Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Poznejte krásu svého mateřského jazyka, hovada!

FAQ Ústavu pro jazyk český - zkuste navštívit ještě před některými dotazy :-)
Pravidla českého pravopisu (alespoň ta základní)

Internetová jazyková příručka ÚJČ

V případě nejasností s některými výrazy se moderátor radí se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (ACADEMIA 1998, dotisk 2000; 2. doplněné a opravené vydání) - abych to už nemusel příště psát :-)


Tak mě tu máš.
Hrej si, tu máš kohouta.

Tumáš ránu pěstí!
Hrej si, tumáš kohouta.

(Zdroj: Můj jazykový cit.)
"tumáš", nebo "tu máš"?
 
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
díky
 
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
vyřídim )
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Jak praví Mormegil. Bez kontextu to je protimluv, lze si představit kontext (a význam "tedy" jako "tudíž"), kdy to nebude v rozporu. A "10krát" bez mezery, prosím.
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
...doporučuji se zacházkou na Stratenec, rozhlednu, ale zejména hezký výhled na Beskydy, nejhezčí místo hřebene. Byl jsem tam 10 krát, ale nikdy nikdo. Tedy jak kdy!
 
Mormegil Už jste  přispěli?
+1. Takto izolovaně to je IMHO jasný protimluv. Ale klidně to může být reakce na předchozího mluvčího, který říkal „Vždycky když tam jdu, tak je tam strašně moc lidí.“ (A tedy tento mluvčí říká „To já jsem tam byl desetkrát a nikdy nikdo. Takže patrně jak kdy.“)
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
ano, opakovaně byl někde, kde nikdy nikoho nepotkal
Asi tomu chybí širší kontext, protože teď mě napadlo, že byl opakovaně na nějakém místě, kde nikdy (v tu dobu kdy tam byl) nikdo jiný nebyl. I tak je to zřejmě gramaticky špatně, protože ta druhá věta není úplná.
Mně to přijde nesmyslný i bez toho "tedy jak kdy".
cestujicivnoci  
Umožňuje to dva výklady, jeden je protimluv, ten druhý ne. Který z těch výkladů naskočí čtenáři jako první, může být ovlivněno ještě nějakým textem před tím, ale takto samo o sobě je to věta dost nešťastná.
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
jsem ve při. kamarád napsal "Byl jsem tam 10 krát, ale nikdy nikdo. Tedy jak kdy!"
přišlo mi to jako protimluv, cítím, že to "tedy jak kdy" se pořád ještě vztahuje k těm deseti návštěvám. kamarád to nejspíš myslel tak, že nemůže zaručit, že v době jeho nepřítomnosti tam někdy někdo byl. ale to, jak to napsal...
je můj jazykový cit pomýlený a neni to, jak je to napsaný, protimluv?
 
ještě abych ti to po tom ocrku editoval
pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Dík (za odřádkování -5 b)
mpts Je rozumění nerozumění  také rozuměním?
Konečně řádné slovo. Dík.
Na to spíš do MČ než do slovníků, protože slovník morfologii spíš konstatuje než vysvětluje. Tedy Díl 2, kap. IV 1 D Číslovky, bod 1.2 (str. 105-6)
(je to OCR, opravte si dle chuti)

1.2 DALŠÍ SLOVNÍ DRUHY VYJADŘUJÍCÍ KVANTOVOST
Slovní druh číslovek je hlavní, ale nikoli jedinou slovnědruhovou (znakovou)
formou vyjadřování kvantovosti.
Sémantická báze obecné kvantovosti může být formována i jiným slovním
druhem. Takové jsou zejména četné výrazy neurčitého množství, např. kvantitativní
adverbia trochu, moc, hodně, adjektiva předposlední, poslední apod.
1.2.1 Vzhledem ke složité strukturaci nástavbového slovního druhu číslovek
(zatím jde jen o strukturaci ve smyslu slovnědruhovém - vlastní sémantickou
klasifikaci viz dále) a vzhledem ke vztahům číslovkového a nečíslovkového
vyjadřování kvantových významů by bylo neadekvátní trvat na stanovení ostrých,
neprostupných a statických hranic mezi číslovkami a ostatními slovními
druhy.
Je proto třeba počítat i s tím, že týž výraz lze v textu hodnotit jednou jako
číslovku, jindy již jako substantivum, adjektivum ap. (Sroy, pětka horolezců -
základní pětka (hráčů) - pětka .klasifikační stupeň' atd.) Touto cestou se pak
vytváří oblast výrazů, které je možno chápat jako výsledek slovnědruhové
transpozice slovotvorné směřující za hranice slovního druhu číslovek v rámci
slovnědruhové soustavy jako celku: např. Q/S5 stovka, desítka — Ss stovka,
desítka. Některé tyto systémové transpozice mají blízko k transpozicím
funkčním (tento pojem srov. IV 1 - 1.2.2).
1.2.2 V oblasti plynulých přechodů mezi slovním druhem číslovek a základními
slovními druhy se však také uplatňují procesy opačné, tj. směřující od
kvantitativních významů vyjadřovaných přímo některým základním slovním
druhem k charakteru číslovkovému. Jde o významy neurčitého kvanta, které
jsou charakterizovány tvaroslovnými, deklinačními vlastnostmi příznačnými
pro číslovky a navíc se stávají základem tvoření typicky číslovkových výrazů.
Tyto vlastnosti mají zejména výrazy mnoho, málo - vyznačují se tvaroslovnými
vlastnostmi typickými pro číslovky typu pět a sto a jsou i základem tvoření
násobných číslovek (srov. mnohokrát, mnohonásobný, řidč. málokrát), proto
je možno je považovat za číslovky.
cichlasoma_meeki  
(Já vím, však jsem původně psal "SSJČ to _i_ v analogických větách prohlašuje za adverbium".)
Rejpavej_krtek  
Podle mýho názoru číslovka neurčitá.
Tak u přijímaček nezáleží na skutečném vyargumentovaném názoru, nýbrž jen na tom, jak to vidí autor testu.
sheck Buďme realisté, požadujme nemožné! 
Řádí nám na pracovišti přijímačky (tedy my nikoho nepřijímáme, ale dětičky dělají přijímačky), tohle se objevilo v nějakém testu a rozpoutala se debata. Já jsem taky automaticky vyhrkla neurčitá číslovka, ale pak mi došlo, že to bude složitější, a utekla jsem se k Okounu.