Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Diskuze o ekonomických tématech

Minislovník ekonomických výrazů


Můžeme se bavit o mírné deflaci v řádu pár procent, to není žádná sláva, ale v podstatě nic moc nebezpečného neděje (viz ta dvacetiletá stagnace Japonska). Mnohem horší je spirálovitě se roztáčející hyperdeflace - třeba ta z Velké krize - kdy ceny akcií spadnou na 6%, ceny pozemků na třetinu, polovina bank zůstane na suchu atd.
(výrazně víc aut v Japonsku zřejmě být nemůže, vzhledem k podílu městského obyvatelstva a povinnosti disponovat parkovacím místem)
Jediná významná ekonomika, která v poválečné éře zažila signifikantnější pokles cen, je Japonsko. Přesto Japonci - i v posledních mírně deflačních letech - obměňují auta v nejkratších intervalech na světě. A to přes to, že najezdí výrazně míň kilometrů. Proti Americe zhruba polovinu, jezdí i míň než Evropané.
Až se konečně - a že se snažej - Japonci propracují k citelnější inflaci, tak budou kupovat auta ještě častěji?
Ještě bych se vrátil k multiplikaci, kterou jsem na začátku diskuze zavrhnul jako v tomto systému nepřípustnou.
Po bližším prozkoumání nemám jasno, jak a v jakém rozsahu se dnes praktikuje, jestli je škodlivá a jak ji případně omezit.

Jestli jsem to správně pochopil, k jejímu omezení by mělo stačit, aby banky musely jasně definovat, jak jsou u ní peníze uloženy. Zda jsou pouze v úschově, kdykoli a jakkoli k použití, nebo jsou bance půjčeny a klient s nimi nemůže nijak nakládat.
Tander Lee Freedom of expression is the freedom   to offend 20.březen 2012 16:33:49
(Ono z makroekonomického hlediska stačí, když významné množství takový nákup "odloží" třeba o půl roku nebo o rok - sice si to nakonec stejně možná koupí, ale místo jednoho auta každých 5 let to bude jedno auto každých 10 let...)
Tander Lee Freedom of expression is the freedom   to offend 20.březen 2012 16:32:03
Spíš jde o to "nekoupím si druhé auto, ale radši si těch 200 tisíc nechám na účtě, protože z nich v důchodu v pohodě vyžiji". Naše ekonomika je z 90 % postavena na zbytečném utrácení za zbytečnosti - inflace k tomu motivuje, deflace by to potlačovala; což neznamená, že by lidé přestali úplně utrácet.
Zatímco přístup "nekoupím si v roce 1995 Felicii, ale počkám na hybridní Prius, bo s ním budu moc i do center, kde drsně hlídají emise" reálný je?
Tak zase přístup "nekoupím si počítač v roce 1995, ale 2012 a rovnou dvoujádrový mobil, protože mi bude zvládat fejsbůki" není úplně reálný...
Když si tady tak čtu o zhoubnosti deflace, říkám si, jak to, že lidi posledních třicet+ let s takovým nadšením utrácejí prachy za počítače? (a za jiné elektronické hračky nějakých 90 let).
V sektoru je deflace jako řemen. Úplně každý přece ví, že za rok bude stejné zboží mnohem levnější nebo stejně drahé a o něco lepší, ale stejně množství produkce (a počet odvětvím živených lidí) utěšeně roste a na kolaps to nevypadá. Čím to?
Někdo levné akcie nakupuje, někdo prodává. Ale nepletl bych je sem, protože to je trochu jiný druh zboží. Dokonce bych je označil za jinou formu peněz, potom je logické se jich zbavovat, když klesá jejich hodnota.

Jestli někdo na půjčku u banky ručí domem a jeho cena spadne, může si banka vyžádat doplacení, nebo další záruku. A je jedno, jestli dům vyhoří, nebo někdo ve vedlejší vesnici postaví milion nových superlevných domů.

"Čím víc se deflací zhodnocují úspory..." jak jsem už řekl, nemyslím, že by se to nevyrovnalo.

A před rokem 1933 byl nějaký systém, který se tomu mému podobal?
Ty absolutně věříš v schopnost samoregulace trhu, která v reálu funguje jen velmi omezeně.

Když klesne cena akcií, lidé je nezačnou nakupovat, většinou je začnou naopak o to víc prodávat.

Když klesne cena nemovitosti, banka ti pošle dopis, že dlužíš víc než je cena nemovitosti, ať koukáš doplatit, když nemáš, musíš prodat barák i když proděláš, jinak ti ho prodá ta banka. To přispěje k dalšímu poklesu cen nemovitostí a spirála se ještě více roztočí.

Čím víc se deflací zhodnocují úspory, tím víc se lidi utvrzují v tom, že šetřit je výhodné a o to víc zesilují šetření.

A vůbec....... myslím, že trh by se po počátečních výkyvech a zvykání na nový systém rozkmital ještě víc a v jedné velké amplitutě by byl definitvně opuštěn a nahrazen něčím rozumnějším. Ostatně už se tak stalo v roce 1933, bo kdy.


