Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Diskuze o ekonomických tématech

Minislovník ekonomických výrazů


Rejpavej_krtek   21.březen 2012 11:22:44
Ne, banka ti psát nebude, ta naopak bude doufat, že budeš dál splácet. V situaci kdy barák bance necháš a za ušetřenou částku si koupíš novej ty vyděláš a banka prodělá.
Rejpavej_krtek   21.březen 2012 11:15:30
jasně že se ptam na věci který popisuješ, ptam se, proč si myslíš že to je tak jak popisuješ.
Já jsem předtím tvrdil, že klesání cen láká lidi nakupovat, protože ostatně to je to, co si od spoření peněz slibovali: vydělat na tom a mít víc věci za méně námahy.

Ty jsi na to odpověděl:
"Když klesne cena akcií, lidé je nezačnou nakupovat, většinou je začnou naopak o to víc prodávat."

Jenže to je špatný příklad, protože je to jiný druh zboží.

Ještě nevím, kolik věcí do svého světa nesmím pustit, aby mi fungoval, ale všimni si, že to je vlastnost i mnoha jiných světů, včetně toho našeho dnešního.
" Někdo levné akcie nakupuje, někdo prodává. Ale nepletl bych je sem, protože to je trochu jiný druh zboží "

V tom je právě járo pudla. Abys udržel ten svůj svět, nesmíš do něj spoustu reálně existujících věcí a jevů plést, jinak se ti ten svět sesype.
Někdo levné akcie nakupuje, někdo prodává. Ale nepletl bych je sem, protože to je trochu jiný druh zboží. Dokonce bych je označil za jinou formu peněz, potom je logické se jich zbavovat, když klesá jejich hodnota.

Jestli někdo na půjčku u banky ručí domem a jeho cena spadne, může si banka vyžádat doplacení, nebo další záruku. A je jedno, jestli dům vyhoří, nebo někdo ve vedlejší vesnici postaví milion nových superlevných domů.

"Čím víc se deflací zhodnocují úspory..." jak jsem už řekl, nemyslím, že by se to nevyrovnalo.

A před rokem 1933 byl nějaký systém, který se tomu mému podobal?
Ty absolutně věříš v schopnost samoregulace trhu, která v reálu funguje jen velmi omezeně.

Když klesne cena akcií, lidé je nezačnou nakupovat, většinou je začnou naopak o to víc prodávat.

Když klesne cena nemovitosti, banka ti pošle dopis, že dlužíš víc než je cena nemovitosti, ať koukáš doplatit, když nemáš, musíš prodat barák i když proděláš, jinak ti ho prodá ta banka. To přispěje k dalšímu poklesu cen nemovitostí a spirála se ještě více roztočí.

Čím víc se deflací zhodnocují úspory, tím víc se lidi utvrzují v tom, že šetřit je výhodné a o to víc zesilují šetření.

A vůbec....... myslím, že trh by se po počátečních výkyvech a zvykání na nový systém rozkmital ještě víc a v jedné velké amplitutě by byl definitvně opuštěn a nahrazen něčím rozumnějším. Ostatně už se tak stalo v roce 1933, bo kdy.


Spoření deflačních peněz:
Stažením většího množství peněz do úspor by vedlo k menšímu množství peněz na trhu. V první fázi ještě ke snížení cen nedojde.
Kdo nespoří, si normálně nakoupí, kdo spoří, nemá na nákup a část zboží zůstane v obchodech neprodána.
Obchodníci se musí uskromnit a sníží produkci, nebo sníží výplaty. Snížení cen očekávám až později, protože kdyby je snížili hned na začátku, bylo by to pro ně prodělečné.
-Při snížené produkce se sníží nebo i vyruší deflace, může dojít i k inflaci a úspory se nevyplácí -> vracejí se do oběhu a vše se vrátí do normálu.
-Pří snížení výplat (a dočasného zachování cen) by lidé buď sáhli do úspor (a snížili deflaci) nebo by se uskromnili a počkali na snížení cen.

Potom by začalo docházet k deflaci, kdy klesají ceny i platy a produkce je konstantní.

