Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Diskuze o ekonomických tématech

Minislovník ekonomických výrazů


gorila Navision je zlo, které se musí vymítit.. 
Zvednou mzdy, zvednou se odvody zaměstnavatele.
Vlaho Lasciate ogni speranza voi ch´entrate 
Jasně, a od zaměstnavatelů se dozvíš, že řešením je dovézt levnou pracovní sílu z Východu.
Že by zvedli mzdy, o tom neuvažují.
Dnes pěkná titulní stránka Týdne:

Česko se potýká s nedostatkem řemeslníků a opravářů, kvalifikovaných montérů, řidičů, ale paradoxně i prodavačů, pomocných dělníků a policistů. Důvodem jsou často nízké mzdy

versus

V Česku loni vzrostl počet dolarových milionářů o více než osm procent na rekordních 23 200 lidí

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/analyza-chybeji-pomocni-delnici-ridici-i-policiste_392248.html
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet-miliardaru/v-cesku-pribyva-dolarovych-milionaru_392232.html
 
GDP o životní úrovni vypovídá. Je ale potřeba si uvědomit, že to není ukazatel statický, ale tokový -- neodpovídá na otázku "jak jsme bohatí", ale "jaké bohatství vvtváříme". A schopnost vytvářet bohatství je funkce, kde je dostupnost kapitálu pouze jednou z proměnných (dalšími je třeba dostupnost a kvalifikace pracovní síly, znalosti, organizace řízení, vlivy státního sektoru, ...).
Imho dřív byla ekonomika brzděna zlatým standardem, proto chvilka "fiat money", kdy najednou zlata a stříbra bylo hodně, ji nakopla. Tuhle fázi máme (my i Indie) už dávno za sebou.
Místo GDP tedy můžeme mluvit jen o "zlepšení životní úrovně".

Když Španělé a Portugalci exploatovali Jižní Ameriku, tak se během 50 až 100 let dostalo přes tyhle dvě země do Evropy a přes Středomoří, Severní Afriku, Osmanskou říši, Persii, Střední Asii až do Indie a Číny tisíce tun stříbra. Tohle stříbro iniciovalo revoluční rozvoj ekonomik všude kam doteklo - Sulejman I. postavil stovky veřejných staveb, došlo k (opětovnému) rozvoji Isfahánu, Samarkandu, Kábulu, Lahore, Dillí a v Agře byl za "americké stříbro" postavený Taj Mahal. (Jediná země, co z toho tolik neprofitovala byla Čína, ve které byla nadhodnocené cena stříbra oproti zlatu a která nic jiného než to stříbro nechtěla.)

Proč by se nemohl podobný efekt zopakovat, pokud by se opět uvedly do pohybu nahromaděné zlaté rezervy? Vím, že dnes je ekonomika založená na jedničkách a nulách a pojem "reálná hodnota" je překonaný, ale určitě by se daly vymyslet vhodné ekonomické instrumenty, které by to na současnost napasovaly.

Podivej se, co penize zadarmo udelaly s ruskou ekonomikou.
Tak VŠECHNO by se asi nedovezlo. Navíc obchodníci by měli více peněz, které by mohli utrácet, zaměstnat další lidi... roztočila by se kola ekonomiky atd. atd.
Pak by ovšem vliv na GDP nebyl žádný, protože import se do něj nepočítá.
No právě - u nás máme nadvýrobu všeho. Indie je na druhou stranu trh nenasycený. A zvýšenou poptávku by snadno uspokojil zahraniční dovoz, čímž by se nárůst peněžní zásoby (tedy inflace) rozprostřel na mnohem větší oblast než je Indie a inflace by se nemusela zvýšit tolik.
Jakej je rozdíl mezi dolem na zlato a dolem na bauxit? To první tedy podle tebe bohatství nezvýší, to druhé ano?
tzv holandský efekt.
Mit to zlato v Evrope a uvolnit ho, pak by se jednalo o obdobu QE, inflace by nenastala, protoze mame nadvyrobu asi vseho. V Indii by to zpusobilo imho 1) inflaci, 2) skok dovozu a posileni rupie a nasledkem ranu pro domaci vyrobce. Jako vysoka cena ropy pro Rusko.
 
Reálná hodnota je něco, co reálně zlepšuje lidem život. To zlato jako platidlo nedělá. Zlato způsobuje, že se lidé cítí bohatší, stejně jako peníze.
Je to nějaká reálná hodnota. To bys rovnou mohl říct, že objevit třeba naleziště bauxitu je totéž jako si natisknout peníze. Nebo místo sklizení úrody brambor si stačí natisknout peníze.... Nevylučuji, že podle některých ekonomických teorií to tak může být, ale intuitivně mi to nějak nesedí.
v čem by to mělo být jiný?
To si právě nejsem jist.
Ale proč trapně rozprodávat národní bohatství, které má i duchovní význam, když stejných efektů jde dosáhnout prostým tiskem peněz?
Inflace je jasná, ale tu mají v Indii i tak. IMHO by to mělo mít stejný efekt jako exploatace kolonií na námořní velmoci. Indie má svoje Peru u sebe doma a vůbec ho nevyužívá.

Vím, že třeba ve Španělsku k velké inflaci a ekonomickým nerovnováhám došlo, ale není zas tak jisté, že to vše bylo důsledkem importu zlata - inflační období jim tam začalo už 1470 (čili 20 let před objevením Ameriky). Takže to mohlo souviset s jinými vlivy (nárůst populace, agrární revoluce...) a ostatně i s tou inflací se Španělsko stalo globální velmocí a životní úroveň se tam zvýšila. Portugalsko to zvládlo mám dojem lépe, o dalších (Nizozemsko, Francie, Anglie) ani nemluvě.

Pokud bys to rozdal spotřebitelům, tak by výsledkem sice růst HDP mohl být, ale jen v menší míře, krátkodobě. Zato inflace by byla docela jistá.