Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

Rudolf Benedik, dělník, Kružberk: Přehrada hovoří...

Jsem z cementu, železa, kamene
a přes to, že srdce mé tvrdé je
já v něm všechny dobré pracovníky
nosím.

Všechny dobré chlapce z lomu,
drtírny a betonárky,
betonáře, od dopravy, vrtů, injektáže,
strážné, z jímky, dílen, údržbáře,
ze skladů i z kanceláře,
z kantin, kuchyně i uklizečky,
topiče - no zkrátka všecky.

Jen bulače s absentéry nemám ráda,
a kritiky, kteří vidí jenom moje vady.
Vždyť nepřiloží ruku k dílu,
by vynikly moje vnady.
Neporadí jak to dělat,
abych byla brzy plnoletá,
jak na příklad na Oravě moje teta,
bych Ostravě dala vodu,
na kterou již čeká léta...

Jsem milenkou pracujících
havířů i kováků vítkovických.
Budu vlévat lidem do žil sílu,
hlásat o vás pokolením slova chvály - díků;
od vás chci jen v mou budoucnost víru!
Do mých zdí nechť jsou vyryta
jména dobrých pracovníků!
Nebudu já mrtvou pyramidou faraonů -
já, i mé sestry - práce milionů.

Na svých ňadrech rozbouřené zadržím já vody,
aby matka vykoupala dítě když se zrodí,
aby havíř mohl smýti pot se svého čela,
aby země voněla, skřivánčí píseň zněla.
Mé vody ať nosí štěstí
všem lidem, již cestu klestí
vpřed - do budoucnosti jasné
výš a výš, vždyť cíle jsou nám jasné!

Jsem dílo míru - chci sloužit celku
já - přehrada na Kružberku.


(Předneseno u příležitosti splnění závazku k narozeninám presidenta republiky Ant. Zápotockého na kult. večeru stavby přehrady v Kružberku, Rozběh, 1954)
P. G.: Stavíme nový svět!

Údolí, lesklý stroj na třech nohách,
barevné výtyčky, nivelační lať...

...shrabeme celý kraj do malých zápisků,
jak listí podzimu, jímž staré buky tají,
jak stopy přírody, vyryté do písku,
jak hejna volavek, jež k jihu odlétají.

Ta malá hájovna a potok plný raků
jsou jenom úhoři, jež lovíme v své sítě,
náš lesklý stroj je branou do zázraků,
v němž svět je rozdělen mezi tři tenké nitě.

Co je nám po mechu, co po korunách stromů,
a proč si znamenáme "stará alej" stranou,
kraj v čísla vložený když nesem v kapse domů,
proč naše loučení znamená nashledanou?

Lovíme v kraji břehy, cesty, stráně,
jak lovci perly na dně jižních moří,
plné jsou nebe, naše oči, dlaně,
plné jsou kamení, když jdeme přes pohoří.

A v městě pod hradem, u rýsovacích stolů,
to nejsou jenom čísla, to je krásná zem,
údolím nad plánem zas jdeme lesem dolů
a vůně borovic zas kráčí pokojem,
když běží po plánu červená stužka trati,
jak pentle ztracená děvčetem s copánky.

Něco se získává a něco zase ztrácí.

Kde kdysi bývaly dvě lesní studánky,
kde kvetly sněženky a kde jsme tábořili
údolím plazí se kamenný, bílý had,
a tam, kde pod lesem jsme z horské vody pili,
teď z mostu můžeme peřejím zamávat...

Když slunce vychází, jdou mraky za pohoří,
jak vlny příboje, jež o skálu se kácí,
to z práce stavbařů nový svět se tvoří,
nádherou kraj prosvítá, staré v dál se ztrácí.


(Rozběh, závodní noviny zaměstnanců n. p. Ingstav, 1962)
 
Nemůžeš chtít, aby ženu s jejím osudem vysochali v lodičkách. Notabene v první polovině šedesátých let.
Chytáš spolehlivě, jeden by i slzu uronil. Deset svázaných ročníků RP (1945-1954) jsem přivezl před cca 15 lety z jedné knihovny. A teď zpátky do hajan, tikře, čti si ve svých pohádkách.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Koukam na to. To se moc nepovedlo, no.
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  mnoho silných stromů
Gezo, jak ty pištíš ještě třicet jedna let po sametu, to je balzám. Kdo teda v rodině byl ve straně - celá?
(Kim Čong-il umřel už sedumnáctýho)
Ten chlapec prostě něco konstruuje a podepírá tím své názory, to je dnes běžné. Ale realita se musí hledat, tu si nelze vyslechnout na trubce.
Tehdy prostě bylo obecně přijímané datum takové a nikdo s tím "fixlovat" nemusel.
https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/nenavideny-i-obdivovany-stalin-se-narodil-pred-130-lety_152321.html
To by stejně nějaký blb mohl za třicet let napsat, že planeta Pluto nikdy neexistovala a přesto se o ní učilo atd...