Ano, lidé mohou být motivováni více spořit, ale:
Čím prudší je deflace, tím považuji za pravděpodobnější snížení produkce a omezení deflace nebo nastolení inflace.
Čím víc se deflací zhodnocují úspory, tím víc lidí je lákáno utratit je dřív. Je tady totiž riziko, že někdo začne utrácet dřív než ostatní a na nízkých cenách vydělá nejvíc. Kdo přijde poslední, dočká se už jen vyprodaných obchodů, nebo zvýšených cen, možná i inflace. Efekt deflačních úspor by byl k ničemu.

Myslím, že trh by se po počátečních výkyvech a zvykání na nový systém rychle stabilizoval.
Deflační zisk pro věřitele je víceméně problém dlužníků, že si nenasmlouvali vrácení dluhu podle kupní sily peněz. To samé u inflace, je problém věřitelů, že si to nasmlouvali na fixní množství peněz bez ohledu na jejich kupní sílu.

O Greshamovu zákonu jsem si něco početl. Inflace ve starém Římě, způsobená znehodnocováním stříbrných mincí a vydáváním laciného kovu za peníze, vedla ke škudlení zlatých mincí. Stejně tak během porevoluční inflace ve Francii státním vydáváním papírových asignátů.

Je otázka, jestli by mnou navrhovanou měnu považovali lidé za lepší, a další věc je, že pokud by se do toho vůbec nepletla vláda, tu horší by zavrhli úplně. Nahlédnutí do anglické wikipedie mi říká, že tomu tak je.
http://en.wikipedia.org/wiki/Gresham's_law

A jo, no jo. Já jsem to četl ve Friedmanovi. Ale jasněže i on tomu říkal Greshamův zákon, jen mi to vypadlo.
gorila Navision je zlo, které se musí vymítit..  20.březen 2012 6:58:52
Gresham a Kopernik
Při deflaci lidé především přestanou utrácet. To se projeví tím, že z trhu začnou mizet peníze. To vede k další defalci tj. zvýšení ceny peněz a to motivuje lidi ještě k většímu šetření. Dluhy začnou reálně narůstat, věřitélé reálně bohatnout, dlužníci reálně zabředávat do ještě větších dluhů. A tak pořád do kola dokud si lidé neuvědomí, že takhle už to dál nejde.

Ve středověku v této fázi vetšina peněz skončila u Židů, tak se na ně udělal pogrom. Směnky jim spálili, jejich peníze si lidi rozdělili a bylo po deflaci. V roce 1874, když byla první velká novodobá deflační krize, byly objeveny zásoby zlata v Kalifornii a v Austrálili. Zlaté doly fungují jako tiskárny na peníze, jenom se u toho lidi nesmyslně nadřou.

Poslední dvě velké krize tj. 1929-1933 a ta současná, řeší tiskem peněz. Na to o jak velké průsery jde, je to nejméně bolestné a celkem elegantní řešení. Nic lepšího nevymyslíš.
Přešli by na tu horší. Tu lepší by ztezaurovali (nebo jak se odobrně říká zastrkaní do matrací). To je zákon, který objevil už Milton Friedman.
Dvacet3: Jinak ale moc nechapu proc je ta otazka tak dulezita, penize v dane mene chapu jako statek jakykoli jiny, ktery je smenitelny v nejakem pomeru za jine statky a ten pomer vlivem ruznych vlivu meni. V principu je jedno, ktery statek beres jako referencni. V okamziku, kdy se zcela prejde na bezhotovostni platby, pak muzes mit ucet u banky veden v libovolne mene, ale treba i ve zlate, nebo v rohlicich. V okamziku platby se ti podle platneho kurzu provede prevod z rohliku na eura a odecte se ti z konta 5,3 rohliku. Pokud bude o takovou sluzbu zajem, urcite ji banky nabidnou.

