Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

snop, arnost

Může vás zajímat



Reklama



pojmy a tak naleznete docela dobre vysvetlene a definovane zde (Wikipedia)
Nebo z jineho zdroje zde (Math Thesaurus)

pripadne se zkuste pohrabat v nejvetsi encyklopedii matematiky: http://mathworld.wolfram.com/


snop protoplasma neboli  uršlem 18.duben 2012 9:38:33
Trivialni, ale ruzne pro D<2 a D>2.
DadB jsem zralý na  šrotovné 18.duben 2012 7:59:43
To zcela jistě ano (znám), já spíš přemýšlím o tom, že když je "graf" zadán jednoznačně pouhými třemi parametry, zda nebude nějaké rychlejší řešení, než NP úplné. Pro P=2 a L=2 je řešení triviální, stejně tak jako pro P a L hodně velká (po jedné straně tam, po druhé straně zpátky a pak ještě znovu na druhý konec), otázkou je, jak to bude vypadat mezi tím, s rozumným počtem domů.
To bude nějaká variace problému obchodního cestujícího, ne? http://en.wikipedia.org/wiki/Travelling_salesman_problem
DadB jsem zralý na  šrotovné 17.duben 2012 23:46:56
Když jsme byli o víkendu na procházce, chvíli jsem pozoroval zmatenou(?) doručovatelku reklamních letáků, jak pobíhá z jedné strany ulice na druhou ve snaze hodit do každé schránky leták. A napadla mě v tu chvíli následující úloha (pokud by byla už dávno někde vyřešená, postačí odkaz. Dík.):

Problém doručovatele reklamních letáků: Na ulici délky D>1 a šířky 1 stojí po levé straně L>1 domů a po po pravé straně P>=L domů. Domy jsou od sebe v ekvidistantních vzdálenostech, vlevo D/(L-1) a vpravo D/(P-1). Tedy dva domy na každé straně stojí vždy na začátku a konci ulice, s každým dalším domem se vzdálenosti rovnoměrně rozdělí. Úkolem doručovatele je vhodit do každé schránky leták (přičemž se může i vracet nebo běhat šikmo přes silnici), musí však začít a skončit na opačných koncích ulice. Úkolem je najít nejkratší trasu.

radamec Staňte se členy  FRA 15.duben 2012 16:58:28
Náhodou jsem tady klikl na nejstarší příspěvky, kde se řešilo, proč je přirozený logaritmus přirozený. Koukám že tehdy nezazněly dva důvody, které jsou tak základní, že si asi zaslouží uvést i po těch letech. Ostatně von_Zeppelin sem pořád chodí a třeba mu to stále vrtá hlavou.

1. Přirozený logaritmus je integrálem 1/x.
2. Derivace libovolné exponenciální funkce rovná se vynásobení přirozeným logaritmem základu.

arnost snad nechci tak  moks 11.duben 2012 19:43:45
arnost snad nechci tak  moks 5.duben 2012 9:28:47
tady si muze clovek vyslechnout jak zni stejne skladby v ruznych systemech ladeni:

http://www.squidoo.com/tuning-systems

arnost snad nechci tak  moks 5.duben 2012 8:08:04
radamec Staňte se členy  FRA 4.duben 2012 23:40:18
Nicméně to už odbíháme od té základní části, že transpozice jsou standardní hudební operací a že tvoří grupu.
Hm, to by chtělo Integrovanou sonátu. Vzali bychom nějaké noty (osa X je notová osnova, osa Y tóny), z toho by byla nějaká hezká křivka a to bychom pak celé integrovali. To by mě zajímalo, co z toho vyleze.
asym Existuje inteligentní život mimo Okouna?  4.duben 2012 23:01:55
Často se stává, že když transponuješ skladbu v temperovaném ladění do jiné tóniny, najednou to jaksi není ono. I člověk bez absolutního sluchu to vnímá.
arnost snad nechci tak  moks 4.duben 2012 22:18:07
K vyvraceni tohoto tvrzeni si staci poslechnout stejnou melodii v temperovanem a prirozenem ladeni. A ani k tomu nepotrebujes moc sluch.

Houslisti trpi jistym schizmatem, kdy s orchestrem, ci klavirem musi hrat temperovane a spolu si mohou zahrat prirozene, coz muze vest k chybe mereni.
DadB jsem zralý na  šrotovné 4.duben 2012 22:05:53
Hudební teorie je velmi čtivou formou podána také tady: http://dusan.pc-slany.cz/hudba/default.htm
radamec Staňte se členy  FRA 4.duben 2012 22:05:12
Nemám sluch, kterým bych to posoudil. Ale četl jsem tuhle, že muzikanti si myslí, že umísťují tóny jinak, ale když se jim to změří, je to temperované ladění. Víc to řešit nehodlám.
arnost snad nechci tak  moks 4.duben 2012 22:01:19
Ehm. Napriklad houslova, ci dechova kvarteta?
arnost snad nechci tak  moks 4.duben 2012 21:59:42
http://danadler.com/misc/Cycles.pdf

Tohle je pekny clanek k tematu. Pricemz si ty obri schody doporucuju ke cteni pustit.
asym Existuje inteligentní život mimo Okouna?  4.duben 2012 21:51:02
Není to trochu jako nějaký afinní prostor a jeho zaměření?:-)
radamec Staňte se členy  FRA 4.duben 2012 21:43:41
Ech, tónina je množina abstraktních tónů a transpozice je nějaké její zobrazení. Takže třeba tónu D přiřadíme tón Fis. Kam si to kdo naladí je jeho věc. Nicméně moc nevěřím tomu, že by někdo skutečně používal jiné než temperované ladění. To řadím spíš do oblasti bájných muzikantských historek.
r0b0t ~ matika šmatika ~  braidd drwg 4.duben 2012 20:58:23
Já moc nevím, co jsou transpozice nebo tónina, ale takové ty skupiny tónů, které se hrají najednou (akord? harmonie?) tvoří přirozeně T^n/S_n (součin n kružnic vyfaktorizovaných symetrickou grupou).
DadB jsem zralý na  šrotovné 4.duben 2012 20:39:57
Matematika je kráva, hudba je mlíko (Z toho konverzačního odkazu. Geniální)

Já tak nějak intuitivně cítím, že hudba JE matematika i fyzika (ale jsem matematik a hraju na klavír, kytaru, flétnu a ještě pár dalších udělátek.)

Není to jen počítání taktů, čtvrtky, osminy, šestnáctiny a v součtu to všechno musí sedět.

Úžasná věc je ladění, o tom se dá najít spousta věcí. Tón o oktávu výš hraje přesně na dvojnásobné frekvenci, důležitou roli v akordech mají různé celočíselné poměry a také třeba dvanáctá odmocnina ze dvou.

Změřte na hodině délku struny na kytaře a pak vzdálenost k jednotlivým pražcům. Tam jsou ty poměry krásně vidět, dvanáctý pražec bude přesně v polovině délky struny.