Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

skvrna_od_kreozotu skvrnu pořídíme snadno 
MC Bogoč celkem nakládá.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Bumelanti a simulanti zni jako dobry namet na vzor orientalniho koberce.
Ignác Bogoč: 40 let

K 40. výročí ať každý vykročí,
ať přidá do kroku do dalších 40 roků.
Vždyť je to výročí strany,
která zúčtovala s pány.
Noví by se chtěli zrodit,
jenom strana jim v tom může škodit.
Strana volá do celého světa:
"Nechť proletářům život rozkvétá."
Chceme žít v míru se všemi národy,
neuznáváme žádné poroby.
Čest a sláva těm komunistům,
co přinesli oběť v boji proti kapitalistům.
Dějiny učí o životě strany,
o tom, že na celém světě bude zúčtováno s pány.


(Zpravodaj zaměstnanců dolu Žofie, 1961)
 
Ignác Bogoč: Splníme

Revír dluží uhlí republice.
Chceme šťastně žít.
Jde nyní o to:
nastoupit na směnu kdykoli,
třeba to i liknavce zabolí.
Černá armáda stála vždy v čele.
Nyní znovu na výzvu strany
odpoví takovou zbraní,
která kapitalisty nejvíce raní.
Horníku, dělníku, techniku,
tak ukážeš straně svou politiku.
Strana stojí pevně v jednom šiku,
vydobyla socialistickou republiku.
Paraziti, šilhavci, kteří neví, co by chtěli,
veřejně by na pranýř jít měli.
Bumelanti a simulanti, pro vás je možností dosti.
Nebudete nám dělat žádné zlosti.
Ať se o tom jak chce, kdo chce baví,
socialismus nikdo nezastaví.


(Zpravodaj zaměstnanců dolu Žofie, nositelů Řádu práce - Orlová II, 1961)
 
M.R.: Zdravíme X. sjezd KSČ

Zdravíme radostný den,
slavný svátek naší rodné strany,
strany vítězné - strany Leninovy.

Jak rádi ji máme
vyslovit se nedá,
vždyť na její počest
tisíce závazků se uzavírá.

Tisíce závazků,
každý z nich je jiný,
vždyť pracujem,
pro rozkvět otčiny.

Pro šťastný zítřek všech,
bez hladu, bez války,
pro úsměv dítěte
a pro mír ve světě.

Až se tam sejdete
nejlepší z našich řad,
pracujte pro stranu tak,
jak ji jen umíte milovat!

A Vám všem, pozdrav náš letí
a s ním jedno přání vroucí -
ať žije strana a soudruh Zápotocký!


(Kozak, 1954)
 
Magda Rubášová: Nezapomeneme

Rok již tomu jest, kdy bolest sevřela nám srdce,
vždyť ztratili jsme předobrého otce.
Bolest naše byla veliká, ale nezlomila vůli Jeho lidu,
ve který měl v budoucnosti víru.
Jeho odkaz velký, nesvedl nás z cesty,
aby jsme došli k radostnému žití.
Odkaz máme všichni, hluboko ve svém srdci,
s ním půjdeme stále vpřed k mětě vítězné.
Až v celém světě bude mír
a všichni budeme jako bratři, spolu svorně žít,
pak budem jistě v cíli, soudruhu náš milý.
Tak Tvůj odkaz bude splněn
náš nezapomenutelný - soudruhu Gottwalde!


(časopis Kozak, Kožedělné závody Klatovy n.p., 1954)
 
Antonie Pavlová: Klement Gottwald

Do vzpomínek halí se předjarní čas
proč, drahý Gottwalde, opustils nás
v té době rozmachu pro věčný mír
nedáme roznítit válečný vír!

Vzpomínkou na tebe budeme žít
tvé símě uzráté do světa sít.
Byli jsme smutni nad tklivou zprávou
žít budeš po věky s lící usměvavou.

