Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

bard,
arnost,
Šnek

Může vás zajímat



Reklama



protoze se ani bard, ani snek zatim nerozhoupali a ja nemam kam davat odkazy, zalozil jsem tento klub sam. pridal jsem oba zminene aspon k k demoderatizatorum

Linky:


Trofozoit All my demons  now work for me.
Nutno říct, že totéž vysvětlení o "přesouvání onoho původce, z organismu na geny, které ale samo o sobě nemá dalšího významu jen toho, který si tam dáme" říkal i na své přednášce s Kraussem a asi jsem v ten moment skutečně pochopila jak to přesně myslí a asi poslední zbytky mentálního problému, které jsme s tím měla, tímhle zmizely.

Jako pořád nejsem žádný jeho nadšený fanoušek, neboť jeho forma mi pořád úplně nesedí, na druhou stranu zcela respektuji a jistým způsobem i chápu komentář "že by mohl být méně ostrý, ale že mu záleží daleko víc na pravdě než na tom, co si o něm někdo myslí a že v tom ohledu prostě nechce dělat žádné kompromisy".
Tedy chápu.. mám v tomto ohledu něco podobného doma ;)

Takže jsem vlastně chtěla říct, že pokud někdo Dawkinse četl a nesedělo mu to úplně a tím pádem nikdy neměl moc zájem slyšet ho ještě i mluvit (pokud zrovna nebude výrazněji protináboženská, což asi záleží taky kde přednáší a při jaké příležitosti), tak je možná lepší nějakou spíš slyšet, protože působí mnohem přístupněji, tenhle Origins Project Dialogue zrovna byl zajímavý i tím Kraussem a taky tím, že Krauss je fakt dost vtipný ;)
El_Diablo Nikdo není dokonalý, až na  Chucka Norrise!
Musíme znát evoluci, ať víme, jak neřídit svět, říká nejslavnější biolog
Exkluzivně 18. dubna 2015 19:35

Britský profesor navázal na Darwina a popsal, jakým způsobem funguje evoluce nikoli na úrovni jednotlivců a druhů, ale přímo na úrovni genů. Známější je ale jako bojovník proti pověrám a náboženskému fundamentalismu. Richard Dawkins říká, že popularizace vědy je těžká práce, ale vyplatí se.

Zdroj: http://technet.idnes.cz/richard-dawkins-interview-rozhovor-rozsireny-fenotyp-nabozenstvi-popularizace-vedy-glm-/veda.aspx?c=A150418_180804_veda_pka#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
 
Tak pravděpodobnější teorie je že člověk byl primát schopný tak dobře shánět kaloricky hustou a stravitelnou přirozenou (tedy syrovou) stravu, že se mu úměrně zmenšily čelisti a trávicí soustava a zvětšil mozek. A když byl dostetečně inteligentní aby byl schopen ovládat, udržet a založit oheň, začal vařit potravu.
ta diskuze k tomu byla výživná
El_Diablo Nikdo není dokonalý, až na  Chucka Norrise!
Tak to máš blbý... :)
Trofozoit All my demons  now work for me.
Přiznám se že jsem netušila, že tepelne zpracovávat potravu umíme už 2 miliony let.. já s tím mám problémy doteď ;)
El_Diablo Nikdo není dokonalý, až na  Chucka Norrise!
 
arnost snad nechci tak   moks
ted asi polemizujes spis s tim textem na WEIT
Ten článek je OK, akorát se s tím půdovním podle mě docela míjí - Zpracování cizího modelu a ukázání kdy funguje líp když se přidají nějaké parametry je super (A za zveřejnění kódu mají u mě velké plus), ale pokud tím polemickým argumentem toho původního bylo, že eusocialitu můžeme vysvětlit i bez příbuzenského výběru a že je to vlastně zbytečně komplikovanej a komplikující koncept, tak si nejsem jistej jestli je správná polemika ukázat že pokud si zavedeme do modelu příbuznost, tak se v příbuznějších skupinách bude vyvíjet eusocialita rychleji. Je to asi pravda a článek je OK, ale je to docela mimoběžná diskuze.
arnost snad nechci tak   moks
(taky jsem nepochopil ty emoce ohledne puvodniho clanku, kdy z N & kol delaji skoro kreacionalisty)

