Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Také občas narazíte na otázku, na kterou neumíte najít odpověď?
Zkusme najít alespoň některé!

van_Rijn Wovon man nicht sprechen kann  ...
Tahle Šnekova otázka je vlastně něco, jedna ze základních věcí o kterých už si roky píšu.
 
pan_kreas Rozptyl do moře podléhá předpisům  pro pobřežní vody daného státu.
Teď jsem si to ještě kontroloval a přidávám +15 %.
pan_kreas Rozptyl do moře podléhá předpisům  pro pobřežní vody daného státu.
Šnek: To je strašně dobrá otázka.
Měřil jsem si různé kopce a hory, co tam jaksi jsou "pořád" (kromě extrémů) - a dává to tak těch ~ 30-40 km max. (Říp přes Prahu mate, Praha všechno mentálně prodlužuje a stáčí gravitaci k sobě, ale z těch Průhonic není dál.)
Pak jsem si měřil ty kopce a hory, co tam jsou "někdy" a právě že spíš extrémně a už se s nima moc nepočítá v běžný orientaci, ale ví se, kde co jak je (Trosky tam, Sněžka tam) - a dává to tak těch ~ 80-90 km max, spíš míň.
Pak jsou ultraextrémy (Alpy 1-2x ročně), ty jsou tak těch 120 km a už to musí být.

Myslím, že až se začne víc rozhlížet z Brd, jasně se pochopí, jak je v Čechách k okraji hrnce vlastně všude blízko.
 
Každopádně děkuji všem za pomoc.
 
radamec Staňte se členy  FRA
Ono taky sihoť je slovo, které vzbuzuje dojem vzdálené nedostupné divočiny.
vysmatej_kuauik  
A přinesla nůše hub. Dnes by to nikdo nesbíral. Jo, rozdíl mezi "jedlý" a "nejedlý" je malý. Vše je jedlé, něco jen jednou. Ale babička přežila i tygrovanou, omylem sebranou...
 
vysmatej_kuauik  
Taky záleží na věku a situaci. Chodil jsem s babičkou na houby. Jela do Vavrišova, z Ružomberka. Je to asi 30 km. Přišlo mi to v mých deseti letech jako výlet na Mars. Vystoupili jsme z aurobusu, zaparkovala mě u známejch a šla "do Sihoti". Pro mně nepřekonatelně daleko. A bylo to za humnama, když na to koukám teď... deset minut chůze? A jakej je to kopec!
 
Chukcha má dva zuby zlatý a nic mu neni svatý 
Pro orientaci potřebuješ něco, co je dobře vidět, čím je kopec vzdálenější, tím méně často bude vidět. Takže pro orientaci si musíš najít náhradní objekt, třeba kostelní věž - a proč se tedy zdržovat ukazováním na kopec. Myslím že ve vnímání krajiny je důležitý nejbližší (první) obzor, co je za ním asi taky zaznamenám, ale není to důležité.
(Což je vlastně jednodenní vzdálenost pro normálního člověka.)
Tu pěší túru na Lysou to spočítalo na pouhých 9 hodin :)
Potřebujete kultakutri, aby vám řekla, jak obyvatelé Bruntálu, Krnova a Opavy vnímají Praděd, případně Beskydy.
 
Já bych si jen zcela intuitivně tipnul, že lidé budou vnímat hory jako součást své krajiny v případě, že se nacházejí v jednodenní dochozí vzdálenosti.
Já mám právě podezření, že výška hor je až druhotná. Třeba ty Alpy byly na tu vzdálenost opticky asi větší než ty Beskydy, přesto se zdály už být jakoby v jiném světě, a rozhodně to nebylo tak, že by člověk orientoval někoho třeba slovy "když se podíváš směrem k Alpám". Zatímco na Kladsku to "když se podíváš směrem ke Sněžníku" dobře zaznít může.
OK. No každopádně bych řekla, že to bylo tak na hranici toho, co se dalo vnímat jako součást krajiny. Možná kdyby byly Beskydy vyšší, mohly by být dál, ale při špatném počasí to tu hranici občas překročilo i na takhle krátkou vzdálenost.
Pak má ovšem šnek pravdu - k vrcholu Lysé je vzduchem asi 30km.
(Těch 40 km jsem měřila na google maps jako pěší túru na Lysou horu :)
Do páté třídy jsem bydlela v té Orlové (v Šilheřovicích až pak). Ráno mě vozil školní autobus přes "Veverku", což je část na samé hranici Havířova, odkud byl panoramatický výhled na karbonské bažiny proměněné v plochou pánev karvinského revíru ohraničenou vzadu horami. Kochala jsem se téměř každý den.
Myslím, žestroka je ze Šilheřovic (severozápad Ostravy), takže vídala-li Beskydy ze školního autobusu, byl to nejspíš autobus ze Šilheřovic do Ostravy nebo Hlučína. Ze Šlheřovic Beskydy nejspíš vidět nelze. Výhled se musí naskytnout z Darkoviček nebo Hošťálkovic. Pak by jí udávaná vzdálenost odpovídala.
Kunewaelder  
Diky moc.
Ale huš. Tohle není pravda, což můžeš ověřit třeba tak, že položíš stužku rovně na stůl a přejedeš po ní nožem (nůžkama je to míň praktický) - zkroutí se vůbec nebo hodně málo.