Tvá kniha života je pramen léku,
která se zrodila v lásce ke člověku.
Tvůj odkaz neztrhá zlých větrů van
ty hoden jsi vším lidem být milován.
Do smutku halil se věčný chrám práce,
rodná strana bude vždy tvé pravdy strážce!


(Pletařka, 1955)
 
Marie Kratochvílová: Slavná přísaha

Prapory v mrazném vzduchu vlály,
v tom vítězném dni únorovém,
Vy jste byl náhle tolik, tolik mladý,
jak prudce kolem zavonělo jarem.

Na řekách proletářských snů
se v této chvíli pohnul led
a v mlžném únorovém dnu,
žeň dozrávala Vašich těžkých let.

Bělostná vločka na čelo Vám slétla
a tála, třpytná jako drahokam,
Vy jste měl v očích plno světla
a naším světlem byl jste sám.

Dělnická hymna zněla mocným chórem,
tak bouřlivě se vznesla nad Prahu,
to v mlhavém dni únorovém
lid skládal Vám tu slavnou přísahu.

I dnes Vám přísaháme znovu,
jako v těch šťastných hodinách,
že střežit bude cestu Gottwaldovu -
armáda v modrých halenách.


(Pletařka, 1955)
 
Marie Lišková: Práce

Když já jsem byla malá
jinačí býval svět.
Jedno jen bych si přála,
by nevrátil se zpět.

Tenkrát páni vládli
a dělník jen hlad měl.
Z práce hned vyhodili,
kdo se jim neklaněl.

I moje matka často
bývala bez práce.
Ani kus chleba nebyl,
natož koláče.

Vždycky, když jsem si lehla,
bych zaspala svůj hlad,
krásný sen hned mi dala
královna noci zdát.

A zdálo se mi o tom,
jak víla spanilá,
mávnutím svého proutku
zem celou změnila.

V ní nebylo víc dětí
bledých a hladových.
Slyšeti bylo všude
jen šťastný jejich smích.

Žádný muž ani žena
nebyl tam bez práce.
K obědu měli maso,
k snídani koláče.

Nebylo tam chudáků,
však ani bohatých.
Všichni se měli rádi,
v tváři jim sídlil smích.

I ptala jsem se víly,
zda chtěla by k nám jít.
Tím svým kouzelným proutkem
i nám zem proměnit.

Tu ke mně promluvila.
Jak krásný měla hlas
kouzelná ona víla,
když hladila mi vlas.

"Já jmenuji se PRÁCE.
A ten, kdo má mě rád,
i bez proutku si může
zem šťastnou zbudovat.

Musí však mnoho umět,
ne jenom hubovat.
Musí si umět vládnout,
i dobře pracovat.

Až naučí se každý
zájmy své země klást
nad svoje zájmy vlastní,
tvá šťastná bude vlast!"

Tož, pojďme svorně všichni
budovat lepší svět,
v němž dělník pánu nemá
už víc co závidět.


(časopis Pletařka, závody Boženy Němcové, Teplice v Čechách, 1955)
 
Holka v chuligatích!
Novonacista!
arnost Snad zas nechci tak  moks
Tak Karel Diepold, ktery tak krasne intepretoval Traktoristku zemrel %(

https://youtu.be/1QJ1K37px3g
arnost Snad zas nechci tak  moks
Korpus jej neuvadi. Ani zadny ze specilizovanych slovniku. I kdyz slangovy slovnik pracovniku textilek nemam. Jeste bych se poptal v Brne, ale neprijde mi to jako Brneska konstrukce.
Myslíte, že se slovo "chuligatě" někdy opravdu používalo, nebo že je to jen básníkův novotvar?
arnost Snad zas nechci tak  moks
Koukam, ze v "Holce" je i pekna ukazka zavodniho erotismu. Pocitam, ze pri versi:

Kazdemu na dobry den
zavrti ohonem

nezustala jedna spulka v textilce sucha.
To je zase nálož, Jíha dík.
 