nicmene, ten odkazovany clanek mi prijde OK a na WEIT jsem odkazoval pouze proto, ze jsem nenasel jine prevypraveni
Tak jsem si to prolítl a přečetl ten komentář na WEIT, a zase ve mě ta banda vzteklejch fracků který si myslí že jim někdo šáhnul na jejich modlu vzbudila respekt k tomu povodnímu článku (Nowaka a dalších). Ten novej článek ten starej nijak nevyvrací, naopak vlastně potvrzuje tak nějak jeho hlavní myšlenku - ne že kin selection neexistuje, ale že se (zrovna v tomhle případě) eusocialita dá vysvětlet bez ní. Ano, je pěkný že když si do modelu zavedeme další proměnný tak jsme schopni popsat vznik eusociality o něco líp - ale to tak nějak paradoxně podle mě jenom podtrhuje důležitost toho původního článku.

Kdyby děcka z WEIT neinvestovaly tolik do masturbace nad Dawkinsem a odsuzováním všeho nevědeckýho podle několika úzkých kritérií, nemusely by s tím mít takový potíže. Nowak a kol. neodsoudili kin selection en bloc, ale ukázali že to není vysvětlení s nejvyšší parsimonií - a na to jeden ani nepotřeboval tenhe článek. Ale holt když člověk stráví odsuzováním všeho s vyší parsimoníí jako nevědeckýho a utěšováním se jak je tahle vědecko strašlivě důležitá...
arnost snad nechci tak   moks
(ja vim, uvedomil jsem si to, az kdyz jsem to odesilal)
Nowak & kol, když už.
arnost snad nechci tak   moks
omlouvam se za deep referenci

dalsi clanek, o tom, ze Wilson & kol byli v roce 2011 svym clankem mimo.

http://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.1002098

The evolution of sterile worker castes in social insects has fascinated biologists ever since Darwin; how can selection favor a trait that decreases reproductive fitness? W. D. Hamilton solved this dilemma in the 1960s with a theory showing that reproductive altruism could evolve if it increased the worker’s inclusive fitness, which included effects that it had on increasing the fitness of its relatives. This solution to a crucial evolutionary problem, sometimes called kin selection, was challenged in a recent paper. The paper generated much controversy, but no one has contested its new theoretical model of the evolution of eusociality, which appeared to overturn much of what was previously thought to be true from kin selection theory. Here we examine this model in greater depth, showing that its apparently novel conclusions are overgeneralized from narrow and often inappropriate assumptions. Instead, this modeling strategy yields results that confirm important insights from kin selection and inclusive fitness, such as the importance of relatedness and the existence of conflicts in social insect colonies.

prevypraveni pak zde:
https://whyevolutionistrue.wordpress.com/2015/03/27/new-paper-shows-that-nowak-et-al-were-wrong-kin-selection-remains-a-valuable-tool-in-evolutionary-biology/
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
Ach, na tuhle odpověď jsem čekal. Jdu se začíst.:)
Trofozoit All my demons  now work for me.
Moje ponětí o tom, je už taky pár let staré, a nepamatuju si asi všechno přesně, ale momentáně se dá asi odhadovat, že te "prapolévka" byla velmi pestrá. V podstatě původně chemické reakce se dostávali až na na úroveň (bio)chemickou, pak plavala v té polévce řada organických molekul, které se velmi hodí pro použití tím co se následně začalo označovat jako "živé". Jestli se řeší, která z možných hypotéz tam mohla přesně být, tak je docela možné, že úplně všechny a jen některá vedla k nejlepším výsledkům a nebo naopak všechny se navzájem nějak doplňovaly. Ale udělat na toto nějaké odhady nebo výpočty se asi moc nedá, ta variabilita, prostorová a časová je příliš obrovská.

