Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

dočetl jsem k "život plodů a naopak", matně zaregistroval že ve zraku je prostřeno k písni (synestezie zraku a chuti a sluchu?) a vzdal to.
arnost Snad zas nechci tak  moks
tomuhle nerozumim

"kde soudruhy objímáš podivně bezruký."

resp. asi to ma predznamenavat

"Díky - a i když se ruce Tvé vzdalují,"

Rychle jsem projel zaznam z pohrbu: https://www.youtube.com/watch?v=BgHXltTSh74 a ruce tam normalne ma.

ale asi to bude nejaky slozity poeticky kod, protoze stejne potize mi dela:

"ze slzy vděk a vzdech mrazné tísni
posílá bílých vzpomínek lodici..."

(neni to nejaka rafinovana narazka na menovou reformu?)
básniček za s. Zápotockého asi už tolik nebude?



Luděk Drábek: Ještě jedenkrát soudruhu presidente

díky,
díky za život plodů a naopak,
proč zrána vichřice černého flóru
zákeřně ubíjí planoucí zrak,
v němž národ sta dělnických sborů

má prostřeno k svobodné písni?
Teď na mrtvá ústa nejtišší kytici,
ze slzy vděk a vzdech mrazné tísni
posílá bílých vzpomínek lodici…

Díky,
mnohem kratčeji srdce se rozpadne.
Horoucí lásky jsou už jen úprky
mlhavých jiter do noci proradné,
kde soudruhy objímáš podivně bezruký.

Ať slyšíš ještě to drsné děkuji
za tolik vlídnosti lidských skutků!
Díky - a i když se ruce Tvé vzdalují,
jsme pevni, však plni těžkého smutku…


(Zpravodaj Energostroje, čtrnáctideník zaměstnanců Energostroje, 1957)
 
Přestavuju si, jak byl Ilja Bart na ty rýmy v poslední sloce hrdý. A tu první báseň s těma třiadvaceti tečkama, to musela bejt radost recitovat, možná si to později zkusím.
 
arnost Snad zas nechci tak  moks
Pokusil jsem se dat pohnevanemu uhli ten spravny narativni oblouk, ale u tech ilustraci bez textu trochu tapu.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Pozdrav je psany docela zacerstva, protoze Malenkov v pozici moc dlouho nevydrzel.
Ilja Bart: Slib soudruhu Gottwaldovi

Dnes odešel nám soudruh Gottwald za Stalinem
jak za ním neochvějně celý život šel.
Odešel otec revoluce se svým věrným synem.
Z nás každý po druhé dnes osiřel.

Umřel nám soudruh Klement Gottwald,
soudruzi . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
V nás žije dál. Je slunce našich dějin,
on, nejvěrnější dědic Tábora.
Zachránil naši vlast - vrátil jí slávu její,
velitel Května, vítěz Února.

Soudruzi - hlavy vzhůru! Zadržte v očích slzy!
Ať smutek náš se v gottwaldovskou sílu probolí.
Teď každá továrno - buď gottwaldovskou tvrzí
a každé pole - gottwaldovské předpolí.

Vy neklamte se, války zločinci a lidstva nepřátelé,
že lid náš v bolesti je bezbranný.
Svou zemi oblékli jsme do ocele -
jsme gottwaldovským lidem ve zbrani.

Soudruzi, slyšte denní rozkaz rodné strany:
V šik pevný semkněte se! K zítřku směle - vpřed!
Jak život Gottwaldův nám byl tou nejvěrnější zbraní
i v letech poroby i v letech budování -
smrt jeho budiž nám tím nejpevnějším pancéřem!



Ilja Bart: Pozdrav novému presidentu

První den jara… Slunce v tiché modři plane.
Ač bolest pálí ještě v přehluboké ráně,
oči již k zítřkům hledí gottwaldovsky.
Dnes druhý dělník stal se prezidentem na Hradčanech,
kormidlo vlasti převzal soudruh Zápotocký.
To, čím je moudré hlavě statečné a věrné srdce,
to, čím je hrdinovi meče blýskající ocel,
to, čím je pšeničnému lánu úsvit purpurový -
tím ve všech vítězných a slavných bitvách revoluce
byl soudruh Zápotocký soudruhu Gottwaldovi.

Z nejčistší krve dělnické. Vykován rudým Kladnem.
Statečný tribun lidu v stávkách, demonstracích,
byl tvrdou pěstí třídy proti panské smečce zrádné,
šel směle proti smrti ve hlavních a na bodácích,
i proti dýmu z pecí v koncentrácích…

On - jeden z prvních nesl poselství mé vlasti Leninovi!
Když nepřátelé zaplavili zemi lidu drahocennou krví,
do ticha zazněl hlas - hlas jeho burcující:
Na troskách světa starého se zdvihne lid - lid vítězný a nový,
na hrobech padlých hrdinů nám vstanou noví bojovníci.

A my jsme vstali! Veď nás do slunečních roků příštích,
ať jako krásná zahrada vlast naše porozkvete,
ať píseň vítězného míru hřímá na všech staveništích,
ať vstanou noví bojovníci z nových pětiletek!

Buď naše láska k zemi Stalinově - nejryzejší kov!
Na věčné časy gottwaldovská Praha bude sestrou Moskvy!
Ať žije v Kremlu soudruh Malenkov!
Ať žije na Hradčanech soudruh Zápotocký!


(Práce, 1953)
 
Svob. Ivo Štuka: Dívenka z korejského souboru

Voňavou nocí rychlík letí.
Přede mnou dívka snědé pleti,
Džon On Su.
Do světel hledí podél trati:
Kdypak se k nám též světla vrátí?
U nás - tma.
Zpívám tu s vámi, s druhy svými.
Doma teď možná zabili mi
maminku.
Kéž by z té písně vstala síla,
která by u nás rozsvítila!
Koreo!


(Práce: list Revolučního odborového hnutí, 18. 7. 1953)
 
arnost Snad zas nechci tak  moks
nojo, srovnam to, az zjistim spravne poradi
trošku out of order
arnost Snad zas nechci tak  moks
 
Proč mám pocit, že se mu ta holubice omylem přilepila ke kusu malty, co měl na hřbetu ruky? (A proč jsem v první chvíli neviděl holubici, ale kunu?)
arnost Snad zas nechci tak  moks
Ono navic celkem velka cast tehle recke emigrace byli slavomakedonci, kteri se s Reky zas tak nemuseli. Dneska, kdyz jsou krajanske srazy, tak tyhle dve skupiny casto vystupuji oddelene.
JeromeHeretic #Black matter lives!  (Stephen Hawking)
Aha, tim se to vysvetluje.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%A1_men%C5%A1ina_v_%C4%8Cesku#Historie

Po skončení řecké občanské války se v letech 1948-1949 usadilo na území tehdejší Československé republiky více než 12 000 emigrantů. Jednalo se převážně o občany levicového zaměření, ale např. i několik desítek válečných zajatců z řad královské armády. V první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948 - 1949 je následovali dospělí.
JeromeHeretic #Black matter lives!  (Stephen Hawking)
Ty napisy moc recky nevypadaj IMHO
JeromeHeretic #Black matter lives!  (Stephen Hawking)
Nevis, ze cely socialisticky tabor byl mistrem sveta v jizde na mrtvem koni? Az donedavna, kdy mu vitezne oteze vyrvala z rukou EU.
JeromeHeretic #Black matter lives!  (Stephen Hawking)
V celem CCCP neni dost veci na ukazovani v dlouhem filmu, to dava smysl.
 
spolu tady se sovětskou armádou coby mrtvou kobylou: