Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

KulturaLiteraturaNové

Spravuje:

Kristian



Reklama



Občas mě při četbě zarazí věta, fráze nebo jenom zajímavý obrat, který nechci zapomenout a o který bych se rád případně podělil. Věci divné, zvláštní nebo legrační. Proto je budu dávat sem a budu rád, když ostatní učiní totéž.

Jednoduchá pravidla: trollovaté příspěvky, které dotyčný nebude schopen obhájit, mažu. U každé citace prosím uvádějte zdroj. Debata k tématu vítána, OT plky ne. Dík.


Akvarko ulisny ,uchylny a slizsky geberit ....  28.srpen 2014 10:34:17
Konečne som našiel systém, ktorý mi umožňuje prečítať denne aj jeden a pol stránky. Zahŕňa to vytváranie vlastného poznámkového aparátu pomocou stránok Finwake a Finnegans Wiki. A občas, keď sa stratím v jednom z tých dvojstránkových súvetí, konzultujem s týmto prerozprávaním. Poznámky vytváram hlavne pomocou tej prvej stránky, lebo tá druhá zahŕňa strašne veľa otvárania nových kariet. Ale tá prvá zasa cíti potrebu vysvetľovať také enigmatické slová ako "watchful", takže to je jeden z dôvodov prečo si to "filtrujem" do vlastných poznámok vo worde. Ďalším dôvodom bolo, aby som si mohol text spolu s poznámkami nejakým pohodlným spôsobom čítať v Kindle (čo bohvie či sa vôbec niekedy stane :). Ako tento poznámkový aparát vypadá si môžeš pozrieť tu (začal som to robiť až od 3. kapitoly a aj tá prechádzala mnohostupňovou evolúciou. Štvrtá je už myslím spravená systémom, ktorého sa budem držať). Liečenie odkladám na neurčito.
arnost snad nechci tak   moks 28.srpen 2014 8:17:02
tak uz na strane 94? gratuluju, ja po trech letech teprve na 70
Akvarko ulisny ,uchylny a slizsky geberit ....  27.srpen 2014 18:14:40
Wind broke it. Wave bore it. Reed wrote of it. Syce ran with it. Hand tore
it and wild went war. Hen trieved it and plight pledged peace.
It was folded with cunning, sealed with crime, uptied by a harlot,
undone by a child. It was life but was it fair? It was free but was
it art? The old hunks on the hill read it to perlection. It made
ma make merry and sissy so shy and rubbed some shine off Shem
and put some shame into Shaun. Yet Una and Ita spill famine
with drought and Agrippa, the propastored, spells tripulations
in his threne. Ah, furchte fruchte, timid Danaides! Ena milo melo-
mon, frai is frau and swee is too, swee is two when swoo is free,
ana mala woe is we! A pair of sycopanties with amygdaleine
eyes, one old obster lumpky pumpkin and three meddlars on
their slies. And that was how framm Sin fromm Son, acity arose,
finfin funfun, a sitting arrows.

James Joyce - Finnegans Wake (pg 94)
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali 25.srpen 2014 22:55:12
Vladimír Pavlovič: 89 míst k sedění
(Petrov 2004, nominace na Literu za objev roku; citováno se svolením autora, i když už je pár let prošlé)

Vždycky, když chci říct pár slov namísto úvodu, když rozvíjím nějakou tezi anebo když začínám nějakou knihu nebo povídku, vždycky se mi těch pár slov záhy zvrtne a já řeknu na úvod tak jednu, maximálně dvě věty a třetí věta je už v prostředku dění a úvod je v trapu. A tak jakmile padla definitivní volba, jak se dozvíte záhy, nutno předestřít, že ve Mstěticích na nádraží pravidelně kouká z okna pes. Což o to, takový výjev lze spatřit na kdekterém nádraží, ale on kouká skrz zavřené okno za záclonou, kterou si poodhrne, hlavou ji podebere, aby mu nepřekážela ve výhledu, ta mu částečně ulpívá na hlavě, a on jako reinkarnovaný mrtvomořský předák hledí za sklem do kolejiště. Zhruba tak.

Začátek knihy je pro začátek takový zašmodrchaný, ale to se nedá nic dělat.

[...]

