Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládežiPro lingvisty

Spravuje:

Šnek

Může vás zajímat



Reklama



odkazy:

The Linguist List -- sbírka odkazů na lingvistické prameny, včetně materiálů o jednotlivých jazycích
yourDictionary.com -- stránka s odkazy na onlajnové slovníky, mluvnice a učebnice velmi mnoha jazyků
Ethnologue -- přehled všech jazyků světa
Omniglot -- přehled různých abeced a psacích systémů
Etymologické databáze -- etymologický slovník stokrát jinak
Ancient Scripts -- vyčerpávající stránka o písmech dávnověku

trofeje:

Arnošt: jidiš, mayština, ainujština, koptština
CrazyJoe: navažština
donAntonio: ladino
Gobers: jimaština, kalabrijština, vepština, bálajbalan
Hama: babylónština
Hank: dolnolužičtina, jakutština, gótština
J_H_: tagalština
Konrád: skotská galština, baskičtina
Kristián: faerština, bretonština, iberokeltština, indoevropština*
Lachauer: mansijština, marijština, jagnobština, kuronština
Limojoe: lydština
Otec Chura: javánština, ugandština, jupičtina, livonština
Ragnar: mongolština, evenština
Richard: provensálština, západofríština
R0b0t: čejenština
S_M_Lomoz: albánština
Stromovous: barmština, kirkasština, maltština
Suri: staroněmčina
Tander Lee: buruština, kečujština, romština, ivrit, sumerština, lakotština
Wonderka: dehuština
Zababa: hopijština, dirbalština

Ono to bude zalezet predevsim na tizi dane fraze a okolnich frazi. Tedy nesmi je prilis prevazovat (*I every second Saturday in May go.) a pak dost zalezi na mlucim, vsimni si, ze s heavy punctuation se to casto oddeluje carkami, byt je to zcela nevetne, ale bere se to jako vsuvka. A vsuvky lze lecjake nacpat leckam :)
Napadlo mě every day, ale zdá se, že funguje i to.
Se kterými přesně to nefunguje? Pár jsem si zkusil, a se všemi se mi to zdá fungovati.
Vida. Ale není to proto, že "at times" je ustálené spojení? Protože s jinými výrazy frekvence to zdá se nefunguje.
Aha. "We all at times consider some word-order impossible, only to be shown that nothing is quite impossible for a living speech." ;)
Předložkové fráze mezi podmětem a přísudkem.
Prislovecne urceni, pardon. Priklad ceho konkretne?
Myslíš příslovce nebo příslovečné určení? Jinak o anglické syntaxi moc nevím :( příklad by se hodil.
Zababa cs.forvo.com/languages/cs/  Zababov 26.červenec 2010 0:05:32
Já jsem teda nečetl dokumentaci k tý WALS fičuře, takže nevím, jak si počínal Dryer, když ty jazyky procházel. Nicméně co se týče němčiny, tak si myslím, že by většina syntaktiků počítala jako V jen finitní sloveso. všechny ostatní členy toho komplexního slovesa, ať jsou roztroušeny kde chtěj, bych pro tenhle výzkum ignoroval. Takže něco takovýho jako "Ich habe hunger gehabt" by bylo prachobyčejný SVO, nebo teda V2. Pokud se jedná o preverbia, třeba "Ich reiße den Sack auf", (sloveso "aufreißen", z něhož "auf" najdeme na konci věty) bych taky počítal jako SVO, jasný příklad V2. To "auf", ikdyž by ho většina syntaktiků považuje za součást V0 (podobně jako příčestí "gehabt" v "habe gehabt") bych pro účely týhle statistiky ignoroval.
Silent: Snažím se tu vysvětlit, že to nemohu ověřit, dokud nezjistím metodiku. Proto se ptám, zda někdo nevíte, jak se to má dělat, když oni to sami popisují tak mdle.
A je skutecne pro nemcinu jeden z tech sesti slovosledu prevazujici? Staci aby dva z nich byly podobne caste a uz by to asi soupli do nevyhranenych...
Silent: Jenže pak bych zase nechápal, proč je podle WALS němčina nevyhraněná.
Profi syntaktika nemciny neznam a sam si na analyzu nemciny netroufam. Pokud je to jako anglicke "I have sought." tak by se to hodnotilo jako jedna slovesna fraze realizujici prisudek, pricemz vetne vzorce se vetsinou kresli podle obligatornich clenu a poloha prisudku by se primarne urcovala podle nositele gramatickych kategorii, coz je pomocne sloveso (jinak by inverze byla prd inverzi ;). Stejne tak rekci ma cely ten prisudek jen jednu a modifikovan je take jako celek... Pokud tedy chapu, kams miril.
Silent: No, to právě nevím. Proto se na to celou dobu ptám. Profi syntaktik npkc?
A opravdu tohle analyzujes jako dve slovesa nebo jako jednu slovesnou frazi o dvou (ci vice) clenech?
Prislovce frekvence mohou byt realizovana jednoslovne, viceslovne i predlozkovou frazi. Pricemz vsechny tri typy mohou zaujimat vsechny polohy a to vcetne te "specificke" pro frekvencni adverbia - mezi podmetem a prisudkem.
(Ale ta němčina možná V2 bude, pokud se za V počítá libovolný kousek větné fráze.)
Japok: V2 není, pokud správně chápu pojem V2. Mívá i oznamovací věty XSOV.
Koukal jsem do nějakého článku a podle něj i když je estonština spíš V2, lingvisté ji berou jako SVO. Imho to bude tím, že není ani dost světová, ani dost obskurní.
(A ta čuanština je fakt ortografický zážitek. A to ještě bohužel zrušili v osmdesátých letech naprosto geniální písmenka, která si vytvořili v letech padesátých:

"Bouч bouч ma dəŋƨ laзƃɯn couƅ miƨ cɯyouƨ, cinƅyenƨ cəuƽ genƨli bouчbouч biŋƨdəŋз. Gyoeŋƽ vunƨ miƨ liзsiŋ cəuƽ lieŋƨsim, ɯŋdaŋ daiƅ gyoengƽ de lumз beiчnueŋч ityieŋƅ."