Je tam otázka jakým způsobem vzniklo něco, co se dokáže samoreplikovat, neboť to je základ evoluce, aby byl nějaký postup, musí být nějaké postupné iterace. Velmi zajímavou roli v tom hraje RNA, což je polymer nukleotidů, který má jak vlastnosti enzymatické "tj. přeměnit něco na něco, a získat energii", tak potenciálně schopnosti replikační. Ovšem ohledně vzniku RNA replikátorů, které zřejmě v nějakém momentě existovaly je spousta problematických detailů, pamatuju že se hodně řešilo, co třeba cystein, jedna z bází RNA, samovolně je to velmi obtížně vyrobitelná molekula a jen tak se hojně vyskytovat nemohla. Nicméně na to přistupují další teorie o různých specifických prostředích, nějakých "pra-jílech" které mohli sloužit jako "matrice" a zdroje různých biochemických reakcí, které není možné získat jen tak zatřepáním něčeho v lahvi pod UV. Ale jsou i jiné, které si nepamatuju, vždycky se musí myslet, že to může být jako stavět dům (pyramidu, kamenný oblouk..).. postavíte lešení, kolem něj dům, lešení pak zbouráte a dům zůstane. Kdyby to někdo nez těch znalostí zkoumal, bude přemýšlet, jak jste dostali ty trámy do třetího patra, kostky na vrchol pyramidy nebo jak vám ten oblouk nespadl při stavbě.
Otázka jestli nějaké z těch víc organizovaných struktur nenapadaly na naši planetu z komet a meteoritů a jiných věcí se pořád řeší, patrně toho z nich padalo spousta, ale prostředí pro vývoj života je na nějaké kometě asi tak stejně nevhodné, možná i mnohem víc, ale mohly tam vznikat zas trochu jiné (bio)chemické záležitosti.

Druhým skokem bylo jak ta budoucí živá struktura získala vlastně obal a to se vysvětluje tím, že tyhlety volné "membrány" se volně vyskytovaly společně s replikátory a pokud se nějaký dostal dovnitř, byla to pro něj výhoda. Patrně bylo možné na nějakou dobu aby tohleto partnerství bylo nezávazné, než se objevila možnost, jak si tohleto nechat trvale.

Velký problém bylo taky svázání toho obvyklého "dogmatu" DNA->RNA->protein, protože aparát který takto funguje, je velmi přesně nastaven, ale toto se začalo vysvětlovat jako obvykle oklikou, když se zjistilo, že právě nejdříve byla ona RNA, která má funkci obojího v zásadě, a že se později role rozdělila, a "lepší, stabilnější" DNA dostala funkci skladování informace a více variabilní proteiny funkci stavební a enzymatickou bylo až druhotné a během celého toho přechodu patrně to RNA ošéfovávala jako to lešení. Následně šíře jejího významu téměř zanikla, ale rozhodně ne úplně, RNA má neustále poměrně důležitou roli v různých speciálních úkonech, jako je samotný sestřih mRNA, regulace translace, regulace degradace transkriptů, celá funkce tRNA a jak se ukazuje těch malých nekódujících RNA běhá po buňce spousta, jen jejich přesný význam neznáme. Prostě RNA ztratila monopol, proto se dlouho nepovažovala za tu podstatnou, ale dnešní teorie v zásadě pracují hlavně se zásadním významem RNA světa pro další vývoj.

Vznik eukarytické (kompartmentované buňky) a následně mnohobuněčných organismů není až takovou zásadní záhadou. Mnoho organel eukaryotních buněk velmi připomíná prostě "sežrané" bakterie a dokonce se tuším objevily i organismy, které si skutečně různé symbiotické bakterie "pujčují" ale ne nezbytně, jakýsi mezikrok stále zůstal do dneška. Pujčují se hlavně ty co umí fotosyntézu, to je dost dobrý artikl.

Stejně tak mnohobunčné organismy, tuším například hlenky jsou fascinující ukázkou toho, jak jednobuněčný organismus se rozhodně že je někdy lepší se spojit s mnoha jinými, komunikovat chemickými signály a rozdělit si funkce v tom celém superorganismu, což je vlastně dost stejný princip jako funguje v mnohobuněčných organismech, jen tam je to už dané a nutné, existuje ale hned několik příkladů, kdy jsou dané organismy mnohobuněčné jen někdy a mohou klidně existovat samy.

Tato zjištění nabourali onehda systematikům jejich pracně tvořené kolonky na jedno a mnoho- buněčné, případně "rostlinné" a "živočišné" nebo "houbové" mikroorganismy, protože mikroorganismy jim upřímně serou na nějaké takové dělení a dělají si co jim přijde zrovna nejvýhodnější ;)
Evoluce je zcela dopohůdki, pokud se evoluje pod taktovkou Stvořitele.
arnost snad nechci tak   moks
Není pro vás křesťany evoluce vždy ránou, a raná evoluce tedy rannou?
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
Pardon.