Okoun

A ještě jeden vltavský pětidílný cyklus. Podivný showbyznys: Propaganda, agitace a absurdita v české pop-music 70. a 80. let
Připravil: Pavel Klusák

https://vltava.rozhlas.cz/podivny-showbyznys-propaganda-agitace-a-absurdita-v-ceske-pop-music-70-a-80-let-6951623

A tohle asi znáte:

https://www.youtube.com/user/fousadlo/videos

Je to kanál pravděpodobně syna tehdejšího sólisty AUS VN. Má tam třeba některé dosud nově nevydané písně od Drejsla.

Pozdrav sjezdu je na pantonským 2LP ze Sokolova '76.

Ježišikriste, to je tak krystalická normalizační nuda.

Tohle je hrozne zvracena forma sebeposkozovani, kterou vy provozujete...

Dukaz misto slibu: https://www.dropbox.com/s/g4bwhwt2vawg60n/Prosty%20pribeh.mp3?dl=0

zde mp3: https://www.dropbox.com/s/59o8kzewplcfom7/Pisen%20o%20setkani.mp3?dl=0

Celé je to tak:

1. https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/1090eaeaa512d1f64fc15ae0d19f8170.mp3
2. https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/b683fa704324890827051ce6ce427948.mp3
3. https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/b5994ecddfc488fef8ddd705314b0dcf.mp3
4. https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/7b50504be67a10aaed7047428f24223d.mp3
5. https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/697b27d8403f0eea5701b6da112c8209.mp3

paty dil jsou uz jen reminiscence (budovatelske obdobi v ceske hudbe bylo pomerne kratke)

obsahuje mimo jine Traktoristku (Je louda kdo se lopoti)

https://www.youtube.com/watch?v=1QJ1K37px3g

a pak ovsem naprosty skvost z festivalu politicke pisne (text jsem zatim nestahnul, tak aspon anotace)

Český skiffle: Pozdrav sjezdu (1976)

Humor nezáměrný – ale upoutává mě už po léta. Nález v archivu, bratři Traxleři (Skiffle kontra, Žáci...) na nějakém dobovém sampleru: v bizarně folkovém zvuku a s líbezným sopránem Hedy Hoškové se nese pečlivé veršování z roku 1976:

„Poděkuj za nás, písničko má / budem se snažit, za nás slib / aby nám dobře bylo doma / aby nám bylo čím dál líp!“

Následuje nezvalovský proud darů, jež k písni přibalil zpívající lid:

„Polibek bratislavské dívky / chléb rozlomený na půlky / dobrotu skrytou do výšivky / bělostné tenké košulky // Šila ji s něhou plátno měříc / matička stará z Kyjova / ošatku broskví z Litoměřic / snop ze Žitného ostrova…“

Díkůvzdání na počátku písně se podobá modlitbě, seznam dárků zase koledě. Odkázal bych na to, ale ten klenot je asi jen na dobovém vinylu. Slušelo by se pirátsky to vydat: naprosto ne pro něčí zostuzení, zajímají mě příběhy písní.

ve streamu cca 22:35 kdyz prijdu na to jak, tak to ripnu

Dík.

řekni, že sis to vymyslel, prosím

(prepsal jsem to)

Pavel Kohout
Prostý příběh

Celý náš příběh prostý byl
začlo to na Prvního máje
Když se mi hrozně zalíbil,
ten druhý praporečník z kraje

Už ani nevím, jak to bylo,
to víte, v průvodech je shon
Tak se to nějak zchumelilo,
že domu provázel mne on.

Byl ve svazácké košili,
ach co se toho navyprávěl
a nejvíc mluvil ve chvíli
když před náš dům jsme došli právě

Ulice byla tihá, pustá,
když tu se ke mne otočil
a naklonil se nad má ústa
a zadíval se do očí

Byl první máj, byl lásky čas,
říkali o mne, že jsem kráska
snad proto mne tak zradil hlas
jímž měla ke mne mluvit láska

Hlas který promluvil byl jiný,
přestože jemu náležel:
Měla bys vstoupit do skupiny
našeho svazu mládeže

Dveře mu práskly před nosem
a nadosmrti byl s ním ámen.
Třetího května teprv dala jsem
na jeho: že se známe

Když u stanice na náměstí,
potkali jsme se v tramvaji.
Šel se mnou, protože měl štěstí,
že jsem sama bála jít

Týdnu mu říkám: nemám čas,
když mne zve na svazácký pořad
a on zas: přijď a poznáš nás
a už k nám budeš chodit pořád

A pak se mu to podařilo,
ten večer hrozně hezký byl.
A ještě hezčí potom bylo,
když cestou zpět mne políbil.

Já na schůze teď chodívám,
kde přednáší můj praporečník
Občas se na mne podívá,
jako že taky pro mne řeční

Nezvednu hlavu ani trochu,
poznámky nepřestávám psát
Jen počkej, až se vezmem hochu,
to já budu mít referát.

ctvrty dil, opet Kohout (o smrti Gottwalda a Stalina)

Píseň o setkání

Je to dojemná i bohatýrská píseň
jako by ji pěvci z lidu zpívali
Na začátku týdne loučili se
koncem týdne znovu setkali

Sešli se jak se scházejí se bratří,
nebo jako otec se synem
kteří k sobě nerozlučně patří
|:soudruh Gottwald se soudruhem Stalinem:|

Jako by si sešli večer po práci
sednou k bíle prostřenému stolu
pozdravit se dýmky nacpat si
zakouřit a porozozprávět po spolu

Kdyby naše slzy spatřili
jsem si jist, že by vrtěli by hlavou:

Kdypak jsme vás tohle učíli?
Našli jsme si ale chvíli pravou.

Nejste dávnou, nejste malincí
nechodíte sami černou nocí.

Není s vámi Stalin buďte Stalinci
|:Není s vámi Gottwald buďte Gottwaldovci.:|

Ano, zcela jistě takto řekli by
buďte statečná a silná města
Naše vesnice i horské koliby
před vámi je přímá, jasná cesta

Lide sovětský jsme spolu v boji svém
lásku o to větší nikdo nerozdrtí
sblížili nás navěky svým životem,
spojili nás navěky i smrtí.

zemiak!!!

K te jsem bohuzel nenasel zatim slova, ale ta byla opravdu zabavna

Pavel Kohout: Prostý příběh
prvomájová láska k druhému praporečníkoví z kraje mi sedla víc
(ve stejném díle 20:44)

(konec tretiho dilu)

https://www.youtube.com/watch?v=4AMAyPqLkhA

Tetičko Ameriko co ty, co ty říkáš na novoty,
svět ti přestal čistit boty, a žije si, jako ty…

Kuba si, Yankee no – ne, lid neprodá svou kůži lacino,
Yankee no, Kuba si, ať se blýská na časy.

Z módy už vyšel moudrý bača, ne národy už nejsou ovce,
svět už není dětská káča, a žije si, jak chce…

pustte si to v tom tretim dile, kde to recituje mlady, prijemne drsny zensky hlas