Spoření deflačních peněz:
Stažením většího množství peněz do úspor by vedlo k menšímu množství peněz na trhu. V první fázi ještě ke snížení cen nedojde.
Kdo nespoří, si normálně nakoupí, kdo spoří, nemá na nákup a část zboží zůstane v obchodech neprodána.
Obchodníci se musí uskromnit a sníží produkci, nebo sníží výplaty. Snížení cen očekávám až později, protože kdyby je snížili hned na začátku, bylo by to pro ně prodělečné.
-Při snížené produkce se sníží nebo i vyruší deflace, může dojít i k inflaci a úspory se nevyplácí -> vracejí se do oběhu a vše se vrátí do normálu.
-Pří snížení výplat (a dočasného zachování cen) by lidé buď sáhli do úspor (a snížili deflaci) nebo by se uskromnili a počkali na snížení cen.

Potom by začalo docházet k deflaci, kdy klesají ceny i platy a produkce je konstantní.

Ano, lidé mohou být motivováni více spořit, ale:
Čím prudší je deflace, tím považuji za pravděpodobnější snížení produkce a omezení deflace nebo nastolení inflace.
Čím víc se deflací zhodnocují úspory, tím víc lidí je lákáno utratit je dřív. Je tady totiž riziko, že někdo začne utrácet dřív než ostatní a na nízkých cenách vydělá nejvíc. Kdo přijde poslední, dočká se už jen vyprodaných obchodů, nebo zvýšených cen, možná i inflace. Efekt deflačních úspor by byl k ničemu.

Myslím, že trh by se po počátečních výkyvech a zvykání na nový systém rychle stabilizoval.
Deflační zisk pro věřitele je víceméně problém dlužníků, že si nenasmlouvali vrácení dluhu podle kupní sily peněz. To samé u inflace, je problém věřitelů, že si to nasmlouvali na fixní množství peněz bez ohledu na jejich kupní sílu.

O Greshamovu zákonu jsem si něco početl. Inflace ve starém Římě, způsobená znehodnocováním stříbrných mincí a vydáváním laciného kovu za peníze, vedla ke škudlení zlatých mincí. Stejně tak během porevoluční inflace ve Francii státním vydáváním papírových asignátů.

Je otázka, jestli by mnou navrhovanou měnu považovali lidé za lepší, a další věc je, že pokud by se do toho vůbec nepletla vláda, tu horší by zavrhli úplně. Nahlédnutí do anglické wikipedie mi říká, že tomu tak je.
http://en.wikipedia.org/wiki/Gresham's_law

A jo, no jo. Já jsem to četl ve Friedmanovi. Ale jasněže i on tomu říkal Greshamův zákon, jen mi to vypadlo.
gorila Navision je zlo, které se musí vymítit..  20.březen 2012 6:58:52
Gresham a Kopernik
Při deflaci lidé především přestanou utrácet. To se projeví tím, že z trhu začnou mizet peníze. To vede k další defalci tj. zvýšení ceny peněz a to motivuje lidi ještě k většímu šetření. Dluhy začnou reálně narůstat, věřitélé reálně bohatnout, dlužníci reálně zabředávat do ještě větších dluhů. A tak pořád do kola dokud si lidé neuvědomí, že takhle už to dál nejde.

Ve středověku v této fázi vetšina peněz skončila u Židů, tak se na ně udělal pogrom. Směnky jim spálili, jejich peníze si lidi rozdělili a bylo po deflaci. V roce 1874, když byla první velká novodobá deflační krize, byly objeveny zásoby zlata v Kalifornii a v Austrálili. Zlaté doly fungují jako tiskárny na peníze, jenom se u toho lidi nesmyslně nadřou.

Poslední dvě velké krize tj. 1929-1933 a ta současná, řeší tiskem peněz. Na to o jak velké průsery jde, je to nejméně bolestné a celkem elegantní řešení. Nic lepšího nevymyslíš.
Přešli by na tu horší. Tu lepší by ztezaurovali (nebo jak se odobrně říká zastrkaní do matrací). To je zákon, který objevil už Milton Friedman.
Dvacet3: Jinak ale moc nechapu proc je ta otazka tak dulezita, penize v dane mene chapu jako statek jakykoli jiny, ktery je smenitelny v nejakem pomeru za jine statky a ten pomer vlivem ruznych vlivu meni. V principu je jedno, ktery statek beres jako referencni. V okamziku, kdy se zcela prejde na bezhotovostni platby, pak muzes mit ucet u banky veden v libovolne mene, ale treba i ve zlate, nebo v rohlicich. V okamziku platby se ti podle platneho kurzu provede prevod z rohliku na eura a odecte se ti z konta 5,3 rohliku. Pokud bude o takovou sluzbu zajem, urcite ji banky nabidnou.

Jedina "zajimavost" dane meny, jako statku je pak ta, ze monopol na jeji vyrobu ma prislusna centralni banka. A take ze se smenou neznehodnocuje (prostou smenou neklesa hodnota / narozdil treba od auta a rohliku).
Dvacet3: Například jak psal bwian - nebude dostatek měny na investice. Pak si jednoduše pujcim v jine mene a zaroven (ceteris paribus) se budu snazit technologie nakupovat za tuto menu.
Taky myslím, že by přešli na tu lepší.
Co myslíš tou polofunkční měnou?