Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

arnost snad nechci tak   moks
(konec tretiho dilu)

https://www.youtube.com/watch?v=4AMAyPqLkhA

Tetičko Ameriko co ty, co ty říkáš na novoty,
svět ti přestal čistit boty, a žije si, jako ty…

Kuba si, Yankee no – ne, lid neprodá svou kůži lacino,
Yankee no, Kuba si, ať se blýská na časy.

Z módy už vyšel moudrý bača, ne národy už nejsou ovce,
svět už není dětská káča, a žije si, jak chce…
 
arnost snad nechci tak   moks
pustte si to v tom tretim dile, kde to recituje mlady, prijemne drsny zensky hlas
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  žít pronárodně
To bylo místy až dvojsmyslné.
arnost snad nechci tak   moks
Treti dil 11:55

Michal Sedloň: Krmička vepřů

Tak, jak mi pusa narostla
povím to, soudruzi, zkrátka.
Řečnit, to není starost má,
starám se o prasátka.

Když na dvůr výběhu vyháním
narůžovělá hejna.
cítím, ta práce je mi vším,
je všední a přec ne obyčejná,

je něčím, čím řadím se hrdě k vám
a proč mohu tedy říci:
Překročila jsem, soudruzi, plán,
jsem jako vy, úderníci.

Když měšťák cpal se vepřovou,
po mně prsk leda slinou
- nebyla mu dost fajnovou
ženská vonící dřinou,


když statkář cpal si do kapes,
co vydělával na praseti,
zatím co chudák dřel jak pes,
aby měl brambor pro své děti,

tehdy jsem nenáviděla
ta tlustá, funící těla,
ale dnes zrovna mazlím se s nimi,
s prasátky leskle růžovými,

opatřuji je, s láskou dbám
o jejich vzrůst a zdraví.
vždyť vím, že na stůl příjde vám
šunka i bůček, ovar z hlavy.

Šlichtu jim liji v koryta
s přáním, ať hezky přibývají,
ať je jich dost, ať dosyta
se vepřového dělník nají.


Soudruhu, který den co den,
překráčíš normy s celou směnou,
vidím tě, jak jsi spokojen,
utřeš svou bradou zamaštěnou

a řekneš mámě: No tak vida.
Zas jednou dobré pochutnání.
A naše vláda řád mi přidá.
A za tu lásku, za uznání

jsem tolik šťastna, soudruzi,
sotva si mohu přáti víc…
...vynadejte mi za slzy,
já srdcem to umím jen říct!
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  žít pronárodně
Komunista si stěžuje, jaké překvapení.
Díky, stokrát díky. Po poslechu první epizody ale zklamání, samé provařené tituly, nic co by se uráčili vytáhnout z archivu. Hlas pana Klusáka velmi nepříjemný a ta farářská zpěvnost v přednesu - no comment. I technicky mi to přijde, jako by to namlouval doma v obýváku a ne ve studiu. No, uvidím, co zbytek...
arnost snad nechci tak   moks
 
Vily co vy na to?  go FCV!
stačilo říct: Vpřed, soudruzi! :D
 
Krásné!
Písně boje korejské mládeže. Praha 1950.
Útlý sešitek obsahující písně plné bojů, krve, nadšení a Kim Ir-Sena.

Krve proud tryskl v ráz ze hrudi mladých,
Věčně dál, směle vpřed - šeptal jejich ret.
Sbohem vám náš lid chce dát, klidně můžete spát.
Pomsty žárv srdci nám věčně bude plát.

Život náš vykoupí vlasti mé volnost
Země své kdo moh být zrádcem, proklet buď.
Hrdinů čin známe ctít, reky lid bude mstít.
Partyzán směle dál půjde vrahy bít.

(Píseň o národním boji)

Mládeže řady pevny jsou,
jdou se s vrahy bít.
Svou zemi svobodnou
všichni touží mít
Náš lid chce volně žít, míti život plný krás.
Žár krve cítíš vřít, prudce kypí v nás.

(Píseň demokratické vlastenecké mládeže)

Ten, jehož zříme v čele vlasti své teď stát
nám rudou stopou navždy v srdci bude plát
O, dlouho čekal národ reku náš onen den
než říci směl, že nad ním věrně bdí Kim Ir-Sen.

(Píseň o Kim Ir-Senovi)

(alespoň jeden žánrový obrázek)
 
