Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

Díky.
arnost snad nechci tak   moks
pry ze 1950
Jé! Rok?
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  kvalitní Česko
 
Odpoví-li, proč ne?
arnost snad nechci tak   moks
Docela neskodny, leda, ze by se v prameni sily skryvala nerozborna jednota delniku a rolniku pod vedenim KSC, ale ani na to to nevypada. Mam zkusit Jarkovi napsat?
Tak jsem něco vyhrabal.
Repertoární sborník č. 10 (1954), str. 3:

Jaromír Nohavica
VOJENSKÁ PÍSEŇ

Před námi hory zjevily se.
Ach, ještě daleko je cíl.
Zazněla nad řadami píseň
a úsměv tváře ozáříl.

Zanotujem-li dobrou notu,
písnička baťoh nadzvedne.
Osvěží douškem celou rotu
v palčivém žáru poledne.

My došli s písničkou až k cíli
a mysleli, že nedojdem.
Když víš, kde hledat pramen síly,
vyhráno je už před bojem.
Drtikol měl štěstí, že prováděl mystiku bez textilu.
To s tím perlíkem a pytlíkem až fysicky bolí...
i sem:

1, 2, 3

je to z čísla 5 z 1. března 1949
ó ano
arnost snad nechci tak   moks
Btw, nechcete ten svuj objev do pameti naroda poslat? K dokresleni toho pribehu by to bylo imho dobre.
arnost snad nechci tak   moks
Dědečkova druhého syna Bohumila, bratra Evina tatínka Josefa, odsoudili komunisté za zatajené zboží v obchodě na patnáct let, jeho manželku na dvanáct a švagr dostal sedmnáct let vězení.
arnost snad nechci tak   moks
Imho to je jiste ono.

Leopold Rosenfelder si koupil dům v Písku, kde hodlal strávit klidné stáří, a synové převzali rodinnou firmu. Josef převzal obchod v Netolicích a Bohumil v Prachaticích.

https://www.pametnaroda.cz/cs/osvaldova-eva-20140929-0

(Tim ten pribeh dostava jeste strasidelnejsi rozmer)
arnost snad nechci tak   moks
Asi by to mohlo byt ono:

V roce 1948 cvičila na XI. všesokolském sletu v Praze za dorostenky. Na počátku padesátých let došlo k znárodnění rodinného obchodu s textilem. K maturitní zkoušce na Pedagogickém gymnáziu v Prachaticích nebyla spolu s dalšími sedmi spolužačkami v roce 1951 puštěna.

arnost snad nechci tak   moks
Josefa Rosenfeldera jsem nasel taky, ale ta souvislot mne nenapadla:

https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=langa

Paní Bulirshová byla přímým viníkem smrti mého pradědečka Josefa Rosenfeldera, který byl 29.6. 1942 zatčen Gestapem a o několik dnů později byl v Táboře popraven. Hned úvodu musím poznamenat, že Frida Bulirshová nebyla doktorka, jak je v článku uvedeno, byla zubní technička, což byl v době první republiky a posléze protektorátu učební obor (již tato nesrovnalost ukazuje na slabou obeznámenost pisatele s touto osobou). Paní Bulirshová žila v době protektorátu v městečku Netolice, její styky s Gestapem byly veřejně známé, dle výpovědí svědků Gestapo přijíždělo za paní Bulirshovou až 3x týdně (viz protokol Mimořádného lidového soudu ze dne 7.8. 1947). Paní Bulirshová potvrdila, že za ní jezdili členové SD i Gestapa a vyptávali se na smýšlení různých lidí z Netolic, později si sama paní Bulirshová zapracovala jednoho ze svých pacientů pro získávání informací, které potřebovala (to vše viz výše uvedený protokol Mimořádného lidového soudu). Sami příslušníci Gestapa potvrdili, že paní Bulirshová byla velmi aktivně pro Gestapo činná, byla vedena v seznamu konfidentů. Asi nejzásadnějším konfidentským "kouskem" paní Bulirshové bylo již uvedené udání Josefa Rosenfeldera. K udání Josefa Rosenfeldera se paní Bulirshová přiznala, přičemž tato skutečnost je podepřena výpovědmi řady svědků, podle nichž paní Bulirshová věděla (a otevřeně o tom s několika svědky mluvila), již několik dní dopředu, že Josef Rosenfelder bude zatčen. Josef Rosenfelder byl tedy na základě udání paní Bulirshové zatčen a popraven, jeho poměrně velký majetek propadl Říši a s jeho rodinou (manželka a dvě dcery 10 a 16 let) bylo po celý zbytek války "patřičně zacházeno", návštěvy Gestapa...
Děkuji.