Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

KulturaLiteraturaNové

Spravuje:

Kristian



Reklama



Občas mě při četbě zarazí věta, fráze nebo jenom zajímavý obrat, který nechci zapomenout a o který bych se rád případně podělil. Věci divné, zvláštní nebo legrační. Proto je budu dávat sem a budu rád, když ostatní učiní totéž.

Jednoduchá pravidla: trollovaté příspěvky, které dotyčný nebude schopen obhájit, mažu. U každé citace prosím uvádějte zdroj. Debata k tématu vítána, OT plky ne. Dík.


gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
Ellen Cherry byla přesvědčená, že ženy zajímá sex víc než muže. Muži o sexu víc mluví. To je pravda. A taky neustále nafukují jeho důležitost vtipy, časopisy Hustler, výbojnými návrhy a průhledným chvastounstvím – to však podle ní jen přináší výhody dalším mužům. Muži si myslí, že být mužným znamená být kopulačním dynamem, což má posílit jejich nejistotu ve vlastní mužnost, již si spojili se sexuální výkonností, ačkoliv pravý původ této nejistoty by měli ve skutečnosti hledat ve svém malém zájmu o běžný tělesný styk. Proč mě přešla chuť na další číslo? Proč nemám většího pinďoura? Proč jsem po jednom orgasmu úplně vyflusanej, zatímco ona jich klidně zvládne deset a ještě se třese na další (s nějakým nadupaným zajdou)? Jak si můžu bejt jistej, že je to dítě opravdu moje? Vždyť je zrzavý! Ellen Cherry se musela smát.
Její vlastní zájem o sex byl typicky hluboký a trvalý. A inkognito. V patriarchální společnosti musí stálý zájem zdravé ženy o pohlavní život nosit masku ostýchavosti. Muži, kteří si tuto ironii neuvědomují, stavějí bezostyšně na odiv své mdlé choutky, zatímco silnější vášně ženy jsou obvykle skryty. V tom si byla ellen Cherry naprosto jistá.

Tom Robbins: Hubené nohy a všechno ostatní
 
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Dík.
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Ten překlad, v češtině neobratný a ve srovnání neodpovídající, bude od Ivara Tichého, že?

I have it on the authority of Colm Brogan that the Great Queen was "violently opposed to teetotalism, consenting to have one cleric promoted to a deanery only if he promised to stop advocating the pernicious heresy," and that the above was her dinner-table drink, "a concoction that startled Gladstone" - as I can well believe.

The original recipe calls for claret, but anything better than the merely tolerable will be wasted. The quantity of Scotch is up to you, but I recommend stopping a good deal short of the top of the tumbler. Worth trying once.

Scholars will visualize, pouring in the whisky, the hand of John Brown, the Queen’s Highland servant, confidant and possibly more besides; and I for one, if I listen carefully can hear him muttering, “Och, Your Majesty, dinna mak’ yoursel’ unweel wi’ a’ yon parleyvoo moothwash — ha’e a wee dram o’ guid malt forbye.” Or words to that effect.

Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Královna Viktorie

Kingsley Amis, Manuál každodenního pijáka

 
A onou hodinou se počíná jiná fase jeho utrpení, a ta trýzeň neustále rostla.

Někteří bláhoví rozervanci se pokoušejí utopiti své neštěstí pitím.

Ale opojné páry vždy přece zase vyprchají, neštěstí, jemuž nelze utéci, zůstává, a vždycky je na konec opět nutno postaviti se mu tváří v tvář - a to pak s hlavou, jež bolí, s žaludkem, jenž vypovídá službu, a s duchem zrovna uměle zkrušeným.

Jak si doposud počínal G., bylo úplně shodno s počínáním takových šílenců. Aby přežil tuto děsnou ránu osudu, k tomu by potřeboval všech svých sil, své cnosti, dřívějšího zdraví, svého návyku pilné práce, výhody pokojného spánku, jenž je práce věrným průvodcem, a nad to nade vše své bývalé zbožné mysli.

Všecky tyto hojivé balsámy raněných srdcí však zahodil a spolehl na to, že otupí své city opojením.

Prchavé páry se vykouřily. Osiřelé srdce leželo stále ještě jako olovo v jeho prsou. Ale teď na něm též seděl temný sup výčitek svědomí a drásal je.

Podryté zdraví. Probité peníze. Ztracená čistota. M. od něho odloučena jinou ještě propastí, hlubší než hrob!

Horečná fáse zoufalství minula.

Zimniční fase nastala.

Tu se tento zbědovaný mladík s ošklivostí odvrátil od svých veselých druhů a od všeho světa.

Bloudil samoten. Pil víno sám a sám, aby se omámil a aby aspoň na okamžik ochromil temné nepřátelské síly, jež sžíraly jeho duši. Bloudil sám a sám mezi chrámy starého Říma a léhal se skleněnýma očima, trýzní zmučen v jejich zříceninách, hůře zchátralý než ty trosky zdí kolem něho.

Na konec přišlo vyvrcholení, nutný to následek samoty, onoho chmurného, ale neodolatelného nepřítele nemocných duší.

