Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

KulturaLiteraturaNové

Spravuje:

Kristian



Reklama



Občas mě při četbě zarazí věta, fráze nebo jenom zajímavý obrat, který nechci zapomenout a o který bych se rád případně podělil. Věci divné, zvláštní nebo legrační. Proto je budu dávat sem a budu rád, když ostatní učiní totéž.

Jednoduchá pravidla: trollovaté příspěvky, které dotyčný nebude schopen obhájit, mažu. U každé citace prosím uvádějte zdroj. Debata k tématu vítána, OT plky ne. Dík.


bergamott Kam?  Asi sem.
Já to snad opravdu zkusím dočíst.
tigr_papirosowy Naše přání nejvroucnější  amazing future
!!!
"Aby ti to bylo jasné, Simone" vysvětloval - a už Simonovi tykal, "já nevyrábím falza, nýbrž nové kopie autentických dokumentů, které se ztratily nebo které kvůli banálním okolnostem nebyly nikdy vyhotoveny, ačkoli vyhotoveny být mohly a měly. Falzum by bylo, kdybych napsal křestní list, z něhož by vyplývalo- promiň, je to jen příklad - že ses narodil nějaké kurvě v Odalengu Piccolu (a šťastně se pochechtával nad tou pokořující domněnkou). K takovému zločinu bych se nikdy nesnížil, protože jsem řádný muž. Ale kdyby dejme tomu nějaký tvůj nepřítel zatoužil po tvém dědictví a ty bys věděl, že se rozhodně nenarodil ani z tvého otce, ani z tvé matky, ale z jedné kurtizány z Odalenga Piccola a že zašantročil svůj křestní list, aby se mohl ucházet o tvé bohatství, a požádal bys mě, abych sepsal ten ztracený doklad a zmátl tak plány toho darebáka, pomohl bych takříkajíc pravdě, dokázal bych to, o čem víme, že je správné, a učinil bych to bez výčitek."
"Ano, ale jak byste zjistil, kdo jsou skuteční rodiče toho chlapa?"
"To bys mi přece řekl ty! Vždyť ho zná jako své boty."
"A vy byste mi věřil?"
"Já svým klientům vždycky věřím, protože sloužím jen čestným osobám."
"Ale co kdyby vám přesto klient lhal?"
"V tom případě by spáchal hřích on, ne já. Kdybych jen na chvíli připustil, že by mi klient mohl lhát, praštil bych s tímhle povoláním, neboť tohle povolání se zakládá na důvěře."

