se bouří,
ve zraku odvážnost činů, ne strach
letenský stadion silou svou boří.

Ty Kladno zmučené, ale přec rudé
klikatou ujíždíš drahou,
s veselou jízdou na Maniny chudé
jdeš se rvát s bohatou matičkou Prahou.

Tam otec se synem měří své síly
kolona aut na Letnou míří,
kladenskou silnicí, jsou celí bílí
od prachu zmořeni, pevně však věří.

Na dvacet tisíc odbojných hochů
napíná mozolné stuželé paže,
na rtech je zloba, bojovnost v oku
odbojná hrdost lidu se táže.

Proč my sem jdeme do miliónů
všech lidí chudých ztišit své srdce
otřást brány buržoázního stadionu,
kde upír lidstva proletářů zrádce.


Z uchovaného rukopisu Ladislava Pospíšila, cvičitele FDTJ v Lidicích, psaný v době konání maninské spartakiády v roce 1921.

(Kladenská záře, 1960)
 
Vladimír Dymáček - U nás

Jak je to milé žít a dýchat,
pracovat tam, kde jsem si jist,
že je to místo pro dělníka
a nikoli pro továrníka,
jak tomu bylo dřív,
kdy se v člověku strach jen zmítal:
"Koho propustí spíš?"
A dneska je zde všechno jiné,
stroje zní naší písničkou
a s ní až za hranice dozpíváme,
protože rodinou jsme velikou,
která se bude třeba bít
za spravedlnost našich věcí
a jednou musí všude zvítězit.


(Chotěbořský plamen, 1957)
 
ty prapory jsou pochopitelně rozpolceny od A do Z. silný obraz!
ertegun Barbarus sum et nil barbari a me alienum 
Jestli to psal jako vzpomínku k nedožité Teslově stovce...
František Chaloupka: 13.XI.1957

Iniciálou Jeho jména
vlají dnes prapory. Tak rozpolceny.
Smuteční prapory.

V posledních křečích tmy
srdce se sevřela
a hlasy utichly.
Jak slova bolela,
když ptáci naříkáčkem
v hnízdu zatíkli.
V posledních křečích tmy
narůstá nový den,
ta pátá ráno dnes
ať je nám odkazem,
ta pátá - navrstvujíc
smutek za smutkem.

Iniciálou jeho jména
vlají dnes prapory.
Tak rozpolceny. Tak rozpolceny.
Smuteční prapory.

Pět minut ticha dejte mi,
pět minut ticha přejte,
abych se vzpamatoval
a nabral nových sil.


(Hlas Tesly, závodní časopis Tesly Pardubice, 1957)
Naši družstevníci
Hospodáři v Ronově založili družstvo,
všechno jde jak na drátkách,
je v něm silné mužstvo.

Na polích je jako v dílně,
pracuje se kolektivně -
Brambory již zasadili,
jednotí se řepa,
družstevníci, brigádníci,
vše do práce spěchá.

Velké lány zdraví nás,
všude slyšet jasný hlas:
"Přičiňme se, budujme,
každý s chutí pracujme!"


Jiřina Frýdová, VII.B osmiletky v Ronově n. D. (Hedvikovák, závodní časopis zaměstnanců n.p. Kovolis, 1956)
 
Jaroslav Pastucha: Řád práce dolu Žofie

Za tu poctivou práci,
soudruzi žofiňáci,
vláda vás odměnila,
Řád práce propůjčila.

Držte svůj elán dále,
státní plán plňte stále.
Dejte republice
uhlí co nejvíce
to je naše heslo
k dnešní politice.

Až budeme celostátně plnit plán,
každý s úsměvem bude si mnout dlaň.
My chcem žít v míru,
na zemi jak v ráji,
ať nám s válkou
jednou již pokoj dají...


(Zpravodaj dolu Žofie, 1957?)
 
Ještě jedna vzpomínka...

O tom, že naši pracující měli rádi s. Antonína Zápotockého svědčí i tato báseň, kterou složil soudruh Jaroslav Pastucha.

Zemřel státník Zápotocký,
truchlí celý národ český,
to byl pravý proletář dělnických mas,
škoda, že již nevede nás...

Psal knihy o revoluci,
Vstanou noví bojovníci,
rovněž napsal Rudá záře na Kladně,
dokázal, že nežil marně...

Všichni naši odboráři
poctivou prací dokáží,
jak uctíme památku zesnulého,
milovaného soudruha Zápotockého.

Ze všech koutů republiky,
spolehneme na dělníky,
ve straně posílíme naše řady
o poctivé kamarády...


(Zpravodaj dolu Žofie, časopis zaměstnanců dolu Žofie, Orlová III, 1957?)
popcorp S tim káblošem  se nekamaraď
Kvalitka!!
BILDUNTERSCHRIFTEN

1/ Dieser Tscheche erinnert sich: solche Zeichen malten faschistische Mordbuben. etzt sicht man das Hakenkreuz wieder in den Strassen von Prag

2-3/ Zusammenrottung von "Sudetendeutschen" und anderen westdeutschen Revanchisten, die unverschämt eine Revision der Grenzen in Europa fordern

4-5/ Brennende Kraftwagen, von wildgewordenen Gewalttätern angezündet.. Die Scheiben eines Militärfahrzeuges der verbündeten Truppen, von Provokateuren durch eine Machinengewehrgarbe zerschossen

6-7/ Von der Demagogie der Reaktionäre verführte Jugendliche. Auf der Bank ein Appel: "Unterschreibt die Forderung, die Volksmiliz zu liquidieren!"

