Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

Tak jsem si googlil ty šílenosti od Klusáka, až mě to zavedlo zpátky na Okoun. Zaprvé, poradil by mi někdo, jak se jmenuje ta afektovaná slovenská šílenost o krajíci chleba, se kterou začíná tuším díl o Zlatém Palcátu. Plus, nemáte prosím někdo vystřiženou tu Prokopovu šílenou verzi Imagine? Tu jsem hledal hodně dlouho a překonala všechna moje očekávání... Díky předem.
 
Když už Karel, tak tohle je taky bez kazu.

https://www.youtube.com/watch?v=R9JE1OHDApM
arnost snad nechci tak   moks
(bacha, ty stranky jsou ukrutny zrout casu)
 
arnost snad nechci tak   moks
http://padesatky.ffa.vutbr.cz/19591960/113-jak-v-druzstvu-habruvce-vyzrali-na-skudce

Školní diafilm
Namalovala Magdalena Mlčková‒Špicnerová
Text N. Jedličková
Vyrobil Krátký film Praha, Studio diafilmů, 1960
 
arnost snad nechci tak   moks
http://padesatky.ffa.vutbr.cz/19531954/70-strasidla-z-trafouse

V roce 1957 skončilo několik výstředních tanečníků ve vězení poté, co se zábava ve vinárně Mánes "zvrhla v tancování charlestonu, džitrbeku neboli holanďana a jiných podobných tanců, při nichž tanečníci od sebe navzájem odbíhají, zase se k sobě vrací, odskakují na strany a vyhazují nohy a to jak do předu, tak i do stran, v některých případech i značně vysoko. Pohled na způsob tohoto tance pak uráží nejen po stránce estetické, ale dokonce vůbec snižuje lidskou důstojnost, pohoršující je a nechutný", psal v závěrečné zprávě předseda lidového soudu, právník Luděk Mach: "Je všeobecně známo, že tento způsob tance je uměle propagován ze Západu a že je vlastně exportním artiklem zdegenerované současné americké kultury."
 
Guyver Dej zlu mrkev, ať strčí si ji do prdele  Třeba se pak všem zlepší zrak.
jj, i tuhle písničku soudruzi ukradli!
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  aby tu nebylo jak v Londýně
Tyvado, Prinz Eugen Marsch znám dobře, a nikdy mi ta spojitost nedošla!
arnost snad nechci tak   moks
 
A kdopak asi může za to, že si teď pobroukávám – Žé káždý dén – Marně vzpomínám, kde jsem se to naučil a při jaké příležitosti zpíval. Paměťová archeologie občas vyhodí pěkné obludnosti. Navazuje Cолнечный круг.
Hmm. Mnoho slov o ničem. Konstruování škatulek a jejich naplňování. Přesné součty nepřesných čísel. Prázdné jako Klusákovy komentáře či jiná hodnocení jakýchkoli jiných kulturních projevů.
arnost snad nechci tak   moks
http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/

namatkou:

Třetím typem masové písně byly texty hymnické. Jestliže texty pochodových písní kladly hlavní důraz na úkoly a překážky, jež musejí budovatelé zdolat, a zisk z podobného hrdinství a požitek ze „socialistického ráje“ odkládaly do budoucna, hymnické písně vyjadřovaly okouzlení z přítomnosti, poukazovaly na to, že „ráj“ není jen obtížně dosažitelným cílem, ale zpřítomňuje se všude kolem, vystupuje na povrch všedního koloběhu. Z perspektivy uskutečňova- né idyly příznačně vyrůstal pocit šťastného klidu, jímž své verše ze stavby socialismu (velkovepřína Gigant) nechal prostoupit Jan Pilař (Gigant, 1950, hudba Alois Hába). Touhu spočinout napořád v budovatelské arkádii spojoval Pilařův lyrický mluvčí i s tím, jak se budoucnost samozřejmě odráží ve zjevu stavebníků, „těch, co už dávno měli v očích zítřek“. Oproti pochodovým písním bylo tedy naladění budovatelských hymnů mnohem vlídnější, svým způsobem konejšivé, z čehož také pramenila jejich mimořádná odezva. Idylizující pohled na přítomnost se nikoli náhodou prosadil v textu Pavla Kohouta Zítra se bude tančit všude (1953, hudba Ludvík Podéšt), který se stal symbolem naivních nadějí své doby: „Písní a šťastným úsměvem / vítáme nová jitra, / už dnes je krásná naše zem, / oč hezčí bude zítra!“ Nejzásadnější manifestací tohoto typu tvorby se pak stala píseň Miroslava Zachaty Rozkvetlý den (1950, hudba Radim Drejsl). Jednotlivé idylické motivy Zachata scelil do programové podoby: tak jako „bez chleba nelze jíst / a bez vody nelze pít“, nelze ani „bez radosti žít“. Ten, kdo věnuje každodennímu životu láskyplnou pozornost a neobětuje ho vzdáleným cílům, si z něj odnáší víc než ten, kdo je ke každodennosti slepý. Netečnost vůči dnešku a škarohlídství jsou osobním nedostatkem, nikoli před- ností budovatele, neboť nemají oporu ve skutečnosti. Ta je podle refrénu již dnes přímo nabita krásami: „Dým z továren / a houfy dětí nad pískem, / tisícem věcí život rozkvétá / a rozvíjí se v nás.“

a dale:

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/budovatelsk%C3%A1%20proza.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/budovatelsk%C3%A9%20drama.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/spory%20o%20podobu%20socialistick%C3%A9%20literatury.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/II/rozru%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD%20budovatelsk%C3%A9.pdf

http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/dcl_1945-1989/I/cel%C3%A1%20kniha.pdf
 
arnost snad nechci tak   moks
Dalsi akvizice: http://budovatel.cz/pisen.phtml/pisen_mladych_brigadniku

(opet s videumem uvnitr)

Hudbu slozil zaslouzily koryfej budovatelske pisne Miroslav Barvík

https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Barv%C3%ADk
 
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  aby tu nebylo jak v Londýně
Pan arnošt jakovždydík
 
Guyver Dej zlu mrkev, ať strčí si ji do prdele  Třeba se pak všem zlepší zrak.
Připomnělo Karla Zicha a saýc-kraýc:
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/zich-karel/ptam-se-vas-lide-489815

...i když to byla spíš píseň lehce protirežimní.
arnost snad nechci tak   moks
http://budovatel.cz/pisen.phtml/traktoristka_2

je to i s videumem, ale nejsem si jist, jestli to pochazi z toho Skandalu v obrazarne
 
arnost snad nechci tak   moks
 
arnost snad nechci tak   moks
Nevite nekdo o puvodu teto pisne?

http://budovatel.cz/pisen.phtml/pochod_snb

Dale pak tehle?
http://budovatel.cz/pisen.phtml/pochod_leninske_vyzvy

Pak jsem nasel dve pisne pohranicni straze se kterymi si taky moc nevim rady:

http://budovatel.cz/pisen.phtml/hranicarska
http://budovatel.cz/pisen.phtml/pochod_hranicaru

a nakonec jse objevil, ze pisen Dobry den (Snad Ludvik Podest) nazpival Korn se 4tet

http://budovatel.cz/pisen.phtml/dobry_den

(dole je odkaz na video)



 
Nemám, neznám... Díky za tip.
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  aby tu nebylo jak v Londýně
!
arnost snad nechci tak   moks
druha strana Tvari k zivotu:

ale vypada to, ze tohle LP je zcela zmizele ze sveta a nejde dohledat ani podle pantonoveho cisla %(