Umberto Eco: Pražský hřbitov
 
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Protože Radeox nefunguje (a formátovat v HTML je obvykle superopruz). Stačí URL na konci odentitovat: https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/15349553_10208013794644428_452783398195976706_n.jpg?oh=04dcc683060b5ebd46b5353f8c1d7526&oe=58BCDBE9
arnost snad nechci tak   moks
Ten jpg nefunguje.
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Jan Křesadlo: Zámecký pán aneb Antikuro
Slunko bylo u samého západu, ale svatojánští broučci ještě nevstávali. Vstanou až později, až se udělá tma, ale snídat nebudou. Dospělá světluška svatojánská, Lampyris nocticula L totiž nepřijímá potravu. Proto musí trávit z tuku, a tedy se musí hodně cpát jako larva, a to taky dělá. Její potravou jsou slimáci a hlemýždi, neboli lidově šneci. Larva světlušky vystopuje šneka podle stříbrné cestičky, kterou zanechává, a napadne ho. Šnek zaleze do domečku, ale není mu to nic platné, protože larva světlušky je malá a vleze tam za ním. Zakousne se do něj a dutými kusadly pumpuje do šneka zvláštní tekutinu, jejíž chemické složení se podobá našim vlastním žaludečním šťávám. Tou za živa rozloží šnekovy tkáně a pomalu ho vycucne. Při tom se ovšem zapatlá šnekovým slizem, ale i o to se krutá a bizarní příroda postarala. Larva světlušky má v řiti dvě žlázy, které může vychlípit, a které produkují sekret, rozkládající a smývající šnečí sliz. Ty tedy vychlípí a umývá se koncem zadku jako jakousi mycí houbou, takže se všelijak pitvorně kroutí. Tak jest skutečnost vždy zajímavější, ale také krutější a bizarnější, než fantasie pastorů všech denominací. Ovšem, to pořád ještě neřeší otázku, proč to tak všechno je. Mimochodem, světlušky pochopitelně nesvítí lidem, to se mi nezdálo už jako dítěti, vždyť lidé v noci přece většinou spí. Jsou to jejich sexuální signály a dávají si tak znamení k nemravnostem, něco, s čímž by pastor Karafiát asi taky nesouhlasil. Ale proč svítí už jejich kukly, larvy a dokonce vajíčka? Odpověď, že svítící bakterie se musejí další generaci předat už s vajíčkem, problém jen odsouvá, protože, proč by nemohly začít svítit až v dospělém věku, až když to má teda funkci? Vždyť přece světlušky mohou své světlo i zhasnout či ztlumit na pouhé doutnání – a proč vůbec vznikli takoví broučci, proč to vůbec všechno je? Že by snad přece? Ale i kdyby byl nějaký bůh, který by to z nějakého důvodu, snad z pouhé hravosti, takhle stvořil, byl by určitě hodně jiný, než ten, k němuž v podvečer tvá čeládka co k slepici kuřátka k ochraně tvé hledíme, laskavý Hospodine. On sice ani ten karafiátovský Hospodin není tak úplně hodný, protože skutečnost se dá pentlit jen do jisté míry, jinak by to přestala být literatura; např. jak tam na konci nechá ty Broučky poslušně zmrznout – mimochodem, jak si může zachovat či znovu vybojovat svobodu národ, jehož už kolikátá generace vyrůstá na této servilní filosofii? Tyto věci jsem nejasně tušil už jako dítě, i když bych to býval neuměl slovně vyjádřit – a proto jsem Broučky nikdy neměl rád. Taky jsem neměl rád Babičku, protože i o té jsem tušil, či nějak intuitivně věděl, že je celá nějak příliš nepravdivě hodná, nebolestivá a pravou skutečnost jaksi pokrytecky pentlí a přikrašluje. Věděl jsem např., že kněžna by se s babičkou ve skutečnosti vůbec nebavila, a ani by ji asi nebrala na vědomí, nebo, že bláznivá Viktorka z lesa by musela být ve skutečnosti špinavá, roztrhaná, rozcuchaná a smradlavá, a žádná krásná přírodní divoženka, atd. atd. atd. Ale nikomu jsem se s tím nesvěřoval, protože jsem věděl, že by mi za to mohli ubližovat. A podobný pocit jsem měl také mnohem později, když jsem si přečetl Fischlovo Kuropění, s tím rozdílem, že nyní jsem ovsem oceňoval jeho kvality v rámci žánru idylické literatury. Ale padla na mne taková jako lítost nad tím, jak málo vědí staří, poúnoroví emigranti o životě v sovětském protektorátu, když takový Jaroslav Dresler může napsat, že Kuropění «vyjadřuje českou skutečnost». Jak mu nic nepověděly ty různé knihy, obsahující tlumené ťukání zasutých, ani ty zoufalé výkřiky odvážnějších «protektorátních» autorů, jak nad tím stojí s nepochopením. Jako sytý, který hladovému nevěří, jak se rozpačitě tváří, jako kapr v žité, jak vidí jen «křiklavé představy a pocity» a «mluvu pouliční lůzy». Když takhle rodilý Čech, což potom cizinci? Těm je zajisté možno pověsit na nos cokoliv, např. je zavést do jakési disidentální šlarafie, kde bývalí chirurgové, degradovaní na umývače oken, nicméně při tom pijí šampaňské a análně kopulují s celými hejny povolných hospodyněk, takže ono to vlastně ani není tak strašné, co jsme způsobili, vizte, soudruzi eurokomunisté. Je možno jim úspěšně nakukat i to, že v únoru 48 stála lepší půlka národa za komunistickou stranou a že vymazávání osob a událostí z historie začalo až za «presidenta zapomnění» Gustáva Husáka, protože za předchozích tří amnesiálních zrůdiček se to ještě oněskoreně netýkalo autora a jeho kámošů, nýbrž pouze pouhých nepřátel lidu z té horší půlky, na kterých nikdy nezáleželo. Co se pak od nich může čekat, když si s poznáním domácích poměrů nedá práci ani spanilomyslný vlastenec jedině proto, že to neodpovídá jeho romantickým představičkám? Nedivte se potom těm cizincům, že, po instrukcích z nejoceňovanějších literárních míst, chápou tu naši ubohou porobenou zemi jako jakýsi gigantický tuzexový bordel pro turisty, v pikantní politické omáčce. Ale na rozdíl od případu s Babičkou a s Broučky jsem teď už velký a nikdo mi nemůže, kromě eventuálního kritického ňafání, nic udělat za to, že jsem mu narušil iluse. A tak tedy začínám tuto knihu o zvláštním zámeckém pánu, jež nese jako podtitul svůj původní pracovní název Antikuro(pění). Nebude fotograficky realistická, ale povede-li se mi, bude pravdivá v základních dimensích, které by si měl svět uvědomit.

(E-text úvodu, který mi v mládí nesmazatelně utkvěl, laskavě dodal vzjp, tak ho tu rovnou zálohuji poněkud trvaleji – haha – než na Facebooku. Vzešlo z kontextu Zídkova historického sloupku o Broučcích – přímo jpg pro neregistrované; srovnejte též 20 let starý článek Aleše Rolečka s podtitulem "Kalvín v Čechách", http://souvislosti.cz/496/496c.pdf str. 249–51.)
 
Šnekův vklad by mě právě zajímal: Normálně snad nominativ Kaspik(us) dává jen "ke Kaspiku" , zatímco "ke Kaspu" by znamenalo Kaspus, ne?

Ale musím říct, že i pro mě je ta obsese doplňováním "Džugašvili-Stalin" jen krůček od "Bronštejn-Trockij", o "Wachsmann-Voskovec" nemluvě.
cichlasoma_meeki  
(I na okoun.cz poměrně sofistikovaný humr... Neuživil se by klub pro pěstování, řekněme, esoteričtějšího humotu?)
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Já jen dělal humr, neber to vážně.
Kristian: Ale tuhle představu snad Putna nezastává, jen o ní referuje.
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Ale v tom Putnovi to také je, ta ruskápředstava, že svět se řítí do záhuby a oni jsou zářná budoucnost světa.
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Ne, ale Jasan určitě jo.
Kristian: A Putna něco takového říkal?
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Předpověď "Rusko předežene prohnilý k záhubě se řítící Západ již zítra". Ta vychází již od roku 1918 minimálně.
Lejzy God is REAL unless declared   INTEGER.
Díky!
ocs sine ira et studio  OCSite
(Možná Kristian také četl „Putinovi“, a dosud si toho nevšiml ;))
?
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Rusko už zítra předežene svět již od roku...
ocs sine ira et studio  OCSite
(Četl jsem „Putinovi“ a notně jsem se zamyslel.)
Jasan: Jaké predikce o Rusku Putnovi nevycházejí, prosím?