Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Může vás zajímat



Reklama



budovatel aktualne bezi na adresach http://www.budovatel.cz a

arnost Snad zas nechci tak  moks
Oheň uvadi i ty Dějiny českojazyčných časopisů pro děti.
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Nadpis vašeho příspěvku
Podle https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/17672 i dalších bibliografických zdrojů to byl přinejmenším zezačátku Oheň, ne Ohníček, ". Příloha к »Dělnické tělovýchově«
 
Je to záhada. Na obálce je uvedený svazek 6, ale čeho svazek 6 těžko říct. Vydala to Federace proletářské tělovýchovy a v tiráži tomu říkají sborníček. Možná to oskenuju nebo nafotím celý, je to roztomilý.
arnost Snad zas nechci tak  moks
Řikadlo pro prsty

V Rusku, tam je dobře braši:
Tam si vaří s medem kaši.
Město řídí dělníci, chalupníci vesnici.
Car už přišel o svůj stolec.
Kněze zahnal komsomolec
a do školy všude vnik
malý žáček - průkopník



Kam patříme?

Továrník, měšťák - byrokrat
jsou v Sokole.
Každý, kdo chudé nemá rád,
je v Sokole.

Kdo dělnictvu mzdy snižuje,
je v Sokole.
Kdo patří mezi buržuje,
je v Sokole.

Tam ať si cvičí četníci.
Tam my se nedáme.
My víme, kde jsou dělníci:
a tam se shledáme.



Matka měst

V Praze jsou paláce z mramoru,
my máme plesnivou komoru.

V Praze jsou domy až do mraků,
a my tu bydlíme v baráku.

V Praze jsou domy až do nebe:
páni je mají jen pro sebe.

Pro sebe všecko. Pro nás nic.
Nás vystrčili do vesnic.

Praha je matka českých měst:
jako v ní, tak to všude jest.



Lidožrouti

Hrozná zpráva světem letí:
V Rusku prý zas jedí děti!
Hned tam jel pan Červíček.
Viděl je jíst perníček.


(Ohníček, čtení pro dělnické děti, 1928?)
 
slušné flejmiki! Pištora zasloužený ban!
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  dát nám všem čipy
!!!
arnost Snad zas nechci tak  moks
imho to jeste vsem jasne nebylo. Pendrekovy zakon byl v srpnu a nekterym iluze zustaly. Ted je skoro presne o tom dil v Prepiste dejiny:

https://www.youtube.com/watch?v=CSfiQkgeSdQ
možná už věděl, že to má spočítaný, tak si ještě na odchodnou zaveršoval.
On byl mladý, ale nebylo v říjnu 1969 už celkem jasné, co se děje, na to aby byl "zaskočen agresivní reakcí režimu"?
arnost Snad zas nechci tak  moks
nojo, znama kauza.

https://www.epochtimes.cz/200706152776/Lapkove-Jiriho-Pistory-detska-rikanka-ktera-rozhnevala-komunisticky-rezim.html

Krize, která nastala v Pištorově životě na konci 70. let, měla dvě tváře, rodinnou a společenskou. Jiří se rozvedl se svou ženou Ivanou, zakrátko si vzal novou ženu Majku, vztah s ní však nebyl vyrovnaný. Do složité osobní situace přišly ještě „nešťastné” verše v Mateřídoušce. V době, kdy vyšly, Pištora působil jako tajemník Československého svazu spisovatelů. Byl zaskočen agresivní reakcí režimu, který mu znemožnil práci a definitivně zakázal veškerou publikační činnost. Narůstající existenční problémy a nepříznivá rodinná i společenská situace ho nakonec přivedly k sebevraždě. Jiří Pištora se v noci z pondělí na úterý 26. září 1970 ve svém nuselském bytě otrávil svítiplynem.
Mateřídouška, říjen 1969


Tvorba, 31. října 1969


Rudé právo, 1. listopadu 1969


Rudé právo, 4. prosince 1969
 

Václav Plecháč: Ne - Ne!

Jak krásnou strunu ladí Majakovský,
když hrá v básních
o lidu sovětském, o jeho práci,
o mládí zpívavém, o pionýru, jeho šátcích.

To vývoj život, to jiné sféry,
ne puma z atomu,
ne zánik života celý.
Kdo mír chce rušit na světě -
snad ruský člověk s pluhem?
Ne! Ne!
Jen kreatury kapitálů prokleté
s fašistickým Hitlerovým duchem!!