Dále bych pokračoval rokem 1988, to jsem se vrátil z vojny a začal dělat ve výzkumáku, kde jsem se bál chodit na toalety. Posadili mě do druhého patra k jednomu legračně přitloustlému panu inženýrovi, Svatoplukovi Pajcrovi. Naše kancelář měla číslo 205. Vedle seděl doktor Mydlář, odborník na jaderné elektrárny. Když doktor Mydlář odumřel vymřel zemřel, nechť si redakce vybere, přišel jeho pozůstalost v kanceláři vyrabovat jiný jaderný fyzik Macanda z Lysé nad Labem, kterého je shodou okolností občas vidět ve vlaku, takže se o něm mohu zmínit jako o legální postavě knihy. Do práce jsem sice chodil už měsíc před vojnou, ale to byla tak krátká doba, že nebýt těch dalších výzkumnických let, pravděpodobně bych si vůbec na nějaké čtyři týdny nepamatoval a kniha by přišla o několik ilegálních postav z hlediska toho, že nejezdí ve vlaku. Zejména o dvakrát těžšího a dvakrát staršího kolegu z kanceláře Pajcra, kterého mi potom doma ségra napodobovala po hlase, jak se jí ozývá do telefonu. Jako čerstvému nezadanému pracovníkovi mi neměl téměř kdo volat a tak většinu hovorů bral rovnou tlusťoch. Představil se: a ségra už nasazovala se zkřivenou hubou ke zvukomalebné melodii: „Příjmení kolegy páčidla“ zaintonovala ségra, až jsem se mohl potrhat smíchy. Tak to vidíte.

No a když nás pustili z vojny, většina jela do Prahy oslavovat. Šlo se do hospody U koček, i šel jsem s nimi. Zavazadla žádná. V Pardubicích na posádce přinesl praporčík pytle a my nalezli do věcí, z kterých nás před rokem vysvlékli a hurá na vlak do Prahy. „Tymoredobohamárijatykokotnavždyjebemtutogumáreň“ a dalšími výkřiky v obdobném duchu oslavovali čerství slovenští civilisté svůj odjezd opačným směrem. Po oslavě jsem nasedl ve Vysočanech do flamendráku a rozjel se konečně po roce domů. Přípitky však byly tak silné, že jsem zaspal a přejel do Lysý. Vzbudil mě rachot na železničním mostě, což už bylo pozdě. Tak jsem vzal nohy na ramena zpátky deset kilometrů přes les, až jsem zcela střízliv došel domů. A za několik dní jsem znovunastoupil místo výzkumného pracovníka na osiřelou židli v kanceláři č. 205 v Praze Hostivaři poblíž zastávky Na Groši, och, jak směšné, Na Groši.
Práce ve výzkumném ústavu mě zmáhala. Každé ráno z Čelákovic vlakem v 6.15. V práci něco po čtvrt (na osm). V zimě v létě předobrou hodinu na cestě. Za stolem 8,5 hodiny a domů zrychleným z Vysočan v 16.45, podobně jako tatínek, který už ztratil pohnutky k vychloubání. Doma něco po páté. Každým dnem. Začaly se celoživotní útrapy čerstvého absolventa ČVUT, no to snad né! Na vrátnici píchačky. Každý měsíc se odevzdávaly a Maxišereda z osobního je na vlas kontrolovala.
Maxišereda z osobního, Drahuše Kyvadlová. Podniková předsedkyně strany, manžel Kyvadlo. Když mě přijímala, panovala ještě hluboká totalita a z budky se telefonovalo za korunu.
Pracovní doba 7.15 - 15.45. Po měsíci pozvání na kobereček, i když o co jsem přišel později, o to později jsem i odešel, nebylo nic platné a Maxišereda na mě uplatnila zákon. Výsledkem bylo, že jsem si musel podat žádost o prodloužení začátku a konce pracovní doby o deset minut. Asi bych měl s únavným popisem přestat, nejedná se o vlak.
Začal jsem poprvé v životě opravdově chodit do práce a výsledkem sice nebyly žaludeční vředy, ale dosud nejasně tušené vnitřní trauma, že to takhle nemůže bejt celej život. A tak jsem přijel domů z práce a otevřel psací stroj a začal bouchat, až se otřásal celý barák. Ničeho neznalý, politiky ani žen, jsem začal psát svůj autobiografický román, abych měl pocit, že za mnou alespoň něco v životě zůstane.

[...]