Jedina "zajimavost" dane meny, jako statku je pak ta, ze monopol na jeji vyrobu ma prislusna centralni banka. A take ze se smenou neznehodnocuje (prostou smenou neklesa hodnota / narozdil treba od auta a rohliku).
Dvacet3: Například jak psal bwian - nebude dostatek měny na investice. Pak si jednoduše pujcim v jine mene a zaroven (ceteris paribus) se budu snazit technologie nakupovat za tuto menu.
Taky myslím, že by přešli na tu lepší.
Co myslíš tou polofunkční měnou?
Dvacet3: Podle mne pokud by v ekonomice byla oficialne zavedena polofunkcni mena, tak by lide postupne presli na paraleleni obchodovani s alternativni menou, ktera by fungovala lepe...
bwian I'm a lucky bastard!  19.březen 2012 6:34:15
Krtku, dám ti den čas, jestli myslíš ty otázky vážně, tak je napiš znova. Zatím to vypadá, že jsi nečetl, co jsem psal, protože se ptáš přesně na věci, které popisuji.
Rejpavej_krtek   19.březen 2012 2:11:37
Nutnost investovat je snad dobrá věc? Proč? On je podle tebe nedostatek investic? Prostě by musela bejt investice dost výhodná na to, aby se to vyplatilo. Naopak když je inflace, tak se vyplatí i taková investice, která reálně hodnoty ničí. (pokud reálná hodnota poklesne o 0,5% ale inflace je 3%, pořád se to vyplatí) A čemu jsou podle tebe zapotřebí nerozumný investice?
Rejpavej_krtek   19.březen 2012 2:00:32
Proč si myslíš, že by kvůli investicím musely klesat ceny, jakou to má souvislost? A jakej je problém s klesáním cen, v mnoha oborech ceny klesají neustále už minimálně několik desetiletí.
Rejpavej_krtek   19.březen 2012 1:58:14
Proč by měly klesat platy?
Rejpavej_krtek   19.březen 2012 1:56:32
Proč by měly mít vklady zápornej úrok?? A co je špatnýho na tom, že se hotovost zhodnocuje?
A při deflaci by lidé pouze neinvestovali, nebo by i méně pracovali? Potom by totiž došlo k inflaci a úspory by jim byly k ničemu. Trh by se, doufám, přirozeně ustálil na mírné deflaci, kdy by efekt zhodnocování úspor byl docela malý a tudíž by lidé normálně pracovali a také investovali.
bwian I'm a lucky bastard!  17.březen 2012 12:09:01
Dvacet3: Nikdo nikde nezaručuje, že se bude investovat rozumně, naopak, ekonomika potřebuje i nerozumné investice. Při deflaci je pro mnoho lidí ideální neinvestovat vůbec, protože je to bezrizikové. Inflace přece vůbec neznamená nerozumné utrácení, inflace znamená nutnost peníze investovat pro udržení hodnoty. Požadavek, že to musí být investice rozumná, existuje ještě silněji, než v deflačním prostředí. Bojovat proti inflaci nákupem spotřebního zboží, to slyším prvně, takže na to reagovat nebudu.

Pokud by ale byla inflace a populace byla motivována investovat/utrácet, neznamená to, že by investovala/utrácela rozumně a investice by se vrátila. Mohu jen říct, že lidé by víc utráceli a namísto peněz ztrácejících hodnotu by tu měli zboží nebo projekty ztrácející hodnotu(nebo získávající, záleží na schopnostech každého člověka je využít).
Při deflaci by se úspory zhodnocovaly, takže bych očekával rozumější investice a ne nerozumné utrácení. Nakonec, všechny úspory se jednou utratí.
bwian I'm a lucky bastard!  17.březen 2012 11:26:13
Dvacet3: Však to byla otázka, ne útok. Já také netvrdím, že to nejde, jenom přemýšlím nahlas. Samozřejmě se dá uvažovat, že "volné peníze" nějaké budou, do toho rozvoje je někdo nacpe a v dlouhém období se poptávka s nabídkou vyrovná beze změny objemu peněz, ale změnou jejich hodnoty. Ale jestli by to fungovalo, případně fungovalo dobře, to netuším. Mně se na tom stále nelíbí, že reálná hodnota peněz roste při zachování nominální. Sedět na penězích je stoprocentní metoda, jak je zhodnotit (v růstovém scénáři ekonomiky, kde ten růst může pocházet třeba z růstu objemu/populace nebo růstu objemu/produktivity). Takže populace je demotivována investovat úspory.
Já nevím. Proto se ptám, jestli a jak by taková ekonomika fungovala.
bwian I'm a lucky bastard!  17.březen 2012 10:58:19
Dvacet3: Jakým mechanismem by se stanovovala ta hodnota? Když se podaří například technologický průlom stimulující průmyslovou výrobu, jak a kdo zafinancuje její rozvoj? Jaký mechanismem dojde k poklesu cen, aby existující zásoba peněz pokryla investice do nové výroby?
O multiplikaci jsem předtím neuvažoval, takže teď dodám, že by nebyla možná. (A snad jsem teď neřekl kravinu)
bwian I'm a lucky bastard!  17.březen 2012 9:57:11
Dvacet3: Používej přesnější výrazy... jaké "natisknout peníze"? Ty bys zakázal multiplikaci peněz požadavkem, že všechny vklady, které se použijí na úvěrování, musí být hotovostní?