počítám že Marie Petrovna následně pročistila na stará kolena i samotný výbor, který ji povolal!
To je hezké. Je tam sexuálně emancipovaná bolševická žena Alexandra Kollontajová?
Slavné bolševičky. Praha SNPL 1961.
"Ilegální stranická práce, stálé nebezpečí, prozrazení, vězení, vyhnanství, emigrace, odloučení od rodin i vlasti - takový byl úděl revolucionářek zasvětivších svůj život spravedlivé věci dělnické třídy." Takto je kniha uvedena na záložce.
Tento sborník pojednává o vynikajících ženách bojovnicích v Rusku a v Sovětském svazu. Jako první jsou zmíněny ženy rodiny Uljanovových, snad všechny byly nadšené revolucionářky, "vášnivé bolševičky" a pomáhaly velkému Leninovi v uskutečnění jeho revolučních plánů. Následuje portrét Naděždy Konstantinovny Krupské, nejbližší přítelkyně a spolubojovnice velikého Lenina, byla to skvělá představitelka "staré bolševické gardy". Když se jí na jedné besedě děti ptaly, která je její nejoblíbenější píseň, odvětila, že Internacionála. Klára Zetkinová byla taktéž vášnivá revolucionářka a plamenná bojovnice proti oportunismu ve II. Internacionále. Veliká spolubojovnice Engelse a Lenina. S Leninem se často bavila o literatuře,umění, filosofii a morálce. "Hodně o nich přemýšlela a nezužovala je."
"Olga Afanasjevna Varencovová byla po celý život neochvějnou bolševičkou. Všechny své síly, veškerou svou obrovskou životní zkušenost věnovala boji za výstavbu socialistické společnosti."
Marie Petrovna Goluběvová. "Marii Petrovně bylo asi 70 let, když si ji v roce 1920 vybral moskevský výbor do komise pro čistku členů strany. Ke každému členu strany, kterého prověřovala, přistupovala ostražitě, s bolševickou zásadovostí a tvrdostí."
Klavdie Ivanovna Kirsanovová. " Sloužila velké věci komunismu přes čtyřicet let bez jediné přestávky, nepřetržitě."
Lydie Michaljovna Knipovičová vulgo "Strýček" (Lenin radil, kvůli kvalitě podzemní práce, dávat ženám mužská jména a mužům jména ženská, např. P.G.Smidovič byl "Matrjona") byla plamenná, silná, přesvědčená bolševička "tvrdá jako kámen". "
Sofie Nikolajevna Smidovičová. "Sofie Nikolajevna patřila ke staré leninsky zocelené gardě."
"Ludmila Nikolajevna Stalová patřila k těm bolševikům, jejichž život byl těsně spojen s bojovou historií komunistické strany už na úsvitu jejího založení."
Etc.
Jelikož kniha vyšla v r. 1961, neměla příliš mnoho šancí zapůsobit na české ženy. Je psána jazykem padesátých let. I tento výtisk byl nečtený.

 
Vám také.
Dík!
abadonna Vidíte přece, že má brýle 
Kniha knih.
A.A.Hoch: Roboti na postupu. Mladá fronta 1958.
V úvodu se píše, že stojíme na prahu atomového věku, na prahu automatizace, která vytváří předpoklady k rozvoji tvořivé lidské osobnosti, a která je možná pouze v socialistické společnosti. Nejnovější vývoj automatiky záměrně řídí "nejmonopoličtější" kapitalismus světa", v USA, a to proto, aby porobil pracující lid, kdežto v Sovětském Svazu se zavádí automatika proto, aby pracujícím umožnila pracovat méně, čímž by jim umožnil ve volném čase lépe a všestranně rozvíjet svou osobnost.
Následuje historie všech automatických hraček a pomůcek z minulosti, aby autor přešel k zářivé současnosti a ještě zářivější a jasnější budoucnosti. Vše dokumentováno přesvědčivými příklady.
Již v r. 1868 představil ruský mechanik Vlasenko tzv. žací mlátičku, což byl první kombajn, tažený párem koní, posekal za 10 hodin "půlsedma hektaru". V Americe se začaly používat podobné kombajny až o deset let později!
Další automatickou akvizicí ze SSSR je kombajn cukrovkový, který inovovala trojice kolchozníků (Pavlov, Gerasimov, Sivačenko) tak, že zvládal tři řádky najednou, za což byli odměněni Stalinovou cenou.
Významný posun v automatizaci se projevil i u dojičky krav, kde sovětští technikové, po důkladném prozkoumání způsobu, kterým ssaje tele, sestrojili elektrickou dojičku trojtaktní: ssání - stlačení vemene - přestávka. "Sovětské krávy v sovchozech a pokrokových kolchozech se dojí ve skupinách v dojičském salonu, prostorné, světlé místnosti, kde všechno září čistotou."
Taktéž soustruhy byly doménou výzkumu ruských a sovětských odborníků. A. Nartov vynalezl suport s podélným posuvem již 70 let před Maudslayem, kterému je tato meta neprávem připisována.
V kapitole "Americká technika dumala - sovětská zatím provedla" je vylíčeno vítězství sovětské vědy nad kapitalistickým nepružným systémem. V r. 1951 se v americkém odborném časopise objevil článek o automatické výrobní lince na výrobu automobilových pístů, v němž se předpokládalo, že bude realizována nejdříve v r. 1960! Nějak se opomnělo, že takový závod běží v Sovětském svazu již od r. 1950!
V mlynářství se technický pokrok mohl uskutečnit až v hospodářství socialistickém, důkazem toho jsou sovětské automatické mlýny, mezi nimiž vévodí "Nejautomatisovanější velkomlýn"
Taktéž českoslovenští konstruktéři jsou v knize zmínění: vlaková brzda Dako, kterou vymysleli v r. 1954, byla uznána Mezinárodní unií železniční. Ukázalo se, že je lepší než podobné nejmodernější brzdy západní.
Nutno poznamenat, že autor celkem objektivně informuje čtenáře (na úrovni své doby) o veškerých možnostech automatizace a robotizace ve většině průmyslových odvětvích. Ve většině z nich sovětští inženýři navrch prostě neměli. Vsuvky o sovětském prvenství byly as povinnou úlitbou, potřebnou k vydání knihy. Trochu mi to připomnělo knihu Vynálezy ruských a sovětských vědců a inženýrů (nebo jak se to jmenovalo).
 
Hezký, ale jsou tam někde i ty Annotations? Nemůžu je u ničeho najít.
arnost snad nechci tak   moks
 
JeromeHeretic Gun Control means   using both hands!