Rána jsou ospalá. Jsou vidět tak akorát ranní mlhy. Ráno se odehrává málo příhod z vlaku. Krajinu zavalí mlha. Po trati se válejí chuchvalce, jedná se taktéž o mrtvé psy. Těch je po ránu lépe vidět než večer nebo v noci. Večer nebo v noci se vracím z velkoměsta a kromě světel metropole je vidět prd. Za Počernicemi přijdou pole a je vidět úplné hovno. Od temných skel se odráží jenom vnitřek vlaku. Tak to chodí večer. Ráno půlka lidí spí a půlka čte Blesk. Ostatní jsou v menšině. Rána jsou ospalá. Večery mnohdy také. Na Černým Mostě je do dáli vidět osvětlený otazník esovitě linutého rychlostního okruhu. V pravé části je otazník trochu červeně poďobán koncovými světly, levá část zase světélkuje více nažluto. Dráty zpívají, trať vede v zimě v létě ať je to Petr nebo Pavel. Pražce nasázené do štěrku, na svém hřbetě přišpendlené kolejnice, pod břichem nalámané kamenivo, fakírské ostrohranné lože a vlak jenom projede, ani se neohřeje. Co se postavit takovému nezájmu?
Po viaduktu zahlomozí kolesa. Rachot se na chvilku rozezní, vznese se nad ohniskem ze železa a ve chvilce zmlkne, dál prchá vlak, o mnoho lépe však než když jsme jako děti chodily do rytmiky. Podél nákupních středisek zvaných hypermarkety opouští Prahu statunový přestárlý svišť s mnohokrát přetočeným tachometrem. Předlouze stoupá mírným sklonem do Počernic, kde se nejlépe z celé trati drží sníh. Odtamtaď je to pak šupem dolů do Polabí, až ke mně domů.
Jedem za noci, osvětlené podlouhlé místnosti vagónů září do tmy, na odbočce Skály oslníme osamoceného stážistu na hradle, co chytil službu v polích za trest. Před očima se mu mihne cestující galerie a my vevnitř, vystavené obrázky, obehnáni po obvodu odrazy na černých plátnech ani o tom nevíme. Vidíme jen sami sebe v pofidérních zrcadlech ospalého panoptika.
Obžalovaný si zakryl oči a zavzlykal.
„Teď brečí!“ bouřil pán se čtverhrannou lebkou. „Měl brečet dřív! Oběsit! Nic jinýho než oběsit by mu nepatřilo! Nemám pravdu, pane?“ obrátil se na vyschlého pána.
Vypouklé brýle se zvolna otočily a vyschlý stařec nenadále promluvil: „Jaký oběšení? Všecko musí jít cestou práva…“
„Aha!“ zlostně zašeptal rudolící, „já rozumím. To je vaše humanita!“
A děl k sobě: „Ono na vás dojde, humanitáři. Filosofové!“
Zachrastěly sáčky s bonbony.

Karel Poláček: Hlavní přelíčení, 1932
stare a fishfull of  errors 24.červenec 2014 15:17:09
Rougierovi vydělávali kolem sta franků týdně, a díky přísnému hospodaření dokázali být stále napůl hladoví a napůl opilí.
Teď zrovna nemůžu sloužit, tak jen něco pro kozorožky.
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge 17.červenec 2014 12:04:42
Jj.
Jan.S.Harold Nechť hříšníci opuchnou!  17.červenec 2014 12:00:30
Hezky někam na uložto.
Sarpele Want to sell your house?   Best hide the taxidermy. 17.červenec 2014 11:57:11
Já myslím, že by se nikdo nezlobil, kdyby to se japok hodil celé, děkujeme předem ;)
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge 16.červenec 2014 19:53:27
Díky, eště ženský Váhy pls.
 photo 17E0enascarontiacuter1_zps95a6cb29.jpg  photo 17D0enascarontiacuter2_zpsaa617ca4.jpg  photo Scarontiacuter1_zps0c3703e8.jpg  photo Scarontiacuter2_zpsc3b93c87.jpg
dodám zítra
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge 15.červenec 2014 20:34:09
Štíra neměl bys?
Anny Novákové ze Lhoty nejúplnější stoletý planetář, aneb vysvětlení nebeských znamení a jejich účinků na člověka, opsaný přesně podle informací stařičké cikánky Ilzy...
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge 15.červenec 2014 19:52:35
Nevěděl jsem.
Akvarko down right mean false sop lap sick dope  15.červenec 2014 19:51:37


Tisíc a jedna noc - Rozprávanie o kráľovi 'Umarovi ibn an-Nu'mánovi a jeho synoch Šarrkánovi a Dau'almakánovi
arnost snad nechci tak   moks 14.červenec 2014 8:19:45
skoda, jeste to so vydrenit skrzeva vsudepritomnost
Jan.S.Harold Nechť hříšníci opuchnou!  14.červenec 2014 8:04:16
Ještě sem, pls.