A opět... tvůj systém pracuje s hodnotou peněz pomocí mechanismu "seberu" místo "nepřidám". Jakkoliv je tohle matematicky ekvivalentní, společensky je to o dost méně přijatelné.

Centrální banka pro nákup dluhopisů od bank nemusí žádné peníze tisknout -- pouze jim peníze připíše na jejich účet.
Máš na mysli mechanismus, kdy si banka nechá natisknout peníze a za ty nakoupí státní dluhopisy? To by dělat nemohla, pracovala by pouze s tím, co je v oběhu.
Jakým způsobem by došlo k nedostatku oběživa, když by se pouze zvyšovala kupní síla peněz?
Je potřeba si uvědomit, že oběživo tvoří pouze malou část celkové peněžní zásoby. K inflaci by tedy docházelo úplně stejně (protože by centrální bance nic nebránilo dál nakupovat státní dluhopisy), pouze by nastal problém s nedostatkem oběživa.
Nic bych nekolkoval. Představoval bych si to v podstatě jako by se obchodovalo se zlatem. Nebudu předpokládat novou těžbu, takže množství zlata by bylo stabilní, zboží přibývá. Aby se dalo zlato používat v běžném nákupu, budou se muset mince zmenšovat, 20 gramů -> 10g -> 5g až tu zbydou jen drobné úlomky v obálkách nebo zalité do pryskyřice pro snadnou manipulaci.Cenová hladina se mění přirozeně, ne podle centrální banky.
A já si představuji to samé v papírových penězích.
bwian I'm a lucky bastard!  16.březen 2012 23:20:50
Dvacet3: Jestli to myslíš jako myšlenkový konstrukt typu "co by bylo, kdyby místo hmoty byla antihmota a místo antihmoty hmota", tak ano. Ale máš tam problém třeba v tom, že hotovost se zhodnocuje (neztrácí hodnotu), bankovní vklady by měly záporný úrok. Nebo bys musel tu hotovost neustále nahrazovat, kolkovat a označovat.
A taky by klesaly ceny, ne? Dnes při stabilní inflaci lidi nadávají na zdražování, že dřív byl rohlík za desetník, a na zvýšení platů zapomenou. Při stabilní deflaci by lidi nadávali na snižování platů a na snížení cen zapomenou.
Svět zůstane v rovnováze.
bwian I'm a lucky bastard!  16.březen 2012 23:07:01
Dvacet3: To by fungovalo špatně, protože místo "neviditelné" ztráty hodnoty by například muselo docházet k nominálnímu snižování platů. A to lidi nemají rádi.
Jak by fungovala ekonomika, kdyby se přestaly emitovat nové peníze, a ty existující by se pouze nekonečně dělily?
Národní banka by začala vydávat znovu haléře (ve vzálenější budoucnosti třeba i papírové) a zájemcům by je ve stanoveném poměru vydávala výměnou za koruny. Až by deflace postoupila, vytvořily by se nové bankovky dělící haléře na menší části. Takhle by se pokračovalo donekonečna.