Okoun

Oloupu mrkev, celer, řepu a slupky hodím na žížalí kompost. Na venkově nic neobvyklého. S kuchyňskými zbytky šup na zahradní hroudu, kam se žížaly stěhují automaticky. Ale v bytě?
Městský člověk
My městští lidé vycházíme z představy, že všechno hodíme do popelnice a ono to zmizí s průjezdem popelářského vozu. Slupky, vylouhovaný čaj nebo káva? Těch je přece pro obyčejný koš škoda. Patří na kompost, a to nejlépe vermikompost.
Městský vermikompost
Vermikompost mám na zaskleném balkóně. Žížalí kolonie se stará, aby se zbytky rychleji rozkládaly. Pro mě samotného zatím stačí jedna skládací plastová bedýnka s víkem. Kdo nemá balkón zasklený, měl by na zimu kompostér tepelně zaizolovat. V jednom člověku se mi už přes půl roku nedaří bednu zaplnit. Voda se odpařuje nebo odkapává, žížaly pracují a zřejmě se i množí.
Vylepšený vermikompost
Je jasné, že zanedlouho jediná bedýnka nebude stačit. Také by nebylo od věci cenný kompost využít a něco pohnojit. Našel jsem inspiraci u Tomáše Bártla, který složil tři krabice Slugis z Ikea. Když se jedna krabice naplní, začnete házet zbytky do druhé a žížaly se přestěhují za čerstvým. Plnou krabici máte k dispozici jako hnojivo ke květinám nebo můžete přihnojit stromky v okolí domu.
Co žížalám chutná
Sypte žížalám zbytky zeleniny a ovoce, čajovou nebo kávovou sedlinu. Budou vrnět nejen ony, ale i váš nos. Takový kompost nezapáchá. Kompostovacímu labužníkovi dokonce voní. Nezkoušejte však zbytky pečiva, masa nebo mléčných výrobků. Přes četná varování jsem to zkusil za vás. Opravdu na kompost opravdu nepatří (hnijou jiným stylem).
Nevítané mušky a budoucnost kompostu
Zřejmě házím na kompost přespříliš ovocných zbytků. Mušky octomilky se mi opět přemnožily. Tentokrát zkusím octovo-jarovou past také podle Tomáše Bártla. Na druhou stranu mušky z vlastních zbytků mi vrásky nedělají. Hlavně: zanedlouho budu mít kvalitní hnojivo pro domácí květenu.