Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Společnost

Spravují:

SUNicko,
Bornholm

Může vás zajímat



Reklama



Zavzpomínejte na svoje dětství. Na to co jste dělali, na oblíbené televizní pořady, hračky, oblíbená jídla, prázdniny... prostě cokoliv. Snažte se nebýt moc OT. Dík.

Související kluby:

Související odkazy:


Pan_Azathoth stay chudák pomýlený zelený pičusek 
 
"A na příště si donesete holínky," zavelel učitel pozemků (a branné výchovy) Baný.
Ať už jsme přinesly (předmět byl půlený a separovaný), či nepřinesly, donutil nás příští hodinu vyšplhat na hromadu hnoje, dovezenou na školní pozemky. "To je hnojánek, to je mrvička!" volal pak a strkal nám pod nos hroudu chlévské mrvy, zatímco my se pomalu propadaly; ty zodpovědnější v holínkách, ty méně zodpovědné v teniskách a parádníce Olga v parádních střevících.
 
Myxomatózu. :-)
proboha co jste tam pěstovali!?
My jsme snad taky maximálně okopávali trávu. Ale školní zahrádky, kde se snad kdysi něco pěstovalo, jsem jednou viděl. Akorát mám tedy dojem, že jsme v rámci podobné výchovy sbírali uhynulé zajíce...
Micana Hoďte si mašli! 
My jsme měli pozemky z nedostatku jiného prostoru na P-1 přímo za Jezulátkem, na zahrádce nějaké paní, která takto tyla z dětské práce - ani jsme vlastně nic nepěstovali, jenom jsme jí tam furt hrabali listí nebo trávu. Takže výtěžnost žádná, ale ta poezie.
Prý by vás to tu zajímalo, pravil Wolfii aneb poučte se o faktoriálu, nostalgici!
http://atonaj.rajce.idnes.cz/Masaiciro_Anno-Micumasa_Anno-Pohadka_z_cukrenky-1987/
 
skvrna_od_kreozotu skvrnu pořídíme snadno 
U nás bylo populární činností čištění smrdutého, zabahněného, mechem obrostlého keramzitu ze školních truhlíků.
jacana líbance s pojidly; kazový řez 
Odstraňování trávy z dlažby bývalo oblíbenou činností nařizovanou nám o brigádních hodinách. Brigádní hodiny nám byly samozřejmě úředně ordinovány jako povinné. To pak třeba půlka školy, někdy i místo řádného vyučování, okopávala plevel v dlažbě i v přilehlých ulicích
jacana líbance s pojidly; kazový řez 
pamatuju drobné sklizně před prázdninami, ale hlavně po nich
u nás se pěstoval nejvíc hrášek, kopr, salát, ředkvičky, mrkev, pamatuju i nějaké cibule a brambory
Dětská práce ale nejčastěji využívána k práci, kterou nikdo nechtěl dělat - ryli jsme, okopávali a pleli. Sběr kamení byl taktéž na programu a myslím, že i u nás se známkoval, přičemž tradiční sígři byli pověřování vynášením větších, těžších kamenů a ukládáním je na hromady ve větší vzdálenosti než tam, kam to nosili žáci neproblémoví :-))
Jo, odstraňování trávy z dlažby kolem celé školy, též ze škvárových běžeckých drah a doskočišť... Plody naší práce sklízely učitelky a družinářka, bydlící v okolí školy. Vím to od matky, která s nimi učila a občas přinesla nějaký ten salát (jinak jsme měli zeleninu vlastní). On se co to beztak staral hlavně školník, ta dětská práce nebyla moc platná...
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
nepamatuju si na sklizeň. jen na okopávání a pletí. nicméně nejčastější činností v tomto předmětu bylo u nás dolování trávy z dlažby chodníku zahnutým hřebíkem.
Kunewaelder  
Sklidili jste někdy něco z těch pozemků? Výpěstky by normálně dozrávaly o prázdninách, kdyby ovšem o nich nezdechly na sucho a plevel v zavřené škole.
 
Asi jsem soudruha sral... pamatuju se, že jsem ty kameny nosil po jednom a hrozně pomalu. Pomaleji, než dvojkaři. Čtyřku nikdo nedostal.
Podle toho jak se kameny v půdě objevují bych občas i věřil, že rostou jako brambory...
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
jak se sběr kamenů hodnotil? na váhu? množství? nebyly to brambory?
Starší ročníky v dílnách vyráběly olovnice, dřevěné modely letadel a malířské palety, to už jsem nestihl neb jsem šel na gympl.... A na školní zahradě jsem dostal za "sběr kamenů" - 3.
 
holobit Domestic harmony for show. 
Mel jsem taky 50% pozemky / 50% tech prace, s kamosem jsem si vymysleli takovou zabavu, kdy jsme do stareho zelezneho stolu, umistovali ruzne druhy potravin a pak je nekolik let pozorovali. A temer to ani nepachlo, asi kvuli tomu stolu, tezko rict.
 
Orfanik Šílenec, nicméně génius! 
Od nějakých 10 let chodil do kroužku leteckých modelářů, takže nějaké práce v dílnách mne nemohly rozhodit. Tedy až na práci s kovem, přece jenom balsové dřevo je něco jiného. (jakousi svorku s vlastnoručně vyřezaným závitem občas používám dodnes, i když je trochu šišatá)
 
fascinující, moje matka má stále stojánek na ubrousky z překližky, vkusně polepený kouskem tapety. a to už bude takových 35 let!