Chodil sám a sám za noci podél černých vod a díval se do nich, dával, s odporem stále menším. Tam dole tiše tekl pokoj a mír, snad úplné skončení všeho bytí.

Co mu tu ještě zbývá?

----------------------------------

Charles Reade - Mnichovo manželství (The Cloister and the Hearth), str. 542, př. Fr. Havránek, Šotkova knihovna lidových románů, Praha, 1923

 
Akvarko keď si kokot tak si kokot 
jingjing end up at marina bay sands. sweat and shiny. odor powerful. detour seemed obvious back when he took it. too qi zao ba zao for 23, the whole puzzle floor too much before dawn.

in singapore just two seasons: outside and inside. hotel lobby is winter. a hollow cool rising floors up. gold and silver on thinnest wire float overhead like ice storm. makes sense to go to casino until storm blows over.

Mark Z. Danielewski - The Familiar Volume 2: Into the Forrest
 
Jan.S.Harold Тебе надо читать Гегеля. 
Malý čtenář, 1919
 
Premek "Až vám zmodrají hlavy od kyslíku,   žádnou cigaretu vám nedám."
"Někomu chybět. Tak mu chybět,
jak chybí mi pár mrtvých přátel,
s kterými jsem si rozuměl
jako syn s otcem a strom s lesem.
A jak má matka, pár let pochovaná,
chybí mé sestře a ženě a mně
a někdy dětem. Jak pořád slyšíme
její řeč, smích a průpovídky
a vzpomínky na ty kteří chyběli jí.
Jak čekáme dál, že přijde. To bych chtěl."

(Antonín Přidal​: Dohoda s třemi neznámými)
 
arnost snad nechci tak   moks
Co říkáte Teigově brožuře? Pro toho, kdo trochu sledoval vývoj surrealismu u nás a alespoň něco málo se o něj zajímal, je to čtení docela poutavé! Máš tu shrnuty boje, polemiky a sváry, jejichž nit se ti snadno ztrácela a mátla, když jsi je sledoval (a častěji nesledoval) v denním tisku několika stran a různých těch časopisech, které ti nepřijdou do ruky nebo je do ní nevezmeš. A je to líčení celkem, myslím, objektivní. Teige je jasný, přesný a ani dost málo hysterický, což je výborné. Jeho protivníci jsou v nebezpečí, že mu nezasvěcení čtenáři dají za pravdu ve všem všudy právě pro tyto kvality jeho podání a ducha. Tak trochu malicherný, se mi zdá. U všech všudy, autor Surrealismu proti proudu disponuje výstřižky z Národního státu (fašistické noviny, tuším?) a cituje velmi přesně Národní výzvu! To je tedy čte? Ó! To mi nejde dost na můj obyčejný rozum, dosud tak plný úcty k bohům… Ale což, raději mlčme, cožpak není známo z řecké mytologie, jak zpropadeně jsou bohové malicherní? Konečně mají na to právo, vždyť se v nich neděje nic, co by hned nezajímalo celý vesmír. Když se mezi sebou pohádají u kavárenského stolku „chrlíce při tomto konfliktu zběsilá slova“, zaslouží to, aby to perem bylo vtěleno a vtesáno do desek historie. Jiná věc by ovšem byla, kdyby to byli pouzí lidé jako vy a já! Kdyby nás ti chtěli literárně zpravovat o tom, jak si nad černou kávou „vybíjeli nahromaděné rozpory“, rozdávajíce si „odpovědi ne pouze teoretické“, řekli bychom jim, že je to sice náramná legrace, ale že je načase, aby svou batrachomyomachii přestali vydávat za třídění duchů, za rozlišování směrnic a názorů a tedy za věc obecně významnou.

Václav Černý, Karel Teige: Surrealismus proti proudu
 
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Aha, jinde to je k nalezení i textově; tedy pro crosspostování do typoklubů archivuji:

Obchodní jednání dvou pitomců… (časopisecký mezinadpis, z knižního vydání právem vyřazený)

Musím zařídit tisk vizitek.
Zaměstnanec příslušné firmy si přepsal text ve svém počítači, vytiskl a dal mi ke kontrole.
Já: Je to v pohodě, akorát kdybyste tady změnil ty divisy na pomlčky.
On: Dyť to jsou pomlčky.
Já: Ne, to jsou divisy.
On: Nevím, o čem mluvíte, vůbec vám nerozumím.
Já: No tady potřebuju delší čárky. Vy jste použil krátké, tomu se říká divis, ale já tam potřebuji o něco delší, klasickou pomlčku.
On: Ale tohle je přece pomlčka. Nic jiného nemám.
Já: Můžete jít do symbolů, já vám to ukážu.
On: To jsem ještě neslyšel, aby mi někdo vykládal, co mám kde používat. (otevírá soubor, naviguji ho, ťukne na pomlčku).
Já: To je ono, teď je to OK. Mohl byste mi jich udělat pět set? V pátek ráno se stavím… Děkuji… Nashledanou (interpunkce chybí v obou vydáních; hanba dybbuk!)
On (v duchu): To je ale pitomec!
Já (v duchu): To je ale pitomec!
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Zapomněl jsem odřádkovat před "Prověřit!", ale už to nepředělávám.
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Znovuobjevuji Jakuba Šofara

Jaké jste prodělal vážnější choroby?, ptala se mě doktorka na padesátileté prohlídce, na kterou jsem šel o pár let později. Jsem u ní sice asi 12 let hlášený, ale nikdy jsem k ní nedoputoval.
No, mudruju, jeden čas jsem poslouchal Duran Duran a kupoval si knížky Jiřího Švejdy.