8-9/ Provokateure rufen boshafte antisowjetische und antisozialistische Parolen aus

10-11/ Ein Geheimsender

12-13/ Konterrevolutionäre Drohungen moralischer Terror

14-15/ Waffen, die die Reaktion nicht mehr einsetzen konnte

16/ Provokation in einer Prage Strasse: in Brand gesteckte Omnibusse und Autos

17/ Am gleichen Tag in einem Park der tschechoslowakischen Hauptstadt

18-19/ Ein westdeutscher "Student", der konterrevoltionäre Flugblätter in Prag verteilte, vor Offizieren der verbündeten Truppen

20/ Sowjetische Soldaten löschen einen von Terroristen angezündeten Panzer

21/ Dieselbe Prager Strasse...

22-23/ Die Lage in der Tschechoslowakei normalisiert sich, das Leben der Prager kehrt in seine gewohnten Bahnen zurück. Mädchen im freundschaftlichen Gespräch mit Angehörigen der vebündeten Truppen

24-25/ Der illegale Rundfunk meldete am 26. August, Prag sei "zerstört und stehe in Flammen"... Diese Anfnahmen entstanden am genannten Tage in der tschechoslowakischen Hauptstadt

26-27/ Antisowjetische Flugblätter und Plakate; in Verstecken geborgene Waffen... Auf frischer Tat ertappte Provokateure wollen nich photographiert werden

28-29/ Waffen, von Terroristen auf Dachböden oder in Kellerräumen versteckt, zum Teil in einigen Staatsämtern erbeutet...

30-31/ Sowjetische Soldaten im Ernteeinsatz bei tschechoslowakischen Bauern...

32/ Das schöne Goldene Prag in den letzten Augusttagen 1968
 
!!
V. A. Rur. - Atomová doba

Dejte jenom atomy,
do rukou zlým dětem;
oni nám pak ukáží,
jak zahýbat světem.

Navrtají zeměkouli - -
voda nám z ní uteče,
slunko jasné rozpálí ji,
každý z nás se upeče.

Zůstanou jen mastné fleky,
na zemi, kde žil kdys lid,
nemocní a nemluvňata,
budou snad víc štěstí mít.

Přihlížejme nečinně - -
kdo atomy tvoří,
učme se zas němčině,
s jinou řečí každý shoří.

Udělejme konferenci,
sem tam dlouhou schůzi,
jsme přec všichni v jednom hrnci,
dočkejme se hrůzy.

Diskuse a hádky své,
veďme dále prudce;
velkým lidem stane se,
kdo to umí krutce.

Strach a hrůzu nahání nám
atomová společnost;
na světě k těm vynálezům,
pěstujme jen netečnost.


(Věrná stráž, týdeník Svazu Čechů z Volyně, 1948)
 
Bertold Brecht - Chvála komunismu

Co vlastně mluví proti komunismu?
Vždyť je rozumný, srozumitelný. A snadný.
Nejsi přece kořistník, můžeš jej pochopit.
Chce jen tvé dobro. Jdi, informuj se o něm.
Jen hlupák jej nazývá hloupým, jen špinavec mluví o špíně.
Je proti špinavosti a proti hlupství.
Jen kořistník říká, že je to zločin,
ale my víme:
Znamená konec všem zločinům.
Není to šílenství, ale konec všech šílenství.
Není to hádanka, ale řešení.
Je to ta prostá věc,
co těžce se dělá.

(Havířská pravda, závodní noviny Dolu Čs. armády, nositele Řádu práce, Karviná 2, 1961)

 
(krásná knížka plná fotek paneláků a sídlišť)
Ján Kostra (v knize Architektonická bilance KPÚ, 1973)

Zamával křídlem jako orel - král
a povznesl se nad pach člověčiny.
Duch střásl pouta a prach zemské hlíny
a v čirém éteru s věčností obcoval.

Nad žulu smutku, zraňujících skal,
tak rád bych vzletěl, ale čas je jiný.
Z hliníku máme křídla, však ten žal,
svět výšin dobře známe - nehostinný.

A drahá nám je zem, ta tvárná hlína,
i vůně dětí, chleba, parfém žen,
družnost a víno, čisté lidské klíma,

úporná práce, tvorba, projekt - sen.
Jak starý baraba, jak minér básník dnes
surovou zemí rube cestu cest

 
popcorp S tim káblošem  se nekamaraď
!!!
W roku 1949, w związku z 70. rocznicą urodzin Stalina, ogłoszono konkurs na poemat o nim, w którym Broniewski wziął udział. "Słowo o Stalinie" - jak sam Broniewski wyznawał - napisane zostało w trakcie trzydniowego ciągu alkoholowego, ale sam poeta uważał ten wiersz, w którym krwawy dyktator opisywany jest jako motorniczy dziejów, za literacko bardzo dobry. Uległość wobec władzy miała jednak dla Broniewskiego pewne granice. Bolesław Bierut poprosił poetę o napisanie nowego hymnu Polski, Broniewski, oczywiście pijany, odmówił bardzo stanowczo. "Bo to tak, jakbym orłowi polskiemu urwał głowę" - argumentował poeta, co zapamiętała Maria Dąbrowska.

...
originál je teda bohatší, než tento nekompletní překlad, který jsem si vyfotil v kdovíjakém časopise