(Bojovník Mostexu, časopis spolupracovníků socialistického závodu, 1955?)
Marie Sedláčková: Práce

Naše práce - to je naše zbraň!
Naše práce - to je život náš!
Svojí prací nad národem bdíme
- jako stráž!
Nechť každý věrný syn vlasti
ochotný je život za to klásti,
aby zrádce nebyl v řadách těch,
které zdobí krásné jméno Čech!
A když svírá žal a ochabujem zas,
vzpomeňme jen na Sovětský svaz,
hned nám v žilách zaproudí krev jiná,
jak jen pomyslíme - na Stalina!
Vždyť i nám hvězdu slávy rozsvítil,
vždyť i u nás nadšení mas zanítil,
jež širým světem kolem dokola
plamenem jasným plápolá!
Zde pohleď! Znáš tu Teslu svou,
jak jasně na ní rudá hvězda svítí -
svítí ti do boje,
svítí ti do práce,
která je živobytí!


(Svět kolem nás, závodní časopis lanškrounských Tesláků, 1952?)
 
Karel Kozub: Tobě k svátku...

Sto roků stíral sis ze tváře
potůčky potu a uhlí,
za sto let tobě i koníku
svaly v žulu a kámen ztuhly.

Sto let jsi kahanec do šachty bral,
k chlebu jsi míval vodu.
Kdopak ti, havíři, úsměv tvůj vzal?
Kdo vzal ti chléb i vodu?

Páni to byli, co tělo tvé dřeli.
Rotschild z tvé práce zámky měl přec!
V žilách tvých na čele z krve ti vřely
naděje na lepší havířskou klec.

Nefáráš do dolu prostý a chudý,
nevodíš koníčka s vozíkem vpřed.
Z kombajnu září ti paprsek rudý,
nastal ti jinačí, svobodný svět.

Sto let máš za sebou, havíři z Hrušova,
Sto let byl otcův i dědův věk.
Pracuješ bez pánů, stavíš si poznova
vlastní svůj zámek, jaký měl rek.

Děti tvé bohatství z hlubiny Země
ocení za dalších, nových sto let,
pohladí po skráních obrázek na stěně,
dětem svým o tobě syn bude vyprávět.

O tobě havíři z Hrušova-Ostravy,
poletí po sto let hrdinná báj.
Tobě dnes patří všech bojové pozdravy.
Dík tobě za uhlí, za nový ráj.


(Stachanov, závodní časopis dolu Stachanov, 1955)
 
Jé, n.p. Igla!

Tam jsem byl ve druhé třídě na exkurzi. :-)
 
B. Koláček - Sláva vítězům

Ještě pár dnů nám v kalendáři zbývá
a konec roku se zas přiblíží,
před jeho ukončením povinností bývá
učinit rekapitulaci úspěchů a obtíží.

Vy slavnostní den všichni prožíváte
v píseckém Jitexu na březích Otavy,
vítězný úsměv na svých tvářích máte
a hrdost nad významem dnešní oslavy.

Úspěšná Vaše práce letos byla,
znali jste po celý rok zářný cíl,
dnes vidíte, že snaha zvítězila
a Rudý prapor Vaším byl.

V soudružském kolektivu napnuli jste síly
přes překážky, o kterých všichni dobře víme,
by vítězně jste zakončili v cíli,
proto k Vám z Igly s přáním přicházíme.

Na našich jehlách nikdy plán neshoří
i když snad starosti Vám někdy dělají,
proto všech, kteří na nich očka tvoří,
si vážíme, že nad problémy nelkají.

Co přát Vám, lepších zítřků bojovníci,
než aby Rudý prapor nadále vždy Vaším byl,
by v republice každý člověk pracující
poznal, že Jitex v práci zvítězil.

Vztyčte výš Rudý prapor, důkaz síli svojí,
jděte vpřed nejkrásnější cestou všech cest,
svou prací podpoříte miliony k mírovému boji,
proto buď sláva vítězům a Vaší práci čest.

---

Zdravice zaměstnanců n. p. Igla při příležitosti předání Rudého praporu našemu národnímu podniku.


(Tvořič, časopis všech pracujících závodu Jitex, Písek, 1954)

 
V. H. - Jdem v jednom šiku

My nechcem válku
ani jinou zem,
chcem vybudovat socialismus,
dát šťastný život všem!

Pevná pouta přátelství
nás pojí se Sovětskou zemí,
se zemí, jež dala světu genia
velikého Lenina!


(Uničovský budovatel, závodní časopis zaměstnanců Závodů V. I. Lenina, 1958)
 
Kdepak ten rukopis po čtyřiceti letech našli? A proč to neotiskli už v roce 1921. FDTJ měla svůj časopis zvaný Výboj.

P.S. zagooglil jsem FDTJ a zajímavé to bylo. Celý ten vývoj dělnických tělovýchovných spolků.

To by byl zajímavý horror - o upíru, řádícím na stadionu...