To se myslím opakuje i v ontogenezi:)
Vývojově primitivní druhy žab nezvládají hladké přistání a po skoku dopadají na břicho. Zdá se, že žáby v průběhu evoluce nejprve zvládly odraz a teprve později se naučily "novou technologii" pohybu praktikovat bezpečně a bezbolestně.
http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/primitivni-zaby-skacou-placaka_176276.html
matt ridley je fakt vtipny chlapik
Chceš říci bylo by to ještě nejasnější, a tím by to bylo ještě jasnější, že? :-)
Já taky nejsem sinista, ale myslím, že předložky i s podstatným jménem se kladou před přísudek nezávisle na aktuálním členění. Ve staré čínštině následovaly často po přísudku, ale to může souviset s tím, že se obvykle vyvinuly ze sériových sloves. Zeptám se v jazykovém koutku.
(Heh, u těch vojáků jsem vlastně v obou případech mohl použít sloveso "zajímají", bylo by to ještě jasnější.)
Japok: No, nejsem sinista, ale "předložková fráze" není asi ideální výraz. Tam jde snad o to, že téma je zpravidla na začátku. Ale to platí i o češtině ("vojáci tlučou chlapce" versus "chlapce zajímají vojáci"). Předložková fráze je to tehdy, když se tam něco blíže určuje ("ve středu budu lakovat stoly").
Předložková fráze - sloveso - předmět. Aspoň wasl jiné než čínské jazyky s tímhle dominantním slovosledem neuvádí.
(Mimochodem, co že je na čínském slovosledu tak atypického?)
TL: Aha, četl jsem to jako odpověď na tu piražštinu, a nedávalo mi to moc smysl.
O obojím. Zrovna u "čínštiny" je problém i v tom, že se sama dá považovat za svého druhu jazykovou skupinu. Kromě toho, vzhledem k tomu jak rychle jazyky vymírají, o nějakém reprezentativním vzorku jazykové různosti už prakticky teď nejde hovořit.
FiS: Ale Japok snad hovoří o (ne)typičnosti s ohledem na počty jazyků, ne mluvčích, ne?
Šnek: myslel jsem počet lidí/mluvčích.
"je čínskej slovosled typickej, protože ho používá jedna miliarda lidí, nebo netypickej, protože je v rozporu s tendencemi skoro ve všech ostatních jazykových rodinách?"
FiS: Typičnost zde je třeba posuzovat množstvím typů (zde jazyků), ne počtem reprezentantů.
Ech, myslel jsem, že množství jazyků je zde množství reprezentantů. Co nechápu?
Typičnost zde je třeba posuzovat množstvím typů (zde jazyků), ne počtem reprezentantů. Ad Everett: to je možné, mně jde spíš o to, co z toho Everett vyvozuje (absolutní závislost jazyka na kultuře apod.).
V Amazonii ale kmen Piraha není zas tak netypický - třeba Mundurukové jsou na tom v mnoha ohledech podobně. A některé znaky, které Everett na piražštině ilustruje jsou dokonce možná poměrně rozšířené.
Vůbec si myslím, že argumentovat nějakou typičností je v případě člověka dost pochybné.