Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

arnost snad nechci tak   moks
http://budovatel.cz/state.phtml/provolani_vlady_k_boji_proti_mandelince_bramborove

(varovani: obsahuje dva odkazy na spriznene zdroje, ktere vas mohou okrast o velkem mnozstvi drahoceneho casu)
 
arnost snad nechci tak   moks
A tohle je taky zajimava kompilace sovetske pisne 1980

http://www.zateckecountry.cz/mp3/diskografie/covers_kompilace2/1262.htm

Vondrackova, Rottrova, Chladil, Prokop, Korn 9a Vita Vavra)
 
arnost snad nechci tak   moks
 
arnost snad nechci tak   moks
arnost snad nechci tak   moks
Ci je to chlieb.
Kdepak, ten to není. Myslím tu vtákovinu s tklivým klavírkem o súdružke učitelke, čo sa nasírá/dojímá nad nalezeným krajícem máslového chleba...
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  aby tu nebylo jak v Londýně
arnost snad nechci tak   moks
Ja ji mam, zkusim dodat.
Tak jsem si googlil ty šílenosti od Klusáka, až mě to zavedlo zpátky na Okoun. Zaprvé, poradil by mi někdo, jak se jmenuje ta afektovaná slovenská šílenost o krajíci chleba, se kterou začíná tuším díl o Zlatém Palcátu. Plus, nemáte prosím někdo vystřiženou tu Prokopovu šílenou verzi Imagine? Tu jsem hledal hodně dlouho a překonala všechna moje očekávání... Díky předem.
 
Když už Karel, tak tohle je taky bez kazu.

https://www.youtube.com/watch?v=R9JE1OHDApM
arnost snad nechci tak   moks
(bacha, ty stranky jsou ukrutny zrout casu)
 
arnost snad nechci tak   moks
http://padesatky.ffa.vutbr.cz/19591960/113-jak-v-druzstvu-habruvce-vyzrali-na-skudce

Školní diafilm
Namalovala Magdalena Mlčková‒Špicnerová
Text N. Jedličková
Vyrobil Krátký film Praha, Studio diafilmů, 1960
 
arnost snad nechci tak   moks
http://padesatky.ffa.vutbr.cz/19531954/70-strasidla-z-trafouse

V roce 1957 skončilo několik výstředních tanečníků ve vězení poté, co se zábava ve vinárně Mánes "zvrhla v tancování charlestonu, džitrbeku neboli holanďana a jiných podobných tanců, při nichž tanečníci od sebe navzájem odbíhají, zase se k sobě vrací, odskakují na strany a vyhazují nohy a to jak do předu, tak i do stran, v některých případech i značně vysoko. Pohled na způsob tohoto tance pak uráží nejen po stránce estetické, ale dokonce vůbec snižuje lidskou důstojnost, pohoršující je a nechutný", psal v závěrečné zprávě předseda lidového soudu, právník Luděk Mach: "Je všeobecně známo, že tento způsob tance je uměle propagován ze Západu a že je vlastně exportním artiklem zdegenerované současné americké kultury."
 
Guyver Dej zlu mrkev, ať strčí si ji do prdele  Třeba se pak všem zlepší zrak.
jj, i tuhle písničku soudruzi ukradli!
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  aby tu nebylo jak v Londýně
Tyvado, Prinz Eugen Marsch znám dobře, a nikdy mi ta spojitost nedošla!
arnost snad nechci tak   moks
 
A kdopak asi může za to, že si teď pobroukávám – Žé káždý dén – Marně vzpomínám, kde jsem se to naučil a při jaké příležitosti zpíval. Paměťová archeologie občas vyhodí pěkné obludnosti. Navazuje Cолнечный круг.
Hmm. Mnoho slov o ničem. Konstruování škatulek a jejich naplňování. Přesné součty nepřesných čísel. Prázdné jako Klusákovy komentáře či jiná hodnocení jakýchkoli jiných kulturních projevů.
arnost snad nechci tak   moks
http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/

namatkou:

Třetím typem masové písně byly texty hymnické. Jestliže texty pochodových písní kladly hlavní důraz na úkoly a překážky, jež musejí budovatelé zdolat, a zisk z podobného hrdinství a požitek ze „socialistického ráje“ odkládaly do budoucna, hymnické písně vyjadřovaly okouzlení z přítomnosti, poukazovaly na to, že „ráj“ není jen obtížně dosažitelným cílem, ale zpřítomňuje se všude kolem, vystupuje na povrch všedního koloběhu. Z perspektivy uskutečňova- né idyly příznačně vyrůstal pocit šťastného klidu, jímž své verše ze stavby socialismu (velkovepřína Gigant) nechal prostoupit Jan Pilař (Gigant, 1950, hudba Alois Hába). Touhu spočinout napořád v budovatelské arkádii spojoval Pilařův lyrický mluvčí i s tím, jak se budoucnost samozřejmě odráží ve zjevu stavebníků, „těch, co už dávno měli v očích zítřek“. Oproti pochodovým písním bylo tedy naladění budovatelských hymnů mnohem vlídnější, svým způsobem konejšivé, z čehož také pramenila jejich mimořádná odezva. Idylizující pohled na přítomnost se nikoli náhodou prosadil v textu Pavla Kohouta Zítra se bude tančit všude (1953, hudba Ludvík Podéšt), který se stal symbolem naivních nadějí své doby: „Písní a šťastným úsměvem / vítáme nová jitra, / už dnes je krásná naše zem, / oč hezčí bude zítra!“ Nejzásadnější manifestací tohoto typu tvorby se pak stala píseň Miroslava Zachaty Rozkvetlý den (1950, hudba Radim Drejsl). Jednotlivé idylické motivy Zachata scelil do programové podoby: tak jako „bez chleba nelze jíst / a bez vody nelze pít“, nelze ani „bez radosti žít“. Ten, kdo věnuje každodennímu životu láskyplnou pozornost a neobětuje ho vzdáleným cílům, si z něj odnáší víc než ten, kdo je ke každodennosti slepý. Netečnost vůči dnešku a škarohlídství jsou osobním nedostatkem, nikoli před- ností budovatele, neboť nemají oporu ve skutečnosti. Ta je podle refrénu již dnes přímo nabita krásami: „Dým z továren / a houfy dětí nad pískem, / tisícem věcí život rozkvétá / a rozvíjí se v nás.“

a dale:

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/budovatelsk%C3%A1%20proza.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/budovatelsk%C3%A9%20drama.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/spory%20o%20podobu%20socialistick%C3%A9%20literatury.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/rozru%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD%20budovatelsk%C3%A9.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/I/cel%C3%A1%20kniha.pdf
 
arnost snad nechci tak   moks
Dalsi akvizice: http://budovatel.cz/pisen.phtml/pisen_mladych_brigadniku

(opet s videumem uvnitr)

Hudbu slozil zaslouzily koryfej budovatelske pisne Miroslav Barvík

https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Barv%C3%ADk