A jak moc byly Vánoce překryty Stalinem v roce 1949 skutečně netuším (a RP, na kterém mi leží asi dvě tuny dalších knih kvůli tomu hrabat nebudu). Zato když 18.12.2011 zemřela jedna politická zombie, hned jsem věděl, že Vánoce toho roku normální nebudou. Netušil jsem ovšem tehdy, že v určitých, zvláště veřejnoprávních, kruzích to bude symbol dehonestace Vánoc dosud.
A k čertu s tím už.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Ale ten Hertzuv film byl docela hezky: https://www.youtube.com/watch?v=whsEFjQxne8

je tam i tahle pisnicka: http://folksong.eu/cs/melody/1758
tu sochu dobře znám. má příšerný holiny.
Aha, vidím, že nosím dříví do lesa.
arnost Snad zas nechci tak  moks
víte že šéfredaktorce Rozsevačky udělali sochu? Ta socha se různě stěhuje po Praze, momentálně dlí na Olšanských hřbitovech.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jo%C5%BEka_Jab%C5%AFrkov%C3%A1

Kdo to byl Borek, netuším.
arnost Snad zas nechci tak  moks
https://youtu.be/SeufdLo3qGc?t=793

tady se dokonce rika, ze to prekryti vanoc v roce 1949 narozeninama Stalina bylo fixlovane (o nekolik dni a rok)
jj, moc hezké obojí. Kam se hrabe Zola.
Neznal jsem, moc hezké, děkuji.
arnost Snad zas nechci tak  moks
To hodne pripomina Horejsiho preklady Jehana Rictuse.
Borek: Ukolébavka pod železničním mostem

No, lež pěkně, můj malej hochu
a zavři pěkně vočinka,
nožičky natáhni a zvedni se trochu,
to víš, že je u tebe maminka.
Jen dyby si zase nemarodil
a zasmál se na svoji mámu;
jo, milej, pánem ses nenarodil
a pod sebou máš jen slámu.
Vidíš, už zase hicuješ!
Horkej seš jako cihlička;
já neměla zdraví nikdá moc,
ale ty seš kór jako hnilička.
Však je to bydlení tady v tý díře -
nad náma honěj se celej den vlaky,
musíme říkat - jakýpak fraky -
a nechat si zdát vo kvartýře.
Nevrň malinkej! Buď chvíli tiše,
aby si máma mohla zdřimnout;
celou noc jsem zas byla vzhůru.
Táta spal, měl včera tůru,
tak si tě, chudák, nemohl všímnout.
Já vím, máš hlad, kručí ti v břiše.
Pikslu vod vodpadků nám někdo vybral,
táta to nemoh všecko už stačit.
Budem si muset břicho zas stlačit.
Kde bys ty takhle na váhu přibral?
S tátou už je to taky ňák špatný,
za chvíli uvidí, ubožák, nebe.
Tuhle zas plival krev kolem sebe;
teď kdyby měl i doktora - co je to platný!
Včera ho drapli čadidla;
sháněl až někde za řekou.
Copak mu věřili, že máme hlad!?

Snad to už nějak předržíme -
jen dyby ty si byl zase zdravej.
Takhle abych se vo tebe bála,
myslím na tebe i dyž spíme,
ráda bych tu bolest na sebe vzala,
jen abych ti pomohla, můj hochu malej.
Viď, že mi neumřeš, můj malej broučku,
to víš, máma by moc plakala;
pak by jí nezbylo už nic jiný,
než si jít lehnout na ty šíny.
Co by si, chudák, počala?
Viď, že neumřeš, můj malej broučku!
Jen dyby sem ta lucerna nesvítila -
furt se to, potvora, musí houpat -
a světlo ti až do očí naráží!
Dybych tě tak, chuděro, mohla koupat,
to bych ti jistě ulehčila;
ale jde to, když vostáváš v nádraží?
Počkej, drobečku, svléknu si kabát,
už zase ten vítr začíná;
chudáčku, dýcháš jak mašina,
jen dybych tě mohla nějak zahřát;
tak spinkej hezky, drobečku malej -
copak to zase ručička hledá?
Neboj se! Máma je u tebe, máma tě nedá!
jen už tichounce, pěkně hajej!


(Rozsevačka, 1933)
 
arnost Snad zas nechci tak  moks
Ta citovana koleda je tato:

Svátky ze všech nejkrásnější Vánoce,
z bílých oblak hustě sněží tichounce.
Napadá sníh do hlubokých závějí,
kéž by přišel mír i k dětem v Koreji.
U nás svíčky na stromečcích září,
kéž by i jim zaplál úsměv na tváři.
Plamínek se k hvězdě vzhůru upíná,
světu míru svítí hvězda Stalina.


Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deda-mraz-v-50-letech-prijel-pres-jicin-mikulase-a-jeziska-neznicil.A111205_1695723_hradec-zpravy_klu
arnost Snad zas nechci tak  moks
Pocitam, ze se. Jedna o takzvanny zertovny clanek k tematu.