Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

snop, arnost

Může vás zajímat



Reklama



pojmy a tak naleznete docela dobre vysvetlene a definovane zde (Wikipedia)
Nebo z jineho zdroje zde (Math Thesaurus)

pripadne se zkuste pohrabat v nejvetsi encyklopedii matematiky: http://mathworld.wolfram.com/


Cichlasoma   26.březen 2012 23:20:13
"Dnešní vědec se neptá na skutečnost, ale na teorii a její falsifikovatelnost, resp. na predikčně fungující model."

Snad. Ale souvislost takového postoje s Kantem je imho velmi volná, nikoli těsnější než s mnohými jinými. (Kanta žádná falsifikovatelnost v podstatě nazajímala, neb si myslel, že newtonovská přírodověda prostě dokonale a definitivně popisuje chování smyslově dané přírody. (Byť pak ještě z jiného hlediska přírodu vyznačuje účelnost organismů a krása/vznešenost přírody, jakož i nějaký soulad s lidskou svobodou.)

"Přitom ovšem stále předpokládáme, že nějaká objektivní skutečnost existuje (kantovská věc o sobě). Pokud ovšem je naše poznání vázáno na apriorní struktury, pak je předpoklad takové skutečnosti zbytečným pojmem."

Jo takhle. No ta objektivní skutečnost (u Kanta) asi occamovou břitvou neprojde. To ale neznamená, že jí neprojde ta teorie, že matematika zachycuje nutné struktury obsahů vědomí.
Taky tvrdit, že na ni věří "dnešní věda" je dost odvážné, dnešní věda je k tomu imho celkem indiferentní.
Cichlasoma: Dnešní vědec se neptá na skutečnost, ale na teorii a její falsifikovatelnost, resp. na predikčně fungující model.

Přitom ovšem stále předpokládáme, že nějaká objektivní skutečnost existuje (kantovská věc o sobě). Pokud ovšem je naše poznání vázáno na apriorní struktury, pak je předpoklad takové skutečnosti zbytečným pojmem.

Inu, tedy ji aplikuj na kantovskou gnoseologii.
Cichlasoma   26.březen 2012 22:51:37
"To tvrdí Kant, ze kterého (víceméně) vychází dnešní přírodověda, nezabývající se skutečností, nýbrž modelováním."

Můžeš trochu rozvést, jak vychází dnešní přírodověda z Kanta?

Kant se pokusil vysvětlit, jak je to možné, že v oblasti naší zkušenosti striktně platí matematické přírodověda. Matematika umožňuje zachytit nejen naše *myšlenkové struktury* ale i struktury vší vnímatelné skutečnosti, protože ta je zformovaná našimi kategoriemi a formami názoru, ještě než začneme nějak vědomě myslet.

A můžeš upřesnit, proč podle Tebe ta Kantova teorie neprojde břitvou?
asym Existuje inteligentní život mimo Okouna?  26.březen 2012 22:33:11
Tell me more.
(Occamova břitva se přece aplikuje na teorie, byť, pravda, založené na matematice. To mi přijde jako tvrdit, že slovní fotbal neprojde Turingovým testem.)
Asym: Jinak, mně se líbí definice, že matematika (z paměti vytaženo a volně přeloženo) se zabývá myšlenkovými strukturami, které jsou všem lidem společné.

To tvrdí Kant, ze kterého (víceméně) vychází dnešní přírodověda, nezabývající se skutečností, nýbrž modelováním.

Jenže to má několik podstatných háčků. Ten první je, že to neprojde Occamovou břitvou.

asym Existuje inteligentní život mimo Okouna?  26.březen 2012 21:49:39
Ty mě snad sleduješ. Já jsem dneska zrovna v obchodě listoval knihou "Je Bůh matematik?" a jak jsem pochopil, je celá o tom, na co se ptáš!!

Jinak, mně se líbí definice, že matematika (z paměti vytaženo a volně přeloženo) se zabývá myšlenkovými strukturami, které jsou všem lidem společné.

Já sám jsem trochu filosofoval na téma "kde se bere matematika" z trochu fyzikálnějšího úhlu pohledu. Třeba jak se z představy o pohybu vezme mechanika, nebo i jak se dojde k celkem exaktně vnímanému pojmu jako délka křivky. I v těch nejexaktněji vypadajících odvození jsem vždycky narazil na slabý, intuitivní, článek řetězu mezi vnímanou "realitou" a matematickým popisem. Stále jsem nerozhodnutý, jestli se matematika odehrává i mimo naše hlavy.
snop protoplasma neboli  uršlem 26.březen 2012 19:43:57
me to bohuzel zajima v tech {}, {{}}, {{{}}} a tak...
radamec Staňte se členy  FRA 26.březen 2012 19:23:54
Jedna polovina tau.
snop protoplasma neboli  uršlem 26.březen 2012 19:17:37
jasne, ta otazka ve skutecnosti pochopitelne znamena "kolik je pi".
Sarnegarth ih ∂Ψ(r,t)/∂t = −h²/2m ∇²Ψ(r,t) +  V(r)Ψ(r,t) 26.březen 2012 19:14:52
ten je jenom z definice π.
snop protoplasma neboli  uršlem 26.březen 2012 19:11:08
takze zbyva obvod kruhu :-)
Lejzy God is REAL unless declared   INTEGER. 26.březen 2012 18:58:07
Yo dawg.
Sarnegarth ih ∂Ψ(r,t)/∂t = −h²/2m ∇²Ψ(r,t) +  V(r)Ψ(r,t) 26.březen 2012 18:50:38
no, na to se hodi treba ta dadbova uvaha. obvod kruhu je 2πr, tj. obsah je 2πr2/2 = πr2.
Lejzy God is REAL unless declared   INTEGER. 26.březen 2012 18:38:46
Ale stejně musíš znát plochu kruhu.
DadB jsem zralý na  šrotovné 26.březen 2012 18:21:59
To mi připomíná, jak jsem to kdysi dávno vymyslel já (nic o integrování jsem v té době nevěděl). Vyšel jsem z toho, že pro kouli je povrch S=4 pi r^2 a objem kužele je V=1/3 podstava*výška. Pak jsem si představil, že koule je složena z nekonečně mnoha jehlanů směřujících do středu a majících tak výšku v=r a že celková plocha jejich podstav je právě povrch koule. A pak už stačilo jenom dát ty dva vzorečky dohoromady a ono to kupodivu vyšlo. V_koule = 1/3 (4 pi r^2) r = (4/3) pi r^3
Taky jsem měl dojem, že se objem koule dá spočítat nějak elementárněji, ale nemoh jsem si vzpomnenout na ten kužel. Ale byť je ten Cavalieriho princp naprosto intutivní a nevyžaduje formální definici integrálu, je to primitivní forma Fubiniovy věty (jak píšou i na tý wiki), takže tam ty integrály mezi řádky schovaný máš.
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework 26.březen 2012 14:30:15
To vypadá zajímavě.
Sarnegarth ih ∂Ψ(r,t)/∂t = −h²/2m ∇²Ψ(r,t) +  V(r)Ψ(r,t) 26.březen 2012 14:16:26
(ale jako je jasny, ze v dusledku z toho ten integral zase kouka, no.)
Sarnegarth ih ∂Ψ(r,t)/∂t = −h²/2m ∇²Ψ(r,t) +  V(r)Ψ(r,t) 26.březen 2012 14:13:55
objem koule se prece jen odvozoval trochu jinak, ne?