Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

jaké mrazy a ledy v 37°C?
vysmatej_kuauik  
Dušan Jasánek měl svou živou předlohu, koukám.
 
arnost Snad zas nechci tak  moks
Ciste.
Luboš Bozděch: Mír uhájíme

Já chtěl bych říci letopiscům: "Pište!"
To, aby historie nikdy nezapoměla
na ty, co chtějí udělat z Evropy pohřebiště
a z jejího lidu - potravu pro děla.
Na ty, co se maskují pláštíky různých paktů,
by spřádat mohli plány krvelačné.
Na ty, kdo dnes hrozí obnovou Wehrmachtu,
ať vzpomenou:
Že mečem vždy zhyne ten,
kdo první pozvednuv meč - válku začne!

Jen jednou mluvili jsme řečí Mnichova
tam, kde jsme měli odpovědět palcátem,
nikdy více se nebude opakovat
to, co se stalo v roce osmatřicátém!
Již nikdy nebudou se vítat esesmani
na naší půdě slavobránou.
Dnes dovedem včas sáhnout po zbrani,
na ránu - odpovíme tvrdší ranou!

Našeho lidu se zeptejte, jak válku nenávidí
tak jako vůbec každou ukrutnost,
však také zeptejte se našich lidí,
proč necítí strach a malomyslnost,
proč nelze je dnes vaší superbombou zastrašit?
My přátelství jsme v boji krví zpečetili - na věčnost!
Sovětský svaz je s námi a to nám dává klid.

Snad si vy páni z Wallstreetu myslíte,
že novou válku přec jen vyprovokujete!
Jak jste jen zaslepeni, že ani nevidíte
rozdíl v tom, co můžete a co chcete!
Já nechtěl bych Váš špatně tajený strach zažít,
ten věčný otazník, kam od svých hromad zlata utečete?
Až jednou všichni dělníci si stisknou mozolnatou paži
a bitva poslední pak zaplá v celém světě!
My klidni jsme! Jsme na mírové stráži!
S Fučíkem voláme: Lidé bděte!

(tamtéž, 1955)
 
Luboš Bozděch: Stavba na Ružině

Tam v údolí, kde se Hornád vine,
desítky zocelených paží,
v skaliskách strmých, na Ružině,
pracují pilně na montáži.

Ozvěna nese se na obě strany,
zmodřelým šerem podvečeru,
na Košice a Margecany,
hlas nýtovaných revolverů.

Ocelí propletené svaly
a zkušeností plné hlavy,
když montují diagonály
v práci se ani nezastaví.

Když Hornád vystoupil ze břehů,
čelili za povodně ledům.
A vzdorovali mrazu, sněhu,
když bylo stupňů - třicet sedm.

Jakoby těžkým kladivem
usnesení strany a vlády,
každý na pracovišti svém,
betonu vtesal ve základy!

Dál zní kladiva nýtovací,
za podvečera na Hornádu
a nám se rodí v také práci,
budoucí nositelé řádů!


(Ocelostavař, závodní časopis n.p. Ocelostavby Brno, 1954)
 
Díky.
arnost snad nechci tak   moks
pry ze 1950
Jé! Rok?
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  kvalitní Česko
 
Odpoví-li, proč ne?
arnost snad nechci tak   moks
Docela neskodny, leda, ze by se v prameni sily skryvala nerozborna jednota delniku a rolniku pod vedenim KSC, ale ani na to to nevypada. Mam zkusit Jarkovi napsat?
Tak jsem něco vyhrabal.
Repertoární sborník č. 10 (1954), str. 3:

Jaromír Nohavica
VOJENSKÁ PÍSEŇ

Před námi hory zjevily se.
Ach, ještě daleko je cíl.
Zazněla nad řadami píseň
a úsměv tváře ozáříl.

Zanotujem-li dobrou notu,
písnička baťoh nadzvedne.
Osvěží douškem celou rotu
v palčivém žáru poledne.

My došli s písničkou až k cíli
a mysleli, že nedojdem.
Když víš, kde hledat pramen síly,
vyhráno je už před bojem.
Drtikol měl štěstí, že prováděl mystiku bez textilu.
To s tím perlíkem a pytlíkem až fysicky bolí...
i sem:

1, 2, 3

je to z čísla 5 z 1. března 1949
ó ano
arnost snad nechci tak   moks
Btw, nechcete ten svuj objev do pameti naroda poslat? K dokresleni toho pribehu by to bylo imho dobre.
arnost snad nechci tak   moks
Dědečkova druhého syna Bohumila, bratra Evina tatínka Josefa, odsoudili komunisté za zatajené zboží v obchodě na patnáct let, jeho manželku na dvanáct a švagr dostal sedmnáct let vězení.
arnost snad nechci tak   moks
Imho to je jiste ono.

Leopold Rosenfelder si koupil dům v Písku, kde hodlal strávit klidné stáří, a synové převzali rodinnou firmu. Josef převzal obchod v Netolicích a Bohumil v Prachaticích.

https://www.pametnaroda.cz/cs/osvaldova-eva-20140929-0

(Tim ten pribeh dostava jeste strasidelnejsi rozmer)
arnost snad nechci tak   moks
Asi by to mohlo byt ono:

V roce 1948 cvičila na XI. všesokolském sletu v Praze za dorostenky. Na počátku padesátých let došlo k znárodnění rodinného obchodu s textilem. K maturitní zkoušce na Pedagogickém gymnáziu v Prachaticích nebyla spolu s dalšími sedmi spolužačkami v roce 1951 puštěna.