Skřele sestává ze čtyř kostí — skřelové předvíčko, skřelové mezivíčko, skřelové víčko a skřelové podvíčko.
Kdo napíše lepší báseň?
A kdyby měl člověk skřele, byl by jeho život naplněnější? Prověřit!

Josef Maria Emanuel Lešetický z Lešehradu vzpomínal na básníka Jana z Wojkowicz (1880–1944). Ten se narodil v bohaté nymburské rodině, od mládí hýčkán a nerozumně rozmazlován. Vyrostl z něj krajně choulostivý, trpný tvor, jenž stále postonával, až posléze byl churavostí trvale upoután na lože. Lešehradovi, který ho navštívil v roce 1903, připadal buď jako světec, nebo asketický poustevník. Když se ho zeptal, co mu je, vysvětlil mi, že mu vlastně nic nechybí, ale že se někdy cítí příliš sláb, aby povstal s lože a vyšel z domu.
Kdyby tudy vedla cesta do literatury, tak jsem již dávno hotovým Mistrem. Povstat z lože je jeden z nejtěžších úkolů, které musím dnes a denně vykonávat. A je nás takových armáda. Ale možná že vysvětlení Wojkowiczova literátství je mnohem jednodušší; jeho původní jméno zní Nebeský.
To se to pak píše, s takovýmhle jištěním.

Zradidla čili lapy, 2012

Na pohřbu matky. Všiml jsem si chlápka: přišel, pohupoval se do rytmu při Armstrongovi, kondoloval. A pak se představil. Že je z OSA a že to bude za tři stovky. Tak jsem mu řekl: Víte, že když Satchmo umíral, že se tomu smál? Muž znejistěl. No tak pro jednou vám to teda vodpustím. Ale blázen na kopci na to nikdy nezapomene. Na jeho pohřbu bude vypuštěno deset skokanů skřehotavých. Ve smuteční síni pod Zelenou horou, ve stínu Santiniho majestátu, se bude jen skřehotat…

Obden snívám o tom, že přestanu kamkoli chodit. Každý týden v pondělí ráno přijede řidič, já mu odevzdám balík přečtených knih, on mi dá tučný šek a současně další várku čtení. Jenže moc dlouho se v této představě nesmím bahnit, zkracuje mi totiž čas na čtení.
(Pokračuje rozkošnou historkou o pikrování, slovo neznal jsem! A ta o divisu je taky super, ale musel bych ji už přepisovat ručně.)

Blázen na hoře, 2013

 
Jan.S.Harold Тебе надо читать Гегеля. 
!!!!!!!!!§
DJ Slamák I vy jistě se zarmoutíte  a žerty na rtech pomrou.
Frndbrnk!
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Pro mě to nebylo snesitelné ani jednou týdně na Facebooku, když to zase přátelé lajkovali nad nějaký limit: Halič zahrnující Kafku, no fakt.
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
!!!
arnost snad nechci tak   moks
(Zrovna Mikulas mi prisel z te party nejzajimavejsi.)
Premek "Až vám zmodrají hlavy od kyslíku,   žádnou cigaretu vám nedám."
Překladatel Havrda je cool týpek!
Jan.S.Harold Тебе надо читать Гегеля. 
Chudáčkové! Celý váš život, který není skutečným životem, vám naplnili bezbožným žertem! Není snad v Argu uctíván Zeus Falakros (holohlavý) a na Kypru zas Tímóros (trestající)? Neobětují snad Argejci Afrodítě Peribasó (obkročmá), Athéňané Afrodítě Hétaira (nevěstka) a Syrákúsané Afrodítě Kallipygos (s nádhernými hýžděmi), kterou básník Níkandros kdesi nazývá Kalliglútos (s nádherným zadkem)? O Dionýsovi Choiropsalovi raději mlčím...*)


A překladatel Havrda připisuje poznámku pod čarou:

*) K epitetu Χοιροψάλας: χοῖρος je doslovně „prasátko“, zároveň ale vulgární označení ženského pohlaví…; ψάλλειν je tolik co „brnkat“, „mnout“ nebo „tahat“. Tak je podle schol. Aisch. Pers. 1063 Dionýsos Choiropsalás ten, který tahá ženy za pohlaví (…), nebo, jak odvážněji a patrně i výstižněji navrhuje kolega Vítek, „hráč na kundu“.


(Kléméns Alexandrijský: Pobídka Řekům)