ještě Mosilana







 
-jp-: Rudá žeň

Co zbaběle vy chvějete se hrůzou,
neb v patě vaší železné jsme trnem,
my v majestátě Síly nezlomené
jdem Brnem!
Vizte ty krvavé proudy,
novou omlazující živelnou sílu,
rozlévající se města tepnami!
A to jsme my. Těmi bloudy
jste vy, vztekle štěkající ve tvář Dílu,
ubozí paralytikové, nad námi
hůl pokrytecky lámající,
malomocně zuřící a vyjící.
Ba držte na řetěze psy své hlídací!
Je bláhovo tok dějin zastavit
a dráždit lid,
zadržet orkán hněvu, jenž vše vyvrací.
Dnes není radno pouštět žilou světu,
by krev se nerozlila,
půda nezůrodnila
a nerozkvetly miliony rudých květů.
My, lidé zítřka, dneška bořitelé,
jsme vzbouřených otroků šik,
jsme rudá hrozba pronešená směle,
jsme Spartakův výstražný křik.
Jdem klidit rudou žeň, již vy jste zaseli
bezměrným útiskem a slzami a krví;
abychom o sklizeň se třeba nepřeli,
jdem pro ni prví.
Jdem pro ni s kladivy i srpy -
již dost jsme trpěli, ať také jiní trpí!
Už zkvetly Maniny, ať rozkvete i Brno
- je dneska živý rytmus, jiný rým -
Až v rudou žeň nám dozrá dnešní zdravé zrno,
pak budem blahem pravým, všelidským.
Po druhé sejeme a žneme, rudí ženci -
jen rudý prapor stačí k tomu nosit?
Ne, stokrát ne! V pěst kladiva a srpy,
chopte se zotročenci!
A třetí, rudá žeň se musí kosit!


(Mosilana, závodní časopis zaměstnanců n.p. Mosilana v Brně, 1955; autorem snad vedoucí redakce J. Paštěka?)
 
František Prudký - Moskevská deklarace

Rostou stromy, kvetou květy,
hrají si děti, smějí se milenci,
zpívají matky a pracujem všichni
Za vlast - Za mír!

Není však v světě míru,
pro stromy, které rostou,
pro květy, které kvetou,
pro děti, které si hrají.

Není v světě místa
pro milence, pro ženy a matky,
pokud vzývá svoji smrti víru
Nadčlověk - Zvíře!
a rodí se Novonacista.

Temné síly na válečný buben bijí!
A v nás miliony mrtvých ožívají - Žijí!
A mrtví vstanou a půjdou živí!

Půjdou proti všem,
kteří na roh smrti dují
a jimž krvavých zisků šlem
mozky šílené zatemňují
a nad nimiž krouží světa prokletí.

Půjdou proti všem!
A s nimi půjde všechna krev
Mučedníků Evropy.

Půjdou! A s nimi půjdou
všichni padlí bojovníci
a všichni živí v jednom šiku
a půjde Ilja Muromec, pokolení bohatýrů,
a s nimi půjde strašné Slovo,
které proklelo pokolení Hitlerovo!

Půjdou proti všem,
jimž Mír není jásavou písní,
hymnou pracujících, hymnou milostného léta.

Proti paličům se zvednou všechny síly,
síly míru - Síly světa Míru
a miliony rukou - rukou práce.

Proti paličům se tyčí k nebi
Poselství Míru - poselství všeho lidstva,
Poselství pokoje a práce,
Záštita Míru,
Moskevská deklarace!


(Mosilana, závodní časopis zaměstnanců n.p. Mosilana v Brně, 1955)
 
Kdyby někdo ze zdejších měl nutkání číst Novákova Kunderu, tak - je to plytké, Novák vaří z vody a především se bere strašlivě vážně a moralizuje. A je to děsně rozvláčné.

A to Kunderu nemám ráda a těšila jsem